O drahé pšenici, energiích a ceně chleba
Vedle drahých energií se jako další faktor, který bude tlačit inflaci v Česku i jinde výše, stále častěji zmiňuje vysoká cena pšenice. Ta v posledních měsících zřetelně narostla a v posledních týdnech dále prudce vyskočila (Ukrajina i Rusko jsou významní producenti), aby zkorigovala jen nepatrně.
Je otázka, jak velkou část cenového skoku lze chápat jako projev nižší nabídky (za předpokladu, že poptávka se v poslední době nijak výrazně nezvyšovala), a do jaké míry jde spíše o důsledek umělého, v podstatě spekulativního nárůstu poptávky v obavě, že se nabídka teprve sníží (a tedy cena zvýší).
Pokud platí spíše druhá uvedená možnost (protože snížení nabídky pšenice v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a s tím souvisejících sankcí asi teprve nastane), je otázka, do jaké míry jsou obavy z masivního poklesu nabídky a masivního růstu ceny namístě.
Detailní pohled na statistiky Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) ukazuje, že produkce pšenice z Ruska a Ukrajiny v posledních "normálních" letech 2015-2019 představovala kolem 14 % celkové světové produkce. To jistě není málo, ale o obilnicích světa se přece jen mluvit nedá (celosvětový pohled je namístě, protože trh s pšenicí je do značné míry globalizovaný).
Další věcí je vztah mezi cenou pšenice a cenami potravin, které se z ní vyrábějí. Například u chleba tvoří samotná pšenice jen kolem 10 % ceny. I kdyby tedy pšenice zdražila na dvojnásobek, do ceny chleba by se to mělo promítnout v podobě zdražení o zhruba 20 %, tedy například z 30 Kč na 36 Kč. Ledaže by na potravináře padlo podezření ze šponování marží, jaké padlo v minulých týdnech na pumpaře (a trh s pečivem se ukáže jako méně konkurenční než ten s pohonnými hmotami).
Jak je to s cenami energií? Podíl výdajů na energie na celkových nákladech (počítaných jako hodnota produkce snížená o hrubý provozní přebytek) se sice v posledních letech před pandemií v oboru výroby chleba pohyboval (podle údajů Eurostatu) jen kolem 4 %, ale (velkoobchodní) ceny energií jsou v tuto chvíli přibližně 4-5krát vyšší než před rokem. Pokud bychom u cen pro firmy předpokládali pro jednoduchost například poloviční průsak, znamenalo by to zvýšení o přibližně 250 %. Při váze 4 % by pak dopad do ceny chleba měl být okolo 10 %.
V součtu tedy růsty cen pšenice a energií mohou naznačovat letošní navýšení ceny chleba možná o více než čtvrtinu. Z dat Českého statistického úřadu plyne, že aktuálně je chléb meziročně dražší v průměru o téměř 20 %. Další zdražení o možná i 10 % (tedy na 1 kg průměrného pšeničného chleba o další asi 3 koruny) nás tedy v nejbližších měsících nejspíše nemine. A to jsme do výpočtu nezahrnuli růst mezd nebo cen nájmů.
