10. 4. 2021 20:31
V PONDĚLÍ V 10 HODIN ŽIVĚ: Expertní tržní výhled (s Jaroslavem Brychtou, XTB)
Zisky amerických firem letos prudce klesají, ceny jejich akcií ale po prudkém oslabení na přelomu února a března opakovaně vystoupaly na nové rekordy. Výsledkem je výrazný nárůst valuací, který posunul americký akciový trh do režimu cenové bubliny (nebo přinejmenším vnímání trhu v USA velkou částí investorů). Akcie se ale neobchodují jen v Americe, jakkoli tamní trh oproti většině světa nabízí mnoho výhod od likvidity přes transparentnost po velkou váhu technologického sektoru.
Řečí o cenové bublině na akciovém trhu jsou plná média. "Akciové trhy v zemích, které po léta patří k největším tahounům globálního růstu, prakticky od globální finanční krize nepředvedly v souhrnu v podstatě nic. To na bublinu nevypadá," upozorňuje J. C. Parets, jeden z nejsledovanějších technických analytiků na světě, stratég a zakladatel All Star Charts.
Před rokem 2007 zažily rozvíjející se trhy strmý růst, po několik let dokonce o zhruba 100 % za rok. Stagnace vlivem finanční krize a následujících rozkolísaných let se zdá být celkem logická. Mladé trhy byly přece vždy hodně o komoditách.
V posledních letech hrají prim technologie. "Pozor na to," říká Partes. "Mezi největší firmy v Asii nyní patří kolosy jako Alibaba, Tencent nebo Taiwan Semiconductor. A to nejsou zrovna sázky na přírodní zdroje, těžbu a podobně. Pokud by emerging markets jako celek dokázaly prorazit nad pásmo platné od roku 2007, tyto technologické firmy by měly patřit k lídrům táhnout trh výše."
Těmto firmám se ostatně daří lépe než zbytku trhu nejen dlouhodobě od roku 2018, kdy globálně vyvrcholil investorský apetit po riziku, ale i krátkodoběji.
Co to může znamenat pro ostatní akcie, sektory, potažmo jiné trhy? Podívejme se na index cen akcií na rozvíjejících se trzích ve srovnání s akciemi americké společnosti Caterpillar (výrobce těžké stavební techniky), které citlivě reagovaly například na narůstající napětí v obchodních vztazích Číny a USA a jsou jednou z největších vah v americkém indexu průmyslových společností.
"Průmyslový sektor v USA je místem, na které by mohli investoři upřít více pozornosti. Emerging markets jako celek budou podle mě mít tendenci dohnat velkou část růstu, který jim v posledních letech utekl," uzavírá J. C. Parets.
A protože jsme se na základě vašich dotazů z pravidelných expertních výhledů na některé čínské společnosti již před časem ptali domácích tržních expertů, připojujeme jejich vyjádření. Jsou sice již z léta, ale nejde o žádné tradingové tipy, ale o dlouhodobé a na fundamentech založené názory.
V případě investic do čínských společností bych byl velice opatrný. Jako minoritní akcionář nemáte takřka žádná práva proti kontrolnímu podílu ovládanému přímo či nepřímo čínskou komunistickou stranou. Finanční pozice i výsledky čínských firem mohou vypadat zajímavě a ukazovat na nízké P/E, P/BV a další ukazatele, pokud ale daná společnost nemá historii vyplácení dividend, nemůže si být drobný investor nikdy jistý, že svůj kapitál dostane (zhodnocený) zpět.
Z investičního hlediska jsem příznivcem velkých čínských technologických společností, zejména Alibaby a JD.com. Ano, z etického hlediska lze o mnohém pochybovat a debatovat (sledování lidí, kopírování produktů jiných značek, spolupráce s vládou a podobně), ale dravost a rychlost, jakou se tyto firmy dostaly mezi světovou špičku, je neuvěřitelná.
Čínským firmám se v posledních letech daří z několika důvodů. V samotné Číně je to hlavně díky tomu, že v ní nefunguje (nebo je výrazně omezeno) mnoho amerických technologických konkurentů. Lidé jsou tak nuceni využívat domácí řešení. Čína je přitom obrovský trh s miliardou potenciálních zákazníků, kteří přitom jako celek rychle bohatnou. Do několika let by mělo jít o největší ekonomiku světa, ve které roste míra urbanizace. Ve městech mohou lidé lépe vydělávat a s rozvojem technologické infrastruktury jich stále více využívá také produkty a služby zmíněných velkých společností.
Tyto firmy jsou navíc mnohdy finančně i jinak podporovány vládou, se kterou spolupracují na různých projektech digitalizace a rozvoje IT. Pokud k tomu přidáme, že mnoho čínských firem nabízí produkty a služby také ve zbytku Asie, v Evropě či USA, je jasné, že bychom tyto společnosti jako investoři neměli přehlížet. Díky atraktivnímu poměru ceny, kvality a nabízených funkcí dokážou tyto firmy stále lépe konkurovat americkým, evropským i asijským rivalům.
V případě čínských akcií je ale potřeba mít na paměti také rozsáhlá rizika. Vedle těch politických a ekonomických lze mezi ně zařadit ne vždy zrovna transparentní a důvěryhodné údaje, zejména u menších firem. Důležité je také to, že akcie čínských firem nejde zpravidla koupit přímo, ale pouze přes depositary receipts (v USA označované ADR). Celkově i proto platí, že by investoři měli samozřejmě diverzifikovat a čínskými akciemi případně pouze doplnit své portfolio.
Akcie čínského elektronického tržiště Alibaba jsou naším favoritem již řadu let. Líbí se nám zejména jejich relativně nízké ocenění, zejména ve srovnání například s americkým Amazonem. Z hlediska e-commerce je Alibaba zaměřená na čínskou ekonomiku, která je poslední roky tahounem zbytku světa.
Dochází v ní navíc ke strukturálním změnám, které ústí v nárůst podílu osobní spotřeby na celkovém výkonu hospodářství, a to na úkor čistého exportu. Za zmínku stojí také to, že je Alibaba největším poskytovatelem cloudových služeb na čínském trhu (47 % vs. 15 % připadajících na konkurenční Tencent).
Investoři by ale neměli zapomínat na napětí mezi USA a Čínou. Ačkoli Alibaba poskytuje služby zejména na domácím trhu, obchodní válka s Amerikou může způsobit (další) zpomalení čínské ekonomiky, a tedy i tamní spotřeby. Není také radno podceňovat přísnější regulaci čínských společností na burzách v USA, která v několika případech již vedla k úvahám o odchodu z lukrativního amerického trhu (Baidu nebo Trip.com známá jako Ctrip).