Proč Grexit není pro Řecko řešením
Džin byl opět vypuštěn z láhve. Evropa diskutuje o tom, že by Řecko mohlo opustit euro. A vede se samozřejmě debata o tom, zda to Řecku pomůže a zda se nákaza rozšíří i do dalších zemí.
Důležitou otázkou je to, jak řecký finanční systém přežije případný exit, jak dlouho potrvá, než Řecko získá znovu přístup na finanční trhy, a jak velkou výhodou bude restrukturalizace dluhů v prostředí nízkých úroků.
Dalším faktorem bude absence pomoci zvenčí. To vše mluví proti vystoupení Řecka z eurozóny. Ale to není pro tento text podstatné. Podstatné je tvrzení, že Řecko potřebuje opustit euro, aby mohlo devalvovat měnu a získat zpět konkurenceschopnost. To je hlavní důvod, proč to Řekové mohou chtít udělat. Je však tento předpoklad platný?
Co ukazují data
Řecko, Irsko, Portugalsko a Španělsko udělaly velké pokroky ve zlepšení bilancí běžného účtu, z deficitů se dostaly do rovnováhy nebo přebytku. Jenže způsob, jakým to udělaly, se velmi liší.
V Irsku, Španělsku a Portugalsku šlo z velké části o zvýšení vývozu. To je žádoucí a zdravá cesta, jak dosáhnout zlepšení bilance. I v Itálii bylo zvýšení vývozu výraznější než snížení dovozu. Řecko je v tomto ohledu mimo. V jeho případě má vyrovnání bilance běžného účtu na svědomí snížení dovozů. Export začal růst teprve nedávno.
Jsou vysoké mzdy hlavním důvodem nízkého vývozu? Je absence reálné depreciace měny příčinou toho, že v Řecku se bilance běžného účtu vyvíjela jinak než v ostatních problémových zemích? Následující grafy ukazují mzdy v eurech v privátním sektoru.
Je vidět, že hodinová mzda v Řecku výrazně klesla a je nejnižší v eurozóně kromě Litvy a Lotyšska. To kontrastuje se situací v jiných zemích zadluženého jihu, kde mzdy v soukromé sféře naopak rostly.
Když srovnáme změnu ve mzdách a v exportech, zjistíme, že Řecko je v eurozóně velkým outsiderem. Přes velký pokles ve mzdách export nerostl.
Z toho plyne, že řecká ekonomika z výrazné depreciace měny nebude těžit tak, jak mnozí doufají. Důvody pro slabé exporty spočívají zřejmě v jiných faktorech, jako jsou rigidní produktové trhy, politický systém bránící jakékoli skutečné změně a neexistence meritokracie, tedy že se k moci nedostávají odborníci.
V kontextu toho, že Trojka může pomoci s reformami, by byl odchod z eurozóny pro Řecko kontraproduktivní. Vyvolal by geopolitickou nestabilitu a ohrozil celou měnovou unii, aniž by byl výrazným přínosem pro řeckou ekonomiku. To ale neznamená, že současný dluh Řecka a jeho vývoj jsou udržitelné. Země musí dále snižovat dluhovou zátěž, především v době nízké inflace a slabšího ekonomického růstu.
Zdroj: Bruegel
