(Hyper)inflace: Kdy, kde a jak dlouho?

Minulý týden se s trochou nadsázky znovu začala psát historie. Vláda Spojených států prodala na trhu pětileté dluhopisy zajištěné proti inflaci s prémií vůči nominální ceně.
Emise v objemu deseti miliard amerických dolarů při ceně 100 USD za dluhopis byla upsána za 105,5 USD při poptávce v objemu 28 miliard dolarů.
Průměrně postačí reálné negativní úročení (úroky mínus inflace) ve výši mínus 7,18 procenta ročně. Pak potrvá pouze deset let, aby se dluh nebo váš majetek zmenšil o polovinu. Pro věřitele to znamená, že ztratí přes padesát procent svého peněžního majetku. Pokud celkové zadlužení státu dosahuje například 500 procent hrubého domácího produktu, sníží se tímto zadlužení na "zdravou úroveň" ve výši 250 procent HDP.
Kdy bude inflace opět výrazně vyšší, je v současnosti velmi problematické stanovit. To očekáváme v příštích pěti letech. Po opětovném hospodářském propadu budou opět následovat další stimulační opatření, která v některých zemích způsobí silný růst. Zbytek světa bude obdařen prinejmenším mírným růstem.
Inflace bude všude
Je rovněž velmi těžké předpovědět, z jakého koutu světa se inflace opětovně vynoří. Je velmi dobře představitelný i scénář rostoucích cen komodit.
V zásadě zasáhne inflace celý svět, přičemž lze očekávat, že měny států, které se potýkají se strukturálními problémy a deficity (především USD a britská libra), znehodnotí oproti společné evropské měně. I výše inflace ve Spojených státech a Velké Británii bude vyšší než v eurozóně. Ale v eurozóně nedojde k úplnému nezávislému vývoji na USA.
Mnoho zemí v eurozóně potřebuje oddlužení stejně nutně jako USA a Velká Británie. Při dnešní úrovni úrokových sazeb kolem 1 procenta lze předpokládat, že ve sřednědobém až dlouhodobém horizontu se budou úrokové sazby nacházet mezi 5 až 10 procenty (v USA spíše blíže úrovni 10 procent, v eurozóně 5 procentům).