Tři trendy, které budou hýbat Čínou v roce koně

Čína stojí na prahu roku koně. První signály o tom, jaký by mohl být, byly smíšené. Jak to nakonec dopadne, bude kůň lepší než loňský had?

Podle nás obecný trend, který je možné sledovat od loňského roku, letos potrvá. Jsem proto, co se letošního roku týče, celkem optimistická. Došlo ke změně vlády a výměně politického vedení, a nepanuje již proto nejistota spojená s otázkou, s jak velkými změnami toto nové vedení přijde. Lidé mohou začít pracovat na reformách, které nová vláda nachystala. Přesto, a nebo právě proto platí, že Čína prochází turbulentním obdobím, což se nezmění během několika měsíců nebo jednoho roku. To jsou věci, které budou trvat čtyři, pět let, možná ještě déle.

V době, kdy se v Číně chystala výměna vedení, většina expertů předpovídala, že přijde doba pomalejšího růstu a velkých, strukturálních změn. Budeme letos svědky něčeho podobného?

Jak jsem řekla, obecně jsme veskrze optimističtí. Na druhou stranu, součástí čínské ekonomiky jsou i věci, které budou trhem hýbat. Pomalejší růst a zásadní, strukturální změny jsou něčím, co je možné sledovat již nyní. Docházelo k nim částečně již v posledních několika letech. Jde o něco, čeho chtělo politické vedení – ještě před nástupem toho současného – dosáhnout. Před třemi, čtyřmi lety se to úplně nepovedlo, nyní je možné sledovat – a je otázkou, zda díkybohu, nebo bohužel – zpomalení hospodářského růstu a restrukturalizaci čínské ekonomiky, tedy toho, jak funguje. To přinese v dlouhodobém horizontu pozitiva, v krátkodobém výhledu ale také větší volatilitu.

Hodně se mluví o stínovém bankovnictví, korupci a snaze zvýšit mobilitu pracovní síly. Bude některé z těchto témat letos v Číně dominovat, stane se pro trhy středobodem?

Letošek bude podle mě ve znamení několika věcí. V první řadě růstu, který bude napříště racionálnější. Další věcí bude liberalizace, která by měla zvýraznit roli soukromých firem v čínské ekonomice; nyní totiž všemu dominují velké státní firmy. A do třetice to bude soukromá spotřeba, která by měla růst. Ještě několik let ale bude trvat, než z pohledu celé ekonomiky spotřeba překoná státní investice, aby byla hlavním motorem hospodářství.

Podstatný bude také příliv zahraničních investic a zahraniční poptávka, tedy přeneseně stav a výhled globální ekonomiky. Jak hodnotíte problémy některých rozvíjejících se trhů?

Čína se postupně stává ekonomikou opírající se o domácí poptávku. Tlak, kterému nyní čelí některé rozvíjející se trhy, proto mohou potrápit zejména čínské exportéry. Ti přitom hrají (nebo mají hrát) v ekonomice stále menší roli. Možná bych tedy řekla, že je tomu svým způsobem naopak – zpomalení čínského růstu by mohlo přímo dopadnout na země, v kterých je Čína aktivní. Tomu, že by zemi středu uškodilo zpomalení okolních trhů, příliš nevěřím.

Zeptám se obecněji – které globální a místní trendy budou Čína a čínské firmy letos sledovat? Co by mohlo hýbat čínskou ekonomikou a jejími jednotlivými sektory?

V byznysu jde o nastartovanou konsolidaci. Ta má v různých sektorech různé podoby. Obecně však lze říci, že letos trend jako takový nejspíše opět zrychlí, a to zejména v oblastech, do kterých stát již tolik nezasahuje. Příkladem je část sektoru výrobců spotřebního zboží nebo autosoučástek. V regulovaných odvětvích je to méně jasné. Jak jsem zmínila, vláda se již nebude moci spoléhat pouze na to, že budou ekonomiku pohánět státní firmy. Proto věřím, že i v této oblasti potenciál a příležitosti z pohledu zahraničních společností a investorů porostou. To by se mělo týkat zejména průmyslu, do jisté míry i některých výrobců spotřebního zboží.

Čínský spotřebitel je pro svět nesmírně lákavý. Právě proto již v Číně všichni velcí globální hráči jsou. Mají i tak firmy stále šanci oslovit čínského spotřebitele?

Číňané mají specifické požadavky, již proto, že jde o mnoho různých skupin, které jsou rozesety po rozlehlém území. To musejí společnosti, které chtějí na čínský trh dodávat, brát v potaz. Budou si muset vybrat nejatraktivnější místo, oblast nebo skupinu spotřebitelů a na ně soustředit své síly a zdroje. Nyní v Číně ke střední třídě patří zhruba 200 milionů lidí, do roku 2020 by jich mělo být minimálně dvakrát více. To s sebou nese obrovské změny, které už nyní způsobily, že spotřeba v posledních letech každoročně rostla o zhruba 9 %. Příležitosti tu tedy stále jsou.