Ekonomické konsekvence pařížského teroru rychle odezní, důležité budou politické dopady

Obchodování na amerických burzách již útoky, které začaly ve 21.20 SEČ, neovlivnily, protože jistou dobu trvalo, než do světa média vyslala první zprávy o tom, co se v pařížských ulicích děje.

Reakce ale přišla na Středním východě - index dubajské burzy FMG se v neděli, prvním obchodním dni nového týdne, propadl o 3,7 % na nejnižší úroveň od roku 2014. Index saúdskoarabské burzy Tadawul All Share klesl o 3 %, nejvíce za poslední tři měsíce. Investoři tak podle všeho kalkulují s rizikem eskalace napětí v regionu, který je nyní kvůli situaci v Sýrii a Iráku nejnestabilnější oblastí světa.

Analytici z Goldman Sachs potvrzují, že v krátkodobém horizontu jsou důsledky pátečních teroristických útoků pro finanční trhy negativní, protože se zvyšuje nejistota ohledně střednědobých politických implikací.

Francie na útoky odpověděla bombardováním islamistů

Podle posledních informací útokům v Paříži v pátek podlehlo 129 lidí, desítky dalších jsou hospitalizovány v kritickém stavu v nemocnicích. K útokům se již přihlásil Islámský stát. Teroristé z IS navíc zveřejnili video, v němž Francouzům hrozí, že nikdy nebudou žít v míru, a nabádají k dalším útokům proti bezbranným obyvatelům.

Prezident François Hollande na útoky ihned zareagoval vyhlášením výjimečného stavu, který zahrnuje kontroly na hranicích, zvýšení počtu policistů v ulicích, možnost zrušení konání sportovních a jiných masových akcií či zpřísnění policejních a bezpečnostních kontrol s možností provádění nehlášených domovních prohlídek.

V sobotu ráno Francie vyhlásila třídenní státní smutek. Hollande zároveň uvedl, že teroristické útoky Francii neodradí od dalších bojů proti terorismu, aktuálně tedy zejména bombardování syrských pozic Islámského státu. V neděli toto prohlášení stvrdila letadla francouzské armády, která zaútočila na syrské město Rakka, které je baštou islamistů. Nálety údajně zničily velitelské centrum a výcvikový tábor Islámského státu.

Politologové se shodují, že tlak na zintenzivnění tažení proti terorismu poroste. Francii v prosinci čekají regionální volby, čehož se jistě bude snažit využít například šéfka krajní pravice Marie Le Penová. Francie také s největší pravděpodobností spěje ke zpřísnění imigrační politiky, což může vyvolávat rozepře na úrovni Evropské unie. Imigrační politika by se navíc mohla stát i jedním z hlavních témat prezidentských voleb v roce 2017, na něž si rovněž brousí zuby i Le Penová.

Největší rány utrpí cestovní ruch

Z pohledu ekonomiky útoky v krátkodobém horizontu podle očekávání povedou k poklesu zájmu o turistické cesty do Francie. Na to hned v pondělí zareagovaly bezmála 5% poklesem akcie britské cestovní kanceláře Thomas Cook a francouzského provozovatele hotelů Accor a zhruba 3% zlevněním cenné papíry společnosti Groupe Eurotunnel, která je provozovatelem tunelu pod kanálem La Manche.

Krátkodobě by také mělo dojít k utlumení spotřebitelských výdajů a poklesu zájmu o sportovní a kulturní akce. Tyto konsekvence by nicméně měly relativně rychle odeznít.

Ve střednědobém horizontu by mohl poklesnout objem firemních investic ve Francii a taktéž by se v zemi mohla snížit poptávka po zboží dlouhodobé spotřeby. Bezpečností experti se nicméně shodují, že bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet bezpečností situace. Jisté je, že se zvýší armádní výdaje. Krátkodobě tedy budou dopady útoků negativní, v delším horizontu zůstává vývoj nejistý.

Po teroristických útocích v Madridu v roce 2004 a Londýně v roce 2005 se na finančních trzích skokově zvýšila volatilita, záhy se ale situace vrátila do normálu. Podobné by to mělo být i nyní s tím, že ve střednědobém a dlouhodobém horizontu se bude vývoj na trzích odvíjet od ekonomického výhledu, který nyní zatěžuje mimo jiné uprchlická krize.

Analytici: Scénář z roku 2001 by se na trzích opakovat neměl

Šéf oddělení ekonomických analýz Oliver Adler a ředitel divize privátního bankovnictví a správy majetku ve švýcarské bance Credit Suisse Joe Prendergast potvrzují, že dopady teroristických útoků na dění na finančních trzích jsou většinou jen krátkodobé. V současnosti má největší vliv na evropské trhy měnová politika ECB. Opatření na zintenzivnění boje s terorismem a dočasný pokles spotřebitelské poptávky nicméně mohou ECB podpořit v dalším uvolnění měnové politiky. Výraznější vliv by tedy podle Adlera a Prendergasta mohl být vidět na měnových trzích v podobě dalšího oslabení eura k dolaru. Je ovšem otázkou, do jaké míry bude případné uvolnění měnových podmínek v eurozóně důsledkem francouzských událostí, jelikož případný francouzský negativní příspěvek k evropským datům bude jen velmi omezený a ECB již dříve vyjádřila ochotu zintenzivnit podporu evropské ekonomiky.

Omezené dopady budou mít na finanční trhy pařížské útoky i podle analytického oddělení České spořitelny. "Historické zkušenosti ukazují, že negativní reakce finančních trhů na teroristické útoky jsou jen krátkodobého rázu. Navíc v posledních letech byly negativní reakce značně utlumené. To potvrzuje i pondělní vývoj francouzského akciového indexu. Po otevření trhu ceny spadly přes procento, nicméně už v průběhu dne byly ztráty vymazány. Cena zlata vzrostla o 0,6 %," napsal v pondělí David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

"V posledních patnácti letech přišla nejsilnější reakce na teroristický útok po 11. září 2001, kdy ceny akcií spadly přibližně o 12 %. Nicméně již za měsíc byly ztráty vymazány (i díky podpoře Fedu). Investoři v bezprostřední reakci zároveň preferovali bezpečnější aktiva. Proto cena zlata vzrostla o 7 % a výnosy desetiletých státních dluhopisů klesly o 25 bazických bodů. V obou případech ale došlo v následujících týdnech ke korekci. Také teroristické útoky ve Španělsku vyvolaly krátkodobou reakci finančního trhu, ale už mělčí (pokles akciového indexu o 7 %, růst ceny zlata o 5 %). Na další útoky ve vyspělých ekonomikách (Londýn, Boston a Paříž na začátku tohoto roku) trh reagoval velmi mírně. Větší dopad na finanční trh než samotný teroristický útok by mělo případné omezení pohybu osob v rámci schengenského prostoru," doplnil Navrátil.

V podobném duchu se vyjádřil i šéf evropských měnových strategií v Bank of America Athanasios Vamvakidis, který napsal, že se dění na trzích bude v následujících dnech a týdnech podobat tomu, co se odehrávalo po jiných teroristických útocích. Pokud se neobjeví žádné další nečekané události, začne podle Vamvakidise americká centrální banka utahovat měnovou politiku, jak nyní trh očekává, což všechny ostatní vlivy přebije.

Manuel Oliveri, měnový stratég z Crédit Agricole, odhaduje, že mohou útoky zasáhnout poptávku investorů po některých typech rizikovějších aktiv. V širším kontextu by ale měly být dopady i podle něj jen omezené. Také Oliveri připomíná, že dění na trzích aktuálně více než cokoli jiného ovlivňují centrální banky.

Dominantní roli centrálních bank potvrzuje i Roberto Cobo García, měnový stratég z Banco Bilbao Vizcaya Argentaria. "Směřování Fedu ke zvyšování úrokových sazeb pařížská tragédie ani její důsledky neovlivní, protože pozitivní vývoj v USA převáží," říká.

Šéf oddělení evropských analýz v Eurasia Group Mujtaba Rahman v souvislosti s pařížskými útoky upozorňuje hlavně na bezpečnostní rizika a nejednotný postoj členských zemí EU k uprchlické krizi. Zdůrazňuje tak zejména politický rozměr tragédie. Pařížské útoky, které má na svědomí Islámský stát, by podle něj mohly prohloubit propast, jež se vytvořila mezi evropskými zeměmi v otázkách týkajících se uprchlické krize a migrace. Útoky podle Rahmana taktéž změní priority francouzské vlády, jejíž pozornost se částečně přesune od podpory ekonomického růstu k zintenzivnění boje proti terorismu, a to jak na domácí půdě, tak v Sýrii.

Zdroj: Goldman Sachs, Zero Hedge, Česká spořitelna