Platební neschopnost americké vlády: Dopady na akcie, dluhopisy a dolar
Jakou lze čekat reakci ekonomiky USA na neschválení státního rozpočtu? Fiskální rok začíná v USA 1. října. Pokud není do té doby schválen státní rozpočet, tak se spouští takzvaný "shutdown" (zastaví se provoz). Vláda musí omezit ty výdaje, které nedefinuje "protischodkový zákon" (Antideficiency Act). Například neplacené volno tak dostalo 800 tisíc zaměstnanců státu.
Ačkoli z médií lze získat pocit, že jde o bezprecedentní událost, není to pravda. Od roku 1976 došlo k této situaci celkem 17krát. Naposledy na přelomu let 1995 a 1996, kdy "shutdown" trval 22 dní.
Proč nebyl rozpočet schválen?
Sněmovnu reprezentantů ovládají republikáni (55 %) a Senát demokraté (53 %). Tomu se říká patová situace. A hlavním tématem sporu v ní je reforma zdravotnictví (Obamacare). Demokraté nechtějí reformu odložit, což požadují republikáni výměnou za schválení rozpočtu.
Otázkou je, jak dlouho "zastavení provozu" bude trvat. S polarizací názorů mezi demokraty a republikány roste pravděpodobná délka trvání "shutdownu".
Poole a Rosenthal spočítali, že polarizace v USA je nejvyšší za posledních sto let. Proto i délka "shutdownu" bude pravděpodobně delší než mediánové čtyři dny. (Mimochodem, autoři ukazují, že existuje těsný vztah mezi polarizací a příjmovou nerovností, ale o tom někdy jindy).
Logická otázka, kterou si investoři kladou, je, jaký bude mít spor dopad na ekonomiku a finanční trhy? Dojde k propadu? Zatím to na drama nevypadá, akcie jsou za říjen zhruba na nule, každý další den je ale situace vážnější.
Dopad na ekonomiku a trhy
Podle odhadů Goldman Sachs každý týden "shutdown" snižuje růst ekonomiky o 0,3 procentního bodu (jde o mezičtvrtletní anualizované růsty).
Reakci finančních trhů dokáže naznačit minulé chování během "zastavení provozu".
Začněme akciemi. V první tabulce jsou jednotlivé "shutdowny" od roku 1976, délky trvání ve dnech a jaké byly hodnoty akciového indexu S&P 500 na začátku "zastavení provozu". Další tři sloupce ukazují změny akciového indexu v procentech. První sloupec změnu akciového během samotného "shutdownu". Trh má samozřejmě tendenci reagovat dříve, a proto další sloupec ukazuje změny indexu během měsíce před vypuknutím "shutdownu" a jeho koncem. A konečně třetí sloupec ukazuje, jak index reagoval měsíc po ukončení "shutdownu", tedy jaká byla reakce na vyřešení problému (s navýšením dluhového stropu).
Je zjevné, že jen "shutdown", který trval déle než týden, měl na akcie dopad, a sice pokles o 3 %.
Výnosy vládních dluhopisů měly tendenci růst, ale opět jen v případě krize trvající déle než týden. V tomto případě průměrný nárůst desetiletých výnosů dosáhl zhruba 20 bazických bodů.
Dolar v průměru oslabil něco málo přes 1 %, bez ohledu na délku trvání "zastavení provozu".
Historická analýza tak ukazuje, že v minulosti nedocházelo k velkým hysterickým reakcím finančního trhu. Vzhledem k tomu, že délka trvání současného "shutdownu" bude spíše nadprůměrná, lze očekávat mírný pokles cen akcií, oslabení dolaru a nárůst výnosů.
