Španělsko: Podvádělo se statistikami?
Irsko a jeho záchrana je velkým mediálním tématem médií. Země dlouho popírala, podobně jako Řecko, že bude potřebovat finanční pomoc. Nakonec přece jen o pomoc požádala. Dalším státem může být Portugalsko, ale to vzhledem ke své velikosti nemusí znamenat pro eurozónu problém.
Mnohem závažnější bude situace v případě Španělska, protože HDP Řecka, Irska a Portugalska tvoří dohromady 6,5 % HDP eurozóny, ale Španělsko samotné 12,5 %. Zachraňování Španělska by tedy byl velký problém pro eurozónu.
Irsko a Španělsko vykazují několik podobností: v růstu cen nemovitostí, růstu zadlužení, podílu stavebnictví na celkovém HDP v době nemovitostní bubliny a v růstu nezaměstnanosti od začátku finanční krize a splasknutí nemovitostní bubliny.
V jednom ukazateli se však výrazně liší, zatímco Irský HDP klesl o 13 %, Španělský HDP klesl jen o 4 %.
Prozatím je výše dluhu k HDP u Španělska zhruba 59 %, zdánlivě je tedy Španělsko v bezpečí, ale to se může rychle změnit. Irsko například mělo státní dluh k HDP v roce 2007 pouhých 25 %. A teď míří k hodnotě 100 % HDP.
Rizika Španělska:
Další pokles cen nemovitostí a s tím související zhoršení kvality úvěrů bank
Rozšíření paniky ze sousedního Portugalska, pokud by bylo zachraňováno
Podvádění Španělska o výši poklesu HDP
Poslední uváděné riziko je zajímavé. Španělsko uvádí pokles HDP během let 2008 a 2009 o pouhých 3,1 %, přitom nezaměstnanost vzrostla o 9,7 % (a nyní dosahuje 20% úrovně).
Tak nízký pokles HDP se jeví jako velmi podivný, zvláště když se podíváme na ostatní státy, které zažily růst nezaměstnanosti kolem 10 %, protože u nich došlo vždy ke dvojcifernému poklesu HDP.
Rekordmanem je Lotyšsko, kde došlo k poklesu HDP o 21,4 % a růstu nezaměstnanosti o 11,1 %.
Velmi zajímavá je také statistika výkonu služeb ve Španělsku v následujícím grafu. Modrá křivka IASS – indikátor aktivity v sektoru služeb, podle statistiky Eurostatu, poklesla o 21 % od vypuknutí krize, zatímco oficiální hodnota udávaná vládou (zelená křivka GVA) vzrostla o 4 %.
Je to zajímavé, když uvážíme, že v tomto období se nezaměstnanost zdvojnásobila z 10 na 20 % a počet turistů klesl o několik %.
U stavebnictví vidíme pokles podle Eurostatu (modrá křivka) o 29 %, zatímco modrá oficiální hodnota GVA klesla o 16 %.
Posledním grafem je Index průmyslové produkce, který podle Eurostatu klesl o 24 % (modrá křivka), zatímco oficiální hodnota (zelená křivka GVA) o 16 %.
Ze srovnání oficiálních a neoficiálních statistik v následující tabulce vychází, že skutečný pokles HDP Španělska nebyl 3,1 %, ale 17,3 %.
Pokud bychom srovnali novou hodnotu poklesu španělského HDP a ostatních zemí, kde došlo k dvoucifernému poklesu HDP, vidíme, že se u všech pohyboval růst nezaměstnanosti okolo 10 %.
Pokud se skutečně ukáže, že Španělsko podvádělo při výpočtu HDP, bude to pro eurozónu a euro velký problém, protože to sníží důvěru v jednotnou evropskou měnu.
