Dolar v nesnázích: Měnová válka vyhlášena
Stále dost indikátorů naznačuje, že dochází k posilování konjunkturálního cyklu. Předběžné indikátory jako počet nezaměstnaných nebo rostoucí spotřebitelská důvěra předpovídají daleko robustnější hospodářský růst, než se ještě před několika měsíci dalo očekávat. Tímto se alespoň prozatím zdají být zažehnány všechny "staré" problémy. Ovšem na druhé straně jsou nové výzvy - problematika zadlužení mnoha států. V průběhu krize se vlády a centrální banky vyspělých států rozhodly podpořit hospodářství bezprecedentní koordinovanou záchrannou akcí. Důsledkem jsou gigantické "díry" v rozpočtech a rostoucí zadlužení, které bude nyní nutné zaplatit.
Bez nezbytně nutné dluhové restrukturalizace v zásadě existují dvě možná řešení: vyšší daňové příjmy a odstranění dluhů pomocí inflace. První scénář bude funkční pouze v případě, že globální hospodářství pojede na plné obrátky. Ve druhém případě půjde vše na náklady investorů.
Německo nese břímě eura
Skutečně trvalou důvěru investorů lze získat jen prostřednictvím daňových příjmů, ovšem nejlépe bez nutnosti zvýšení daňových sazeb. V tomto ohledu je Německo na dobré cestě. "Vzorný žák" Evropy vybral v 1. čtvrtletí o 12 miliard eur více než předešlý rok. Vzhledem k tomu se zredukovala tržní úroková míra pro 10leté německé dluhopisy (tzv. Bundesanleihen) z 3,5 na posledně nabízených 3,32 procenta.
**Ovšem Německo nese břemeno jednotné evropské měny ve formě transferů směrem k státům PIIGS (Portugalsko, Itálie, Irsko, Řecko a Španělsko).
Eurozóna se přesto prezentuje stabilněji než USA. Přiměřeně posílila i jednotná evropská měna a dosáhla až na 1,5 dolaru za euro. Nejedná se o pouhou reakci na negativní výhled úvěrové způsobilosti USA, který na konci dubna prezentovala ratingová agentura Standard & Poor’s. Také rostoucí úrokové sazby činí jednotný evropský prostor investičně atraktivnějším.
Euro – strukturální slabost
Přesto zůstáváme u našich odhadů, aktuálně nelze doporučit vsadit si na euro. Rostoucí euroskepticismus, jak je tomu v současnosti ve Finsku, nebudí přílišnou důvěru, která by pracovala ve prospěch eura. Kromě toho se stále hlasitěji mluví a spekuluje o možné restrukturalizaci dluhů v Řecku, Irsku, Portugalsku & Co. Následky přeúvěrování nelze pro jednotnou evropskou měnu seriózně odhadnout. Odpovídající pojištění úvěrů (CDS) z "jihu" Evropy, dosáhlo v každém případě rekordních úrovní, což nevěstí nic dobrého.
Akcie se ukazují jako robustní
Méně udivující je, že varovný "modrý dopis", který agentura Standard & Poor’s poslala největší globální ekonomice, zapůsobil i na akciové trhy. Ty v reakci klesly, ovšem je s podivem, jak rychle byl tento šok vstřebán. Svědčí to o tom, že je na finančních a kapitálových trzích příliš mnoho likvidity, která logicky hledá své investiční uplatnění.
Aktuální vývoj evropských akcií sledujte zde
Intervence na trhu s dluhopisy?
Dokonce i na trzích s dluhopisy nevypukla žádná panika. Naopak, vývoj amerických úrokových sazeb ukazuje, že trhy ani v nejmenším nepředpokládají, že bude Spojeným státům sníženo topratingové hodnocení.
Výnosy amerických dluhopisů se nacházejí jen nepatrně nad výnosem srovnatelných německých dluhopisů. Dokonce to vypadá, že došlo k cílenému nákupu US dluhopisů, aby se zabránilo náhlému cenovému poklesu a růstu výnosů.
USA v dluhové spirále?
Pokud úrokové míry porostou, zvyšuje se úrokové zatížení a vysoké zadlužení poroste ještě rychleji. Pak hrozí dluhová spirála. Fed se na tento potenciálně nebezpečný scénář doposud dívá evidentně klidně a drží strategii expanzivní měnové politiky. Americká centrální banka přitom ponechává klíčovou úrokovou sazbu na rekordně nízkých hodnotách (0,25 procenta), ale také v plné výši pokračuje ve své politice kvantitativního uvolňování. Ben Bernanke před nedávnem oznámil, že uvolněné peníze Fedu získané ze splatných cenných papírů krytých nemovitostmi nebudou, jak bylo dosud plánováno, stáhnuty z oběhu, nýbrž od nynějška reinvestovány do US státních dluhopisů.
Čína chce nový měnový systém
Další vývoj ve Washingtonu je v zahraničí velmi bedlivě sledován. Kritické hlasy zaznívají především z Číny, která je vedle Japonska hlavním věřitelem USA. I když vláda v Pekingu drží US dluhopisy v hodnotě 1,2 bilionu USD a měla by mít zájem na stabilním "greenbacku", vystupuje neúnavě proti dosavadní hlavní globální měně a požaduje nový měnový systém.
Poněvadž dosavadní systém zajišťoval USA dokonce i v krizových časech stabilní podmínky pro další zadlužení, především proto, že pro nákup surovin je v globálním světě stálá potřeba dolarů. To je trnem v oku právě Číně, která se dere na výsluní a potřebuje ukojit svoji surovinovou poptávku. Hlavně díky slabému dolaru se Číně nákup surovin prodraží.
Tomu odpovídá i nárůst spotřebitelských cen v Číně, v březnu o 5,4 procenta oproti březnu předešlého roku. Ceny výrobců vzrostly dokonce o 7,3 procenta – i zde je jasná rostoucí tendence. Avšak Čína je pevně rozhodnuta učinit všechna opatření proti importované inflaci. Vláda oznámila další zhodnocení jüanu.
Inflace žene ceny surovin vzhůru
I přes pokles ceny ropy a některých dalších komodit v minulém týdnu jsou stále suroviny poměrně drahé. Na spotřebitele mají silný dopad především vysoké ceny agrárních komodit. Vláda v Pekingu bez okolků zareagovala zvýšením minimální mzdy, ale na ni byla uvalena nová daňová sazba, a tak dojde k odlehčení zatížení širokých vrstev.
