Čeká ropu strmý pád z výšin nad 100 USD?

Samozřejmě, do značné míry je v ceně započtena riziková prémie související s geopolitickým rizikem (v poslední době v Egyptě, předtím v Libyi), sankcemi v Íránu a podobně. Avšak nedávné hospodářské výsledky ropných gigantů ExxonMobil nebo Chevron ukázaly, že cena ropy a ropných produktů nemusí být na takové výši, která by po započtení nákladů na údržbu rafinérií a vyhledávání nových nalezišť vytvářela očekávaný zisk. Zásluhu na oné "nižší ceně” má určitě ochlazování hospodářského růstu ve světě, především pak v emerging ekonomikách typu Číny a Brazílie.

Podívali jsme se blíže na světovou produkci ropy a poptávku po ní. Vidíme, že do roku 2011 poptávka převyšovala světovou produkci. V souvislosti s rozvojem nových technologií těžby (hydraulická frakturace u horizontálních vrtů v Dakotě, ropné písky v Kanadě) se od roku 2012 začala nabídková strana zlepšovat a je na relativně vyšší úrovni. Je však zajímavé sledovat, že i když došlo k tomuto ochlazování růstu ve světě, poptávka po černém zlatě rostla.

Jak se tato poptávkově nabídková bilance bude vyvíjet, až se ekonomiky ve světě vrátí na trajektorii potenciálního růstu? Zde by jako vodítko mohla sloužit studie pařížské International Energy Agency (IEA).

Studie IEA je založena na metodě scénářů možného vývoje ceny ropy ve stálých cenách z roku 2011. Podle agentury v podstatě existují 3 scénáře vývoje:

1. Současný scénář bez jakékoli změny do budoucna. Světová poptávka by se měla dostat na hodnoty kolem 109 milionů barelů za den do roku 2035.

2. Scénář "nových politik", tedy současný vývoj plus uplatnění dohodnutých změn směřujících k redukci emisí oxidu uhličitého. Spotřeba by se v takovém případě do roku 2035 měla dostat na zhruba 100 milionů barelů denně.

3. Nejméně pravděpodobný scénář zvaný 450 (podle počtu částic oxidu uhličitého v problematice globálního oteplování), který zahrnuje iniciativu limitovat globální oteplení v dlouhém období na maximálně 2 stupně Celsia. I kdyby došlo k naplnění tohoto scénáře, v roce 2030 by i při například větším využití biopaliv byl podíl ropy a zemního plynu na světovém energetickém mixu kolem 49 %. V tomto případě by však poptávka po ropě ve světě mohla poklesnout do roku 2035 na 79 milionů barelů za den.

Do roku 2035 pak v reálných cenách z roku 2011 cena ropy vzroste, pokud se nic výrazně nezmění oproti současnému stavu (scénáře 1 nebo 2), na zhruba 125 USD za barel (Brent), v nominálních samozřejmě více podle vývoje inflace. A tak bude zřejmě nutné přistoupit k aplikaci nových těžebních postupů nejen v USA, ale ve větším měřítku i jinde ve světě; kromě břidlicových vrtů taktéž k aplikaci hlubokomořských vrtů offshore a podobně.

To se možná nyní již děje, když pozorně vyhodnotíme oznámení ropných společností z poslední doby. Podívejme se alespoň na některé kromě těch klasických v Mexickém zálivu.

Projekt Harpoon u kanadského Newfoundlandu Zhruba 500 kilometrů severovýchodně od města St. John's ohlásila v červnu naleziště kvalitní ropy norská společnost Statoil. Jsou prý zhruba 1 100 metrů pod vodou. Dosud není známa možná kapacita, ale v blízkosti se nacházející naleziště Mizzen má potenciál kolem 100 až 200 milionů barelů ropy. Statoil má v projektu Harpoon podíl 65 %, zbytek má společnost Husky.

Offshore Pobřeží slonoviny V blízkosti velkého ropného pole Jubilee u sousední Ghany ohlásila v dubnu francouzská Total další naleziště. Celkový potenciál regionu se nyní odhaduje na 1,8 miliardy barelů.

Na závěr se podívejme na vývoj kontraktů na severomořskou ropu Brent a americkou WTI na burzách ICE a NYMEX za poslední zhruba rok a jejich v poslední době hodně diskutovaný cenový spread (kontinuální kontrakty, týdenní data).