Globální úrokový rébus: Zatímco se čeká na nového šéfa Fedu, Japonsko utahuje šrouby
Snižování sazeb, bezprecedentní politický tlak, hrozba výměnou předsedy i rozhodování naslepo. To byl pro americkou centrální banku ve zkratce rok 2025. A letos klidněji nebude. Brzy se dozvíme jméno nástupce Jeromea Powella v čele Fedu a bankéři mezitím budou řešit, jestli je trápí spíše inflace, nebo trh práce. V Japonsku ve stejné době míří sazby na třicetiletá maxima. Co letos mají investoři čekat od měnových autorit?
Powellova éra končí. Změní se kurz měnové politiky?
Rok 2026 se zatím rýsuje jako možná ještě napínavější než ten minulý, alespoň co se politiky Fedu týká. Čeká se totiž další tlak na snižování sazeb a také výměna předsedy. Obojí drží investory v určité nejistotě.
"Loni se naštěstí ukázalo, že i Donald Trump má nějaký pud sebezáchovy. Jeho poradci mu vysvětlili, co by znamenalo, kdyby odvolal Powella z funkce. Že by to ovlivnilo výnosy dluhopisů a hlavně důvěru investorů ve Spojené státy jako bezpečný přístav," shrnuje politický tlak, kterému Fed loni čelil, Tomáš Pfeiler, portfoliomanažer ze společnosti CYRRUS.
Donald Trump na konci loňského roku oznámil, že jméno příštího šéfa Fedu zveřejní už v lednu. Zatím se nejčastěji spekuluje o Kevinu Hassettovi, současném řediteli Ekonomické rady Bílého domu, který se v poslední době jasně klonil k tomu, aby sazby zamířily rychle dolů.
"Hassett je příznivcem nejvíce uvolněné měnové politiky. Ale já si myslím, že jedna věc je, jak se ti lidé chovají teď, když se snaží zavděčit Trumpovi, a jak se mohou chovat po nástupu do funkce," říká Pfeiler. Přístup podle něj bude spíše takový, že sazby budou klesat v případě, kdy si to banka bude moci alespoň trochu dovolit. Skokové snižování úroků ale neočekává ani od Hassetta.
Vyšší inflace, nebo vyšší nezaměstnanost
"Centrální bankéři trochu začali upozaďovat inflaci, která stále není v souladu s 2% cílem banky. Jako kdyby všichni propadli falešnému optimismu, protože se čekalo, že inflace vyletí na 4 %. Ale to je jen dílčí úspěch, pořád se nedaří ji stlačit ke 2 %. Je navíc teoreticky možné, že letos dojde k dalšímu zdražení v USA," vysvětluje Pfeiler.
Podle něj jsou firmy předzásobené a krátkodobě byly ochotné obětovat marže, to ale nepotrvá věčně. Silná zůstává i spotřeba horních 20 % amerických domácností. Propadat panice z možné vysoké inflace ale není potřeba.
V letošním roce by podle odhadů mělo dojít k jednomu až dvěma snížením úrokových sazeb. Trh ale neví, co nastane po příchodu nového předsedy Fedu. "Nečekal bych třeba šest cutů, ale třeba tři nebo čtyři by klidně přijít mohly. Ale to jen spekuluji o tom, jak holubičí pohled na data může nový předseda mít," doplňuje Pfeiler.
Trhy může rozkolísat Bank of Japan
Možná ještě zajímavější bude pro investory situace v Japonsku. Tamní centrální banka na konci loňského roku zvýšila sazby na nejvyšší úroveň za posledních 30 let. Zní to možná dramaticky, ale stále jde jen o 0,75 %. Z pohledu Evropanů možná zanedbatelná výše, z pohledu Japonska ale zásadní krok.
Šéf Bank of Japan naznačil, že zvyšování sazeb ještě nemusí být u konce. "Guvernér Ueda naladil jestřábí tón, takže letos se určitě vyplatí se na Japonsko více zaměřit. Letos by mělo dojít k jednomu navýšení. Pokud by jich bylo více, už to může vyvolat reakce po celém světě," říká Pfeiler s tím, že Japonci, kteří jinak ve velkém nakupují americké nebo francouzské státní dluhopisy, teď můžou stahovat kapitál zpátky do své země. Japonská měna jen je navíc používaná i na takzvaný carry trade (investor si půjčí peníze v zemi s nízkým úrokem, jako je Japonsko, a ty investuje v zemi s vyšším úrokem, třeba v USA).
Evropa vyčkává
To ECB i ČNB budou v roce 2026 pravděpodobně držet sazby na stabilní úrovni. V případě ECB tedy na 2 %. Ekonomika eurozóny relativně šlape, ačkoli míra růstu HDP pořád začíná jedničkou. Rizikem podle Pfeilera zůstává případná dluhová krize v zemích, jako je Francie.
Aktuality
