Vibecese aneb Proč americká ekonomika (ne)vypadá tak silná?
Z ptačí perspektivy americká ekonomika působí zdravě, ale když staneme nohama na zemi, věci tak růžově nevypadají. Stále častěji se používá výraz vibecese, který poukazuje na nesoulad mezi celkovými ukazateli ekonomického růstu a tím, v jaké finanční kondici se cítí samotní lidé. Je to způsobeno především nadále rostoucími cenami a stále ještě vysokými úrokovými sazbami, které prodražují život firmám i spotřebitelům.
Nedávný průzkum společnosti Harris pro britský deník The Guardian zjistil, že asi polovina Američanů si myslí, že Spojené státy jsou v recesi, míra nezaměstnanosti je na 50letém maximu a akciový index S&P 500 letos klesá. Nic z toho není pravda, ale co na tom, když si to lidé myslí. Jak to tedy s americkou ekonomikou je ve skutečnosti?
Proč ekonomika vypadá silná
Mediální titulky o americké ekonomice ještě donedávna hlásaly, že je stále silná, nicméně již oslabila natolik, že by americká centrální banka mohla do konce roku začít snižovat úrokové sazby. Po oznámení červencových dat z amerického trhu práce investoři začali (opět) hlasitě křičet po zářijovém snížení úroků s tím, že Fed již možná prováhal možnost uřídit měkce takzvané přistání ekonomiky. Hrozba recese je najednou opět na stole. Jedno číslo ovšem recesi nedělá a řada analytiků vyhlíží za srpen opět lepší statistiky z pracovního trhu.
Trh práce: Poté, co od doby pandemie prokázal pozoruhodnou sílu a odolnost, trh práce začal výrazně chladnout. Míra nezaměstnanosti v červnu meziročně vzrostla na 4,1 % (z 3,6 %) a počet volných pracovních míst klesá. V červenci vytvořila americká ekonomika ještě méně pracovních míst, než se očekávalo, a míra nezaměstnanosti vzrostla na 4,3 %. Stále jde ovšem o historicky poměrně nízkou míru nezaměstnanosti.
Inflace: Celková míra inflace výrazně klesla, byť zatím ne na úroveň, kterou si centrální banka přeje. Míra jádrové inflace (která nezohledňuje náklady na potraviny a energie) zůstává také nad cílem Fedu. Posun v oblasti inflace je ale obrovský.
Hospodářský růst: Ekonomika koncem loňského roku sice ztratila na síle, ale poslední zpráva o vývoji hrubého domácího produktu ukázala, že se tempo růstu ve druhém čtvrtletí zdvojnásobilo, k čemuž významně přispěly solidní spotřebitelské výdaje.
Proč se ekonomika jeví slabá
Ekonomy zajímají hlavní statistiky, spotřebitele jejich peněženka.
Ceny potravin: Ačkoli míra inflace cen potravin výrazně klesla, neznamená to, že ceny klesají, pouze stoupají pomaleji. Ceny potravin se od ledna 2020 zvýšily o více než 25 %. Pokud průměrná americká rodina před vypuknutím pandemie utrácela 200 dolarů týdně za potraviny, nyní je to 250 USD týdně. 3 000 USD ročně jsou přitom soustavná a otravná připomínka toho, že inflace ještě není pryč.
Náklady na půjčky: Ať chtějí Američané koupit dům, auto nebo něco jiného na dluh, půjčit si je stojí mnohem více než dříve. Pořizovat cokoli nového je tedy dražší hned na dvou frontách – vyšší ceny a dražší financování.
Pořízení nemovitosti: Vysoké úrokové sazby spolu s rostoucími cenami domů znepřístupnily oproti situaci v předchozích dekádách nákupy vlastních nemovitostí.
Akciový trh
Spousta Američanů žije v domnění, že je index S&P 500 v letošním roce v červených číslech. Realita je taková, že zatím zpevňuje o 12 % (k 9. srpnu). Podle průzkumu společnosti Gallup více než 60 % Američanů vlastní akcie, mnoho z nich ovšem prostřednictvím důchodových účtů. Růst hodnoty akciových portfolií jim proto nepomáhá s placením vyšších nákladů. Nová maxima akciových indexů se tak ani zdaleka nepropisují do kupní síly Američanů tak rychle nebo výrazně, jak by si sami spotřebitelé přáli.
Zdroj: Fidelity International
