Evropská unie zítřka: Británie ven, Skotsko a Wales do klubu? Nic není nemožné, říká James Knightley (ING)

Referendum ve Skotsku se blíží. Další regiony v Británii i dalších zemích Evropy také volají po nezávislosti. Jak zareagují trhy, až to bude skutečně na pořadu dne?

Může to mít destabilizující účinek, a to nejen na Skotsko, ale na celou Británii. Nad celou zemí se totiž vznáší těžký oblak nejistoty, investoři váhají, je pro ně těžké se rozhodovat. Jsme například v kontaktu s některými asijskými klienty, kteří jsou nervózní. Pokud v Británii v příštích volbách zvítězí konzervativci, bude nejspíše referendum o tom, zda Spojené království zůstane v EU. A pak je tu skotské referendum, na něž dojde určitě. To se nebude líbit finančním trhům ani firmám, které zvažují, zda v Británii budou investovat.

Podle Mezinárodního měnového fondu si Británie na restart hospodářského růstu bude muset ještě počkat. Nakolik toto čekání mohou prodloužit právě zmíněná referenda?

Mnozí investoři budou chtít počkat na to, až se prach usadí, abych tak řekl. Pokud se bavíme o růstu, referenda určitě nejsou dobrou zprávou. Proč by firma investovala třeba ve Skotsku, když neví, co se tam stane? Ekonomiku to přibrzdí, a to platí i o ekonomice Spojeného království. To je špatná zpráva pro libru; dostupné zprávy pro ni nejsou dobré tak jako tak, referenda jsou ale zátěží navíc. Proč by někdo investoval do země, u níž není jasné, jak bude vypadat?

Narážíte na možnost, že by po Skotsku začaly o nezávislosti uvažovat další regiony?

Přesně tak. Řekněme, že si Skotové odhlasují nezávislost. Nepřidá se Wales? Můžeme se dočkat bizarní situace, že Británie bude mimo EU, zatímco Skotsko a Wales budou jejími členy. Jsem přesvědčen o tom, že současná nervozita škodí všem, nejen Skotsku.

Pracujete ve svých modelech s možností, že se Spojené království rozpadne?

V tuto chvíli jde o rizikovou, extrémní variantu. Průzkumy zatím naznačují, že se Skotové rozhodnu zůstat součástí Spojeného království. Na druhou stranu, v příštím roce je na programu několik politicky nesmírně citlivých věcí, například Hry Commonwealthu. Konají se v Glasgow a dají se čekat různé nacionalistické projevy. Příští rok to bude zároveň 700 let od bitvy u Bannockburnu, jedné ze zásadních událostí skotského boje za nezávislost. To bude také poutat hodně pozornosti. Takže ačkoli se nyní zdá, že Skotové budou pro setrvání v britské koruně, jisté to ani zdaleka není.

Spíše mě zajímá zmíněný Wales, možná i další regiony. Je možné, že by Skotové mohli strhnout lavinu, že by se v případě jejich sázky na nezávislost přidali další?

Určitě by najednou byly nacionalistické hlasy mnohem více slyšet, ve Walesu určitě. Musíme si ale uvědomit, jak rozdílné jsou ekonomiky Walesu a Skotska. Skotsko tvrdí, že je připravenější na samostatné fungování, což má podle mě reálný základ. I proto si nemyslím, že by se Wales rozhodl vystoupit ze Spojeného království. Titulky a diskuze o skotské nezávislosti by nicméně mohly nastartovat skryté nebo dřímající touhy a vášně, a to nejen ve Spojeném království, ale v celé Evropě. Je tu totiž řada regionů, které touží po nezávislosti. Skotské referendum tedy může uvést věci do pohybu.

Teoreticky se tedy můžeme dočkat rozpadu národních evropských států na straně jedné, ale i pokračování integrace v rámci EU na straně druhé. Co si o tom jako ekonom myslíte?

Je to určitě hodně zajímavé. Tak například Katalánsko – pokud se rozhodne opustit Španělsko, možná nebude chtít být ani součástí EU, antievropský sentiment je totiž na území Španělska hodně silný. To opět vyvolává obrovskou nejistotu v době, kdy naopak všichni hledají jistotu a chtějí věci předvídatelné a čitelné; právě to by totiž výrazně pomohlo ozdravení evropské ekonomiky. Snahy o získání nezávislosti tedy mohou nakonec krizi prohlubovat, ačkoli si od nich jejich propagátoři slibují spíše řešení problémů.