Maďarsko: Bankrotář za humny!

Budapešť se rozhodla nedodržet podmínky MMF: o polovinu překročí plánovaný deficit rozpočtu. Přijde tak o stabilizační půjčku 25 miliard dolarů. Je to hodně riskantní plán.
Maďarsko vstoupilo na velmi tenký led. A chová se jako účastník nedokončeného protialkoholního léčení, který prohlásí, že opouští léčbu a jde si dát s ostatními pivo do hospody. Když pijí ostatní, on přece může taky. Řeč však není o alkoholu, ale o finanční disciplíně, jejíž nedodržování dovedlo Maďarsko v roce 2008 málem ke státnímu bankrotu.
Ovládnutí médií místo reforem
Jak se čekalo, nový maďarský kabinet premiéra Viktora Orbána, který na jaře získal ústavní většinu v parlamentu, zjistil, že za současné hospodářské a finanční situace Maďarska a při dodržení všech dohod s Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou unií nebude moci splnit ani zlomek předvolebních slibů.
Místo aby Orbán využil v Evropě zcela neobvyklou koncentraci moci v rukou své strany Fidesz k zásadním reformám, využívá ji k dalšímu posilování dominance na politické scéně. Jenže ani jednobarevné obsazení všech ústavních funkcí, ani plné ovládnutí všech veřejnoprávních médií, jež Fideszu a Orbánovi osobně umožňuje nový mediální zákon, státní pokladnu nezaplní.
Maďarská ekonomika přitom roste nejpomaleji ze všech středoevropských států. Růst 0,1 % v posledním čtvrtletí nesvědčí o tom, že by na rozdíl od zbytku střední Evropy překonala recesi. Zemi tak reálně hrozí, že se ve výkonnosti hospodářství během příštího roku propadne na poslední místo ve visegrádské čtyřce. Předstihne ho dokonce i Polsko, které bylo přitom ještě před deseti lety jedním z nejchudších států Evropy.
Orbán: Maďarsko MFF nepotřebuje
Peníze na splnění alespoň části svého rozhazovačného programu hodlá Orbán a jeho vláda uzmout především bankám. Zavádí totiž zvláštní dvouletou daň, jež má jen tento rok peněžní ústavy v Maďarsku připravit v přepočtu o dvacet miliard korun. Banky se sice vzbouřily, dosáhly ale jediného, zkrácení platnosti nařízení ze tří na dva roky. Ani to ovšem nestačí. Orbán proto prohlásil, že jeho země odstupuje od dohod s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), podle nichž měla země držet letos svůj rozpočtový deficit na 2,8 % hrubého domácího produktu. "Ujistili jsme každého – investory i specialisty MMF, že Maďarsko nebude mít do konce tohoto roku deficit vyšší než 3,8 procenta. A tím naše smlouva s MMF končí. Od té chvíle už nemusíme jednat s MMF, ale s Evropskou unií," oznámil Orbán už na konci července na návštěvě v Berlíně. "Maďarsko nepotřebuje prodloužení úvěrového programu MMF," dodal posléze.
Další úvěry nepotřebujeme
Místopředseda vládnoucího Fideszu Gábor Kósa se před několika dny snažil roztržku s MMF zmírnit slovy, že s Fondem nepřerušuje Budapešť styky úplně. "Dohoda o současném úvěrovém programu v říjnu vyprší. Můžeme zůstat s MMF v kontaktu, ale to ještě neznamená, že bychom chtěli otevřít novou úvěrovou linku," uvedl Kósa.
Pokračování článku najdete na webu Finmag.cz