Proč bankovní rada ČNB nemůže složit ruce do klína?
Inflace je v současnosti jedním z nejvýznamnějších ekonomických témat. Záběr tohoto fenoménu je však mnohem širší. Na rozdíl například od nezaměstnanosti se totiž zdražování opravdu dotýká v podstatě každého.
Patrné je to v zájmu lidí o problematiku spojenou právě s inflací. Vyhledávání toho slova na internetu se totiž na počátku letošního roku oproti rokům předchozím zhruba zečtyřnásobilo.
Inflace má své ekonomické konsekvence, její dopad je ale bohužel také sociální a ve výsledku i politický, protože se objevují hlasy volající po populistických řešeních. Inflace způsobuje ekonomické i sociální pnutí – ohrožuje rentabilitu dlouhodobých investic, znevýhodňuje střadatele i věřitele či domácnosti s pevným příjem. Zvýhodňuje naopak dlužníky, přičemž mezi ty nejvýznamnější patří stát (a proto je tak potřeba mít nezávislou centrální banku).
Česká inflace je již tři měsíce dvouciferná a tempo meziročního růstu spotřebitelských cen zatím stále zrychluje. Ekonomové již v tomto případě nehovoří o mírné inflaci, pod kterou je chápána ta jednociferná, ale o inflaci pádivé.
Debata o tom, co bylo příčinou inflace - zda dosavadní extrémně uvolněná fiskální či měnová politika, dovoz drahých surovin, nebo třeba ceny energií -, je nyní již do značné míry irelevantní. Podstatné je to, že začala dramatickým způsobem narůstat inflační očekávání domácností i firem, a ty tak začínají vyšší inflaci započítávat do svých cenových a mzdových vyjednávání.
To představuje obrovskou hrozbu toho, že tu vysoká inflace bude po delší dobu, respektive bude mnohem nákladnější ji srazit. Výsostným úkolem ČNB je hlídat cenovou stabilitu a je více než zřejmé, že se vysoká inflace sama nevyřeší, že je potřeba konat. Snížení inflace nemůže být bezbolestné, bude mít své náklady. Teprve budoucnost ukáže, jak se s tím bankovní rada ČNB v čele s novým guvernérem vypořádá.
Zdroj: E15
