Sekvestrace aneb Jak se Američané chytají do pasti chudoby
Simon Johnson, bývalý hlavní ekonom MMF, profesor MIT Sloan a člen Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku (Peterson Institute for International Economics), se zamýšlí nad tím, kdo nakonec ponese břemeno fiskálních škrtů v USA.
V Evropě jsou důsledky "utahování opasků" patrné již nyní. Nejvíce trpí mladá generace, která má problém se získáním plnohodnotného zaměstnání. V některých zemích PIIGS míra nezaměstnanosti mladých převyšuje 50 %.
Sociální dopady rozpočtových škrtů budeme pravděpodobně již brzy pozorovat i na druhé straně Atlantiku. Simon Johnson tvrdí, že sekvestrace v USA postihne nejvýrazněji ty, kteří potřebují od státu nejvíce ochrany – děti z chudých rodin. Úspory se promítnou například v programech, jako je například Head Start, které podporují předškolní vzdělání. Odhaduje se, že zhruba 70 tisíc dětí nebude moci využít tohoto programu.
Ještě výraznější škrty postihnou nejspíše programy zaměřené na výživu dětí a zdravotní péči. Paul Ryan, předseda rozpočtového výboru Sněmovny reprezentantů, chce dosáhnout do 10 let vyrovnaného rozpočtu drastickým osekáním programu Medicaid. Polovinu těch, kteří ho využívají, přitom tvoří děti.
Podle Johnsona jsou rozhodnutí systémově špatná a politické chyby zasáhnou ty, kteří se mohou bránit nejméně (nebo vůbec – škrty dopadnou i na generaci, která se ještě nenarodila).
Amerika, země rovných příležitostí?
Emmanuel Saez, profesor ekonomie z University of California, tvrdí, že od roku 1993 do roku 2011 průměrný reálný příjem spodních 99 % obyvatel rostl o 5,8 %, zatímco horní 1 % si užívalo 57,5% růstu, čímž si přivlastnilo 62 % z celkového růstu za sledované období. Stálo za tím hlavně vyšší vzdělání.
Následující graf ilustruje růst příjmů u jednotlivých kvintilů populace a horních 5 % americké společnosti (skupiny rozdělené podle příjmů):
Johnson navrhuje zavedení progresivního zdanění a investice do oblastí, které nejsou dostatečně poskytovány soukromým sektorem (systém předškolního vzdělávání a preventivní zdravotní péče). "Bohatí si užívají daňových zvýhodnění, USA mohou vést dvě války a zachraňovat bankovní systém, který jim přerůstá přes hlavu a ohrožuje reálnou ekonomiku, zatímco se šetří ve vládních programech využívaných hlavně chudšími vrstvami obyvatel," upozorňuje Johnson.
Další problém vidí v úbytku pracovních příležitostí pro střední třídu vlivem rozmachu informačních technologií a rostoucí globalizace. Dlouhodobá nezaměstnanost rodičů se pak, jak uvádí také například Till von Wachter z Columbia University, podepisuje na vyhlídkách jejich dětí.
Jeb Bush, bratr a syn bývalých amerických prezidentů a jeden z možných lídrů strany ve volbách v roce 2016, konstatoval, že pokud se narodíte v současné Americe chudí, rodičům, kteří nemají vysokou školu, žijete v neúplné rodině nebo mluvíte doma jiným jazykem než angličtinou, váš osud je zpečetěn. Tito lidé jsou uvězněni v pasti chudoby, ze které není cesty ven.
"Když přicestujete do země, která přehlíží podvyživené, nemocné děti bez adekvátního vzdělání, budete ji vnímat jako světovou velmoc budoucnosti, nebo se spíš budete o její osud obávat?" zamýšlí se Johnson.
Zdroj: Project Syndicate
