Čína jako vítěz recese

Už je to rok, co vlády jednotlivých států musely zachraňovat světovou ekonomiku. Vzpomeňte na říjen 2008 - Lehman Brothers vypadla ze hry, AIG se ocitla ve vážných problémech a každá banka musela sledovat kolaps své bilance. Úvěrový trh zamrznul a obchod se zastavil. Washington následně začal podnikat různé kroky k zabránění deprese, od vládních balíčků po kvantitativní uvolňování. Navzdory všem těmto opatřením ovlivnila krize všechny země světa.

Jaké bylo ale překvapení v roce 2009, když velké rozvíjející se trhy – Indie, Čína a Indonésie zůstaly vůči krizi odolné. A jedna země nejen že krizi bez velkých problémů ustála, ale dokonce z ní i prosperovala. Čína. Čínská ekonomika tento rok vzroste o 8,5%, export již dosáhl úrovně počátku roku 2008, devizové rezervy má ve výši 2,3 biliónů dolarů a balíček Pekingu pomohl k výstavbě čínské infrastruktury.

Charles Kaye, výkonný ředitel investiční společnosti Warburg Pincus, k situaci v Číně poznamenal: „Všechny vlády světa odpověděly na krizi defenzivně, čímž chránily svá slabá místa. Čína krize využila k agresivnímu posunu dopředu. Čínu je tedy možné označit za vítěze světové hospodářské krize."

Téměř všechny vlády západních zemí utrácely před krizí příliš mnoho peněz a způsobily si tak hluboké deficity. Když bylo potřeba peněz na boj s krizí, deficity se ještě mnohonásobně prohloubily. Před třemi lety byl pro vstup do Evropské unie požadován deficit rozpočtu do 3% HDP. Příští rok bude mít většina zemí deficit ve výši okolo 8% HDP. Deficit USA bude největší od druhé světové války.

Čína vstoupila do krize za zcela jiné situace. Rozpočet byl přebytkový a vláda zvyšovala úrokové sazby, aby zpomalila nadměrný růst. Banky ovládaly spotřebitelské výdaje a velké množství úvěrů. Takže když krize začala, mohla si čínská vláda dovolit přijmout učebnicový příklad politiky vedoucí k růstu. Snížila úrokové sazby, zvýšila vládní výdaje, uvolnila úvěrové podmínky a podpořila spotřebitelské výdaje.

Čínské stimulační menu

Rozdílný je charakter čínských vládních stimulů. Zatímco americká vláda směřovala výdaje ve formě dotací a podpor v nezaměstnanosti k podpoření spotřeby, Čína upřednostnila jejich investování do budoucího růstu - do infrastruktury a nových technologií. Po vybudování moderní infrastruktury ve velkých městech v posledním desetiletí, bude Čína pokračovat s touto činností i v menších městech.

V příštích dvou letech utratí Čína 200 miliard dolarů na výstavbu železnic, z čehož velkou část věnuje na vysokorychlostní železniční tratě. Cesta ze Šanghaje do Pekingu bude trvat, místo 10 hodin, 4 hodiny. Nově bude v Číně vybudováno 44 000 mil silničních komunikací a 100 letišť. Dále se jedná i o lodní dopravu. Dva ze tří světově největších přístavů, Šanghaj a Hong Kong, se nacházejí právě v Číně, která se tak stala globálním lídrem v této oblasti.

Čína je závislá na dovozu ropy. Investuje proto do vývoje solárních technologií, technologií větrných elektráren a baterií, a to mnohem více, než USA. Výzkum investiční banky Lazard Freres ukázal, že z 10 TOP firem podnikajících v těchto třech oblastech jsou čtyři čínské. Další obrovské investice směřují do vyššího vzdělávání.

„V posledních desetiletích rostla čínská ekonomika nevídaným tempem. Většina západních analytiků se dohadovala, kdy se zhroutí,“ uvedl Zachary Karabell, autor knihy Superfusion. „Dnes, kdy jde Čína proti krizi, mohou diskutovat, jak dlouho bude trvat, než se její vývoj zastaví. Analytikové vidí fakta, ale pravděpodobně už nechápou jejich smysl. Růst čínského trh je podle Karabella při jeho uspořádání skutečně záhadný. "Nastal ale čas přestat přemýšlet o tom, kdy čínský úspěch skončí, a vzít jej jako fakt a přizpůsobit se mu."

Zdroj: Newsweek