Český syndrom stagflace ustupuje
Již několik měsíců pozorujeme, že je stagflační syndrom na ústupu. Loni nás přitom hodně potrápil, když dramatický vzestup cen, zejména z pohledu běžných spotřebitelů klíčových položek potravin a energií, výrazně ochromil kupní sílu domácností.
Výsledkem byla spotřebitelská recese, kdy spotřeba domácností od konce roku 2021 nepřetržitě klesala. S tím pak ve druhé polovině loňského roku do mírné recese spadla i celá česká ekonomika.
Vývoj v posledních měsících již vyznívá optimističtěji, a to zejména ve světle klesajících cen energií (včetně pohonných hmot). Ačkoli v našem výhledu míra inflace bude klesat spíše neochotně, dolů přece jen půjde. Za březen dokonce předpokládáme, že spotřebitelské ceny meziměsíčně vůbec nerostly, byť hlavně díky sezónnosti. Meziroční růst spotřebitelských cen pak podle nás klesl na 14,8 % z únorových 16,7 % (data budou oznámena 13. dubna).
Odeznívání inflačních tlaků se již začíná projevovat v lepší spotřebitelské náladě. Statistiky maloobchodních tržeb jednoznačně ukazují na citlivost spotřebitelů na ceny. Zatímco prodeje potravin dále klesají, u pohonných hmot je tomu naopak. S ústupem inflace tak bude spotřebitelská poptávka sílit. A data z reálné ekonomiky v podobě průmyslové produkce či exportní aktivity potvrzují povzbudivý vývoj u našich obchodních partnerů, zejména v Německu.
Stále proto držíme předpoklad, že po mezičtvrtletním poklesu HDP v posledních dvou čtvrtletích loňského roku již bude v letošním prvním čtvrtletí u mezikvartální změny znaménko plus. +0,1 % sice nevypadá jako super výsledek, rozhodně ale nebude důvodem pro to, aby se strašilo recesí a vyvolávala se zbytečně pesimistická očekávání. Média nicméně bude zaměstnávat informace, že vůči loňskému prvnímu čtvrtletí český HDP poklesl.
Článek vyšel 6. dubna 2023 v deníku E15.
