Chtějí USA opravdu omezit rostoucí vliv Číny? Strategie by měla zahrnovat těchto deset bodů
Čína je pro Spojené státy již mnoho let ekonomickým i geopolitickým soupeřem číslo jedna. USA v posledních týdnech zintenzivnily obchodní tlak na Čínu, administrativa prezidenta Donalda Trumpa zvyšuje dovozní cla a hovoří o nutnosti vrácení výroby do Spojených států, respektive omezení závislosti na Pekingu. Ačkoli se to může jevit jako smysluplná obrana proti nárůstu čínského vlivu, nemusí to vést ke kýženému cíli. Americký ekonom Noah Smith upozorňuje, že skutečně účinná strategie by vyžadovala mimo jiné budování nových obchodních aliancí, omezení závislosti na čínských komponentech a aktivní podporu domácího průmyslu.
Proč by USA vůbec měly vůči Číně postupovat tvrději? Nejde jen o ekonomické soupeření, ale o geopolitiku. Současná Čína není jen obchodní rival, je to potenciální hrozba. Peking posiluje armádu, stupňuje tlak na Tchaj-wan a snaží se dominovat nejen v Asii, ale i v řadě dalších, zejména rozvíjejících se regionů světa. Pokud tedy chce globální Západ, jehož jsou USA jednoznačně největší silou, čelit hrozbě dalšího růstu vlivu země, kde je nesvobodné politické zřízení, pak nepochybně dává smysl snažit se omezit schopnost takové země prosazovat moc skrze ekonomickou a technologickou převahu.
Ekonom Noah Smith v několika bodech navrhuje, jak by USA mohly reálně omezovat vliv Číny. "Pokud bude chtít Amerika opravdu omezit Čínu v mezinárodním obchodě a zároveň posílit vlastní pozici, musí jednat se strategickou trpělivostí, koordinovaně a ve spolupráci s ostatními demokratickými státy. Pouhá izolace nebo agresivní gesta nestačí. Je potřeba dlouhodobá vize a také ochota měnit domácí i zahraniční ekonomickou politiku," píše Smith s vědomím toho, že jím nastíněné kroky jsou na papíře o poznání schůdnější než v ekonomické a politické realitě.
Právě na papíře by ale jakákoli strategie měla být stanovena a následně dodržována, jinak totiž zůstává pouhou myšlenkou. A kvalita myšlenky je silně odvislá od osobní kvality a motivace jejího autora. Což v případě Donalda Trumpa jistě někdy může, ale také nemusí být k dobru celé věci. Zároveň je potřeba říci, že se některé Smithovy návrhy již do určité míry v realitě naplňují.
1. Trumpova současná obchodní politika je chaotická a škodí USA. Namísto strategického tlaku na Čínu doléhá na americké technologické firmy i tradiční geopolitické spojence, a paradoxně tak posiluje postavení Číny jako světové velmoci.
2. Cílem protičínské strategie by mělo být posílení aliancí s klíčovými asijskými partnery. Země jako Japonsko, Jižní Korea, Vietnam a Indie mohou společně s USA Čínu "ekonomicky obklíčit". V tomto případě by ale šlo o hodně "vysokou hru", protože Čína by jen sotva nečinně přihlížela takovému postupu. Reagovala by nepochybně ekonomicky a je otázka, zda by to nevedlo k vyhrocení situace okolo Tchaj-wanu.
3. Hlavní důvody pro ekonomický tlak na Čínu jsou geopolitické. Čínské vedení usiluje o dominanci v Asii, ohrožuje Tchaj-wan, sousední země a staví se nepřátelsky vůči Západu. USA a jejich spojenci se musejí připravit na tuto hrozbu.
4. Cílem americké obchodní politiky by neměla být jen prosperita, ale i odolnost. Měla by omezit čínskou vojenskou a ekonomickou sílu a ochránit dodavatelské řetězce v případě konfliktu.
5. Prvním krokem by mělo být vytvoření velké zóny volného obchodu mimo Čínu. Spojené státy a jejich spojenci by zrušili vzájemné obchodní bariéry, čímž by vytvořili silný ekonomický blok schopný konkurovat čínskému trhu a výrobním kapacitám.
6. Dalším krokem je cílená ochrana klíčových průmyslových odvětví před čínskými dumpingovými útoky. To vyžaduje rychlé zavádění tarifů na čínské díly a produkty, nejen na finální výrobky, a sofistikované sledování původu komponent.
7. USA by měly investovat do strategických oborů, které jsou nyní závislé na Číně. Příkladem jsou baterie, vzácné kovy nebo čipy. Je nutné budovat alternativní kapacity v USA a u spojenců, jako to dělal bývalý prezident Joe Biden skrze CHIPS Act.
8. Industrializace musí být podporována i reorganizací byrokracie. V USA je poměrně těžké stavět továrny kvůli překážkám typu NEPA (zákon o životním prostředí, na základě kterého se posuzují jednotlivé stavby a širší záměry). Je potřeba odstranit tyto bariéry, aby se zrychlila domácí výroba ve Spojených státech.
9. Vedle státních investic je potřeba podpořit i soukromý sektor. Daňové úlevy na výzkum a vývoj, podpora exportu, podpora zahraničních investic a úvěry pro výrobce mohou vytvořit prostředí pro obnovu amerického průmyslu.
10. Reálná protičínská strategie vyžaduje rozsáhlou spolupráci, trpělivost a inteligentní politiku. Vlastně takové idealistické shrnutí na závěr. Nestačí populistické tarify, je nutné systematicky budovat alternativu k čínské dominanci prostřednictvím spolupráce a investic.
Zdroj: Noahpinion
