Česká ekonomika: Až tak zlé to není

Do debaty přispěli nejen leckteří novináři, ale i někteří nynější nebo bývalí členové bankovní rady České národní banky. Na pomyslném debatním stole se ocitlo hned několik více či méně smutných hypotéz - že se Čechům nechce pracovat, že z neúprosných demografických důvodů ekonomicky aktivních Čechů ubývá, ba dokonce že jde o indikaci toho, jak extrémně mizerně slouží české ekonomice česká státní správa. To vše jsou silná slova, a proto stojí za to se na ona nelichotivá čísla podívat trochu pečlivěji.

Zmíněné vyhrabávání se z pandemicko-energetického propadu se obvykle posuzuje podle nejoblíbenějšího ukazatele ekonomické aktivity, totiž podle hrubého domácího produktu. Jde o hodnotu všech druhů zboží a služeb, které byly v daném období vyprodukovány na daném území. Český HDP za druhé čtvrtletí letošního roku byl na úrovni 99 % zdejšího HDP v posledním čtvrtletí 2019 (tedy těsně před začátkem propadu). Odtud tedy to pozorování, že jsme se ještě úplně neoklepali.

Prostý průměr tohoto čísla za celou Evropskou unii činí 103 %. Unie jako celek již tedy produkuje o tři procenta více, než kolik produkovala před nástupem epidemi covidu-19.

HDP je tak trochu hausnumero, které navíc prochází postupnými revizemi poté, co statistici v průběhu času dostávají z různých koutů ekonomiky další a upřesněné údaje. Nicméně rozdíl čtyř procentních bodů mezi unijním průměrem (103 %) a českou hodnotou (99 %) je příliš velký na to, aby jej bylo možné odbýt odkazem na tyto nepřesnosti měření.

Když se ale porozhlédneme kolem, zjistíme, že například takové Německo na tom je jen o maličko lépe. Jeho hodnota HDP z letošního 2. kvartálu oproti konci roku 2019 činí 100 %. Jde o příklad, který jsem vybral vůbec ne namátkou - Německo je pro českou ekonomiku zdaleka nejvýznamnějším obchodním partnerem. Pokud tedy Němci s větší ekonomikou a přece jen menší závislostí na ruském plynu jsou nyní jen tam, kde byli koncem roku 2019, možná není nic divného na tom, že my – ekonomicky vzato "sedmnáctá spolková země" – jsme na tom o maličko hůře. Žádné smutné ani jiné hypotézy o důvodech naší pozice možná nejsou zapotřebí.

Ale pozor, kromě HDP statistici počítají i řadu dalších ukazatelů ekonomické aktivity, a tak se nabízí otázka, zda je vůbec správné spokojit se s pohledem na HDP. Není mezi ostatními ukazateli některý, který je možná vhodnější, i když méně známý, a možná vychází pro Česko lépe?

Je. Nazývá se hrubý národní důchod. Jeho odlišnosti od HDP jsou vcelku zřejmé již z názvu. Zaprvé, HND je na rozdíl od HDP ukazatel nikoli domácí, tedy vázaný na území, nýbrž národní, tedy vázaný na obyvatele dané země. A to hraje roli, nezanedbatelnou část ekonomické aktivity odehrávající se v Česku mají pod palcem cizinci, a naopak řada Čechů a Češek je ekonomicky – pracovně nebo investičně – aktivní v cizině.

Zadruhé, v HND jde nikoli o produkt, tedy o objem produkce, nýbrž o důchod, tedy o příjem z této produkce (ano, čtete správně, čeští statistici se kdysi dohodli, že budou používat slovo "důchod" i u příjmů, které nemají s penzí nic společného). A to hraje roli také, pokud totiž vyrobíte letos dejme tomu stejný počet stejných aut jako loni, ale letos jste schopni tato auta prodat za cenu o deset procent vyšší, máte oproti loňsku při stejném produktu (růst HDP je 0%) o deset procent vyšší příjem (růst HND je 10%).

Pro debaty o tom, co v Česku zlepšit, se mi HND zdá být mnohem užitečnějším ukazatelem než HDP. Je přece mnohem důležitější, kolik si zdejší obyvatelé vydělají, než kolik se toho tady vyprodukuje.

A jak si tedy v mezinárodním srovnání Česko vede po stránce HND? Rozhodně daleko lépe než u tradičně sledovaného HDP. Počítáno v eurech byl český HND v loňském posledním čtvrtletí 29 % nad úrovní z posledního čtvrtletí 2019, což je zřetelně nad celounijním průměrem 22 %. Mimochodem, obě čísla jsou vysoká, protože Evropský statistický úřad uvádí HND jen bez očištění o inflaci. Jde nám ale nyní nikoli o samotné číslo, nýbrž o srovnání Česka s cizinou. Průměr za EU je vypočten bez Řecka, Itálie a Rumunska, za které údaje chybí, a bez "země statistických kouzel" Lucemburska hlásícího absurdní hodnotu 269 %.

Nad Českem byli v 4Q2022 jen Bulharsko, Irsko a tři pobaltské republiky. Ve všech ostatních zemích EU byl nárůst HND od konce roku 2019 oproti tomu českému nižší (například ve zmíněném Německu jen 13 %).

První závěr tedy je, že bychom možná měli vedle HDP sledovat i jiné, leckdy dokonce užitečnější ukazatele. Druhý závěr pak zní, že z pohledu výdělků obyvatel Česka situace nijak smutně nepůsobí. Možná to s tou českou leností a mizérií státní správy zase tak hrozné není.