Česká ekonomika: Index důvěry hledá body zvratu

Index důvěry patří ke stěžejním ukazatelům hospodářského vývoje. Na rozdíl od jiných statistických údajů, které vznikají na základě hlášení statistických jednotek o různých veličinách dosažených v minulém období (tržby, export, ceny, aj.), vzniká tento tzv. předstihový index na základě průzkumu mezi vybranými respondenty, podnikateli a spotřebiteli, zjišťujícím jejich více méně subjektivní názory na jejich současnou a budoucí situaci. To, konec konců, reflektuje také oficiální název ukazatele: konjunkturální průzkum.

Cílem podobných průzkumů je především postihnout atmosféru v podnikatelském prostředí a získat informace s velkým časovým předstihem, aby bylo možné identifikovat body obratu v ekonomice. Z toho důvodu jsou průzkumy podnikatelské a spotřebitelské důvěry (sentimentu) organizovány v zemích s vyspělou tržní ekonomikou již řadu desetiletí.

Jednoduché odpovědi bez čísel

ČSÚ svůj konjunkturální průzkum provádí od roku 1993. Z něj vyhodnocuje a měsíčně publikuje souhrnný index důvěry, index důvěry podnikatelů a index důvěry spotřebitelů. Respondenti z podnikatelské sféry jsou vybíráni ze čtyř oborů: průmyslu, stavebnictví, obchodu a od roku 2002 i některých služeb. Celkem se průzkumu ČSÚ účastní přibližně 2500 respondentů z podnikatelského prostředí. Průzkumu o spotřebitelském sentimentu se účastní přibližně 1000 osob.

Dotazníky jsou koncipovány tak, aby je respondenti mohli rychle a jednoduše vyplnit. Soustředí se na současnost a na příštích tři, šest až dvanáct měsíců. Otázky většinou nesměřují ke kvantifikovaným údajům, ale k prostému hodnocení typu zlepšení-neměnnost-zhoršení.

Manažeři podniků a firem se vyjadřují ke své celkové ekonomické situaci, k výrobní a obchodní činnosti, poptávce, cenám, úvěrům, zaměstnanosti, apod. Spotřebitelé odpovídají na otázky o příjmech, ekonomické situaci, nákupních záměrech, spoření, atd... Otázky jsou harmonizovány s požadavky a doporučeními mezinárodních institucí (Evropská komise, OECD). Výsledky průzkumů tvoří součást materiálů těchto institucí a jsou využívány pro mezinárodní srovnání.

Vyhodnocení výzkumu tvoří konjunkturální saldo, což je rozdíl mezi odpověďmi zlepšení a zhoršení, vyjádřený v procentech. Čím vyšší je kladné saldo odpovědí, tím optimističtěji je možné hodnotit získanou odpověď. V časové řadě jsou dále indikátory důvěry přepočítány na bazické indexy, jejichž základem je průměr roku 2005.

Výhled, dojmy nebo panika?

Otázkou samozřejmě zůstává, do jaké míry reálný hospodářský vývoj odpovídá očekáváním dříve zjištěným v konjunkturálním průzkumu. Nebo-li, zda důvěra, respektive nedůvěra podnikatelů či spotřebitelů byla oprávněná a jejich očekávání se naplnila. Odpověď není jednoznačná. Srovnání dynamiky ukazatele důvěry a dynamiky zpětně získávaných „tvrdých“ dat by mohlo být zavádějící.

Události, ať už se jich respondenti průzkumu obávají, nebo v ně doufají, neprobíhají za pasivní nečinnosti podnikatelů ani občanů. Připravují se na odhadovaný vývoj, činí opatření, přizpůsobují se nadcházejícím podmínkám, podnikový účetní upraví výsledovku, atd... Do hry vstupují i těžko předvídatelné jevy, jako například administrativní zásahy, politické události nebo přírodní úkazy. Naopak, podobnými náhlými událostmi mohou být bezprostředně ovlivněny některé odpovědi v dotaznících.

Oznámení vlády o úsporných balíčcích a zvýšení daní těsně před vyplněním dotazníku pravděpodobně oslabí důvěru spotřebitelů, skokové zvýšení cen ropy zachmuří vyhlídky podnikatelů, prudký pohyb měnového kurzu nadnese optimismus exportérů, atd...

Proto není zvykem indexy důvěry a zpětně získávané údaje důsledně porovnávat. Zkušenosti však ukazují, že indexy důvěry, pokud jsou otázky v dotaznících vhodně položeny a respondenti metodicky správně vybráni, svými výkyvy „obalují“ následná tvrdá data a v dlouhodobém horizontu skutečný vývoj v podstatě odpovídá očekáváním. Tato korelace je velmi dobře pozorovatelná na výjimečných výkyvech české ekonomiky, které nastaly v letech 1998 a 2008 prakticky až dosud, jak ilustrují přiložené grafy.

Poslední data

Zatím poslední publikovaný indikátor důvěry se v listopadu zvýšil proti předcházejícímu měsíci o poměrně značných 3,1 bodu. Meziročně zůstal nižší, a sice o 4,7 bodu. V říjnu však meziroční propad činil 12,9 bodu.

Zlepšení listopadového indikátoru je výsledkem zvýšení důvěry podnikatelů i spotřebitelů. Podnikatelé zlepšili výhled své ekonomické situace na příštích tři i šest měsíců v průmyslu, obchodu i službách, mírně skeptičtější byly naopak stavební firmy.

Spotřebitelé ztráceli optimismus už loni touto dobou. Ve vztahu k tomuto relativně slabému základu se letos v listopadu jejich důvěra meziročně zvýšila o 5,5 bodu. Lepší je očekávání jejich celkové ekonomické i finanční situace v příštích 12 měsících. Méně respondentů v listopadu než v říjnu se obává nezaměstnanosti a neměnný zůstal podíl lidí, kteří chtějí spořit, když ještě v říjnu podíl lidí odhodlaných ukládat si nějaké peníze „stranou“ meziměsíčně stoupal.