Americká ekonomika: Boj se zvýšenou inflací může trvat ještě řadu let
Většina trhu věří, že americká inflace již má svůj vrchol za sebou. To ale neznamená, že míra růstu spotřebitelských cen rychle klesne do blízkosti stávajícího inflačního cíle Fedu. Data z americké ekonomiky jasně ukazují, že jakmile se jednou inflační spirála roztočí, může být velice obtížné ji zastavit.
Názorně to dokládají data o americké inflaci mezi roky 1965 a 1983. V roce 1965 se míra inflace pohybovala kolem 1 %, pak začala prudce růst a kolem roku 1970 dosáhla 6 %. Následovala 70. stagflační léta, kdy byl růst americké ekonomiky spíše slabý a zároveň ji trápila silně zvýšená inflace, která byla navíc velice volatilní.
Od roku 1970 sice následoval pokles míry inflace až ke 3 % (v roce 1972), nicméně v následujících letech začala inflace opět prudce růst, a to až ke 12 % v roce 1974. Pak jsme byly opět svědky dezinflačního procesu, tedy klesající míry inflace, a to až k 5 % (v roce 1976). Poté následoval další strmý růst inflace až k 15 % v roce 1980, což je dosud americký inflační vrchol v novodobé historii.
S inflací zatočil až na počátku 80. let nový guvernér Fedu Paul Volcker, pod jehož vedením centrální banka v roce 1980 zvýšila základní úrokovou sazbu až na 20 %. Poté následovaly v letech 1980 až 1982 dvě recese americké ekonomiky, které konečně pomohly společně s velice vysokými úrokovými sazbami inflační spirálu zastavit s tím. Míra růstu spotřebitelských cen se pak v roce 1983 přiblížila 2 %.
Jaké ponaučení si mohou z této volatilní americké inflační periody vzít investoři? Klíčový závěr je podle mého názoru ten, že jakmile se jednou inflační spirála roztočí, je skutečně nesmírně obtížné ji zastavit.
V posledních měsících jsme sice byli svědky mírného poklesu inflace (a to nejen v USA), nicméně je evidentní, že ke 2% inflačnímu cíli povede ještě dlouhá cesta. A i kdyby se Fedu v následujících měsících či letech podařilo k tomuto cíli přiblížit, domnívám se, že by ještě ekonomika nemusela mít vyhráno. Jak totiž naznačuje zkušenost ze stagflace v 70. letech, po období dezinflace (klesající míry inflace) může paradoxně přijít další období zrychlující inflace, a to například tehdy, pokud centrální banky příliš brzy opustí politiku vysokých úrokových sazeb, případně pokud se nepodaří dostat pod kontrolu masivní fiskální deficity. A současný rozpočtový deficit americké vlády je skutečně extrémní, aktuálně činí bezprecedentních 12 % HDP, což je nejvyšší hodnota od 2. světové války.
