James Knightley (ING): Makrodata musejí dohnat akcie, jinak ve druhém kvartálu přijde korekce
Situace v Americe a Asii se zlepšuje, pes je zakopaný v eurozóně. Ta – s výjimkou Německa – zřejmě nadále neporoste. Některé členské země navíc mohou investorům přidělat vrásky na čele. Pozornost si zaslouží zejména Francie, jejíž ekonomika skomírá, a země tak prohrává boj s dluhem. I proto se dá v Evropě čekat další měnové uvolňování, což by mohlo v příštích měsících oslabit euro až k 1,20 EUR/USD, říká ekonom z ING James Knightley.
První čtvrtletí 2013 je za námi. Jednou větou, jaké bylo?
Z pohledu kapitálových trhů vcelku dobré, z pohledu reálné ekonomiky spíše podprůměrné.
Co vás nejvíce překvapilo, pokud vůbec něco?
Hodně věcí. Kypr, italské volby a další. Co se příjemných překvapení týče, strach z takzvaného fiskálního útesu poměrně rychle vyprchal, alespoň do jisté míry. Stále existují obavy z toho, co budou úsporná opatření znamenat pro americkou ekonomiku, ale už to není tak dramatické. Zdá se, že se to zvládne, a proto se akciovým trhům daří. I když je kolem stále hodně nejistoty a hluku, akcie posilují, a to celkem agresivně. Mnohé indexy se dostaly na dlouhodobá maxima. Hospodářská data ale něco podobného moc neospravedlňují. Podle mě je tedy potřeba, aby ekonomika trhy co nejdříve dohonila.
Čekáte, že reálná ekonomka skutečně trh dohoní, nebo se spíše blíží akciová korekce, která věci srovná?
Mimo Evropu je docela možná první varianta. Asie vypadá dobře, čínská vláda si vytyčila cíl růst o 7,5 %, kterého podle mě bez problému dosáhne, no a ve Spojených státech se objevují jasné signály toho, že se ekonomika staví na nohy – nezaměstnanost klesá, počet zaměstnaných roste, důvěra sílí, lidé utrácejí a ekonomika se hýbe. Asie, Spojené státy a Jižní Amerika tak jsou na pohled v pořádku, otazníkem ale zůstává Evropa.
Jak na tom právě starý kontinent na prahu druhého čtvrtletí je?
Německo by mělo být v pořádku, zbytek Evropy ale dusí recese. A pravděpodobnost, že by se na tom něco v dohledné době změnilo, je malá. Proto si myslím, že je největším strašákem globální ekonomiky skutečně Evropa. Hrozí, že se nepodaří nastartovat růst, že se dočkáme další fiskální konsolidace. V důsledku toho by pak mohla evropská ekonomika růst velice pomalu – nebo také vůbec – celkem dlouho.
Zmínil jste, že Německo na tom mělo být dobře. Zpomalení z konce loňského roku je tedy uzavřenou kapitolou?
Ano, podle mě šlo o dočasný výkyv. Už v prvním čtvrtletí čekáme opět růst. Ifo index a další ukazatele nálady v podnikové sféře rostou, navíc euro oslabilo, což by mělo vylepšit konkurenceschopnost. No a úvěrové podmínky se podle průzkumu ECB lepší. To v souhrnu znamená slabší měnu, zlepšující se zahraniční poptávku a dostupnější úvěry od bank. Výsledkem by měl být rychlejší růst celé evropské ekonomiky, ale obávám se, že se dočkáme utahování fiskálních opasků, které zmíněná pozitiva částečně zneutralizuje. V Německu ale tak významný tlak na úspory není, a navíc země vyváží hodně mimo Evropu, takže může lépe profitovat z mimoevropského oživení. Proto se Německu podle nás bude dařit.
Začne se dařit i Francii, jejíž ekonomika podle posledních dat představuje tichou hrozbu?
Obavy spojené s Francií jsou oprávněné. Situace na trhu práce se zhoršuje, růstové hodnoty, které země cíluje, se nedaří naplňovat, a proto se nedaří dodržovat ani stanovené limity deficitu rozpočtu a zadlužení. Mohou se tedy objevit další úsporná opatření, což může mít vliv na hospodářský růst. Z velkých zemí mimo periferii eurozóny si Francie zaslouží největší pozornost. Přitom Francouzi na domácí frontě nemohou nic moc dělat – potřebují slabší euro, více stimulů a pomoc od Evropské centrální banky. To by vyvážilo domácí úspory, ale asi to nebude stačit. Proto očekávám, že Francie většinu roku stráví v recesi.
Jak jste naznačil, euro by mělo oslabit. Jaké úrovně během druhého kvartálu očekávat?
Během následujících tří měsíců se evropská měna může dostat někam poblíž 1,20 EUR/USD. To riziko existuje, dolar totiž vypadá dobře, dostupná makrodata jsou slibná. Je také možné, že se dočkáme dalších spekulací o přiškrcení kvantitativního uvolňování, což by dolaru prospělo. Naopak od ekonomiky eurozóny se žádné oživení nečeká, může přijít další uvolňování ze strany ECB, další snížení sazeb a podobně.
Jaké tedy podle vás bude druhé čtvrtletí na trzích?
Akciové trhy možná tak trochu předběhly dobu. Jsou jinde, než makrodata naznačují, že by měly být. Proto bych byl trochu opatrný. Pokud se totiž globálně data během druhého čtvrtletí výrazně nezlepší, můžeme se dočkat na akciových trzích korekce. Z toho by profitovaly bezpečné dluhopisové přístavy jako Německo nebo Spojené státy.
