Výsledek fóra v Davosu: Eurozóna nepadne!
Ze Světového ekonomického fóra zazněla dobrá zpráva – krize eura by se již nemusela prohlubovat. Sílí však obavy z potravinové krize.
Davoské fórum mělo letos stejný průběh jako v posledních 40 letech. Není ani Valným shromážděním OSN – v takovém případě by jeho praktický význam byl sporný –, ani Světovou obchodní organizací či Mezinárodním měnovým fondem – to by byl jeho význam daleko větší.
Není ani jaltskou, ani postupimskou či reykjavíckou konferencí. Není předáváním cen Americké filmové akademie ani Nobelových cen za ekonomii. S několika tisíci účastníky – členy vlád a mezinárodních organizací, pozvaných hostí i "tvrdě" platících celebrit z byznysu a financí, novinářů a ekonomů – však je jiné.
Davoské fórum lze přirovnat k volnému mixu zmiňovaných fór a jarmarků. Neublíží, ale ani nijak nepřispěje něčím podnětným pro následujících dvanáct měsíců. Řeší staré války.
Letos se zdálo, že by mohlo být dotlačeno k něčemu produktivnímu – konkrétnějším výrokům představitelů zemí o bezprostřední budoucnosti světové ekonomiky. Vynutilo si i konkrétní jednání a snad i návrhy věcných řešení.
Definování nové reality
Například zakladatel a šéf fóra Klaus Schwab již na počátku indikoval: "Posuny politické a ekonomické moci ze západu na východ a ze severu na jih spolu s rychlostí technologických inovací vytvořily novou realitu... Letos v Davosu se namísto dopadů nedávné krize soustředíme na definování této nové reality. A budeme diskutovat o společných normách, které budou třeba, aby nám v této nové době umožnily globální spolupráci."
Objevil tedy Čínu jako světového hráče číslo jedna bezprostřední budoucnosti. Na leden 2011 je to docela aktuální výkon a postřeh. Ředitel fóra Kevin Steinberg byl kritičtější a trefil se do černého: "Potřebujeme přemýšlet o rizicích nejen proto, abychom dokázali odpovídat na minulé události. Musíme uspořádat své myšlenky předem, být připraveni... Podíváme-li se na četné krize – od finanční k sociální a ekonomické –, téměř každý selhal." Pojmenoval věci správně.
Adekvátní reakce na začínající krizi, její včasné rozpoznání a skutečná opatření v předstihu. To dnes svět opravdu potřebuje. Je dobře, že se mocní setkávají neformálně a v klidu v útulném alpském středisku. Pro některé je to šance vidět a být viděn. Pro jiné zase mít možnost říct a ovlivnit.
Pro většinu však jde jen o běh se štosem vlastních vizitek předávaných na potkání, o spekulace kde, koho a na čí tiskové konferenci potká. Pro některé řečníky se naskýtá příležitost odlákat posluchače či novináře od současně konaných akcí gigantů.
Naděje pro euro
Dobrou zprávou je, že krize eurozóny a eura by se již nemusela prohlubovat. Za nenapadnutelnost obou se veřejně vyslovili dva největší hráči – francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová. Oba s dosud nebývalou razancí a výpovědní jednoznačností. Zřejmě si doma diskrétně vyjasnili, že zvolí tuto cestu překonání a přežití fatální krize měnové unie, jež ohrožuje životnost EU. To je nadějné.
Aktuální vývoj směnného páru EURUSD sledujte zde
Krize již není považovaná za leitmotiv roku jako loni, ale za agendu k dořešení. Bravo! Vlivný německý ministr financí Wolfgang Schäuble konstatoval, že země dostaly lekci a pracují na sjednocení svých hospodářských politik. Šoky již neočekává, euro má být stabilní.
