Co musíte ráno vědět (20. června)

1. Evropské akcie ve středu převážně zlevnily, nedařilo se technologickému sektoru

Obchodování na západoevropských akciových trzích ve středu skončilo převážně v červených číslech, z hlavních indexů šel proti proudu pouze britský FTSE 100. Většina sektorů klesla, markantní ztrátu zaznamenalo odvětví technologií, které odepsalo 1,15 %. Dařilo se naopak cenným papírům z těžařského sektoru. V rámci makroekonomických zpráv investoři vyhodnocovali mimo jiné květnovou inflaci v Británii. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,17 % na 514,13 bodu, FTSE 100 se zvýšil o 0,17 % na 8 205,11 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,35 % na 18 067,91 bodu a francouzský CAC 40 korigoval o 0,77 % na 7 570,20 bodu.

2. Pražská burza ve středu zpevnila třetí den v řadě, posílily akcie Erste, ČEZ či Komerční banky

Pražská burza ve středu posílila, index PX zaznamenal už třetí zpevnění v řadě, tentokrát stoupl o 0,41 % na 1 534,34 bodu. Dařilo se zejména Erste Group Bank, jejíž akcie si polepšily o 1,78 %. Z předních emisí vzrostly i energetická společnost ČEZ a Komerční banka, naopak cenné papíry Monety Money Bank a pojišťovny VIG oslabily.

3. Očekávané události

Ve čtvrtek nad ránem čínská centrální banka rozhodne o nastavení měnové politiky. Dopoledne Německo zveřejní zprávu o výrobní inflaci a švýcarská centrální banka oznámí výsledek měnověpolitického jednání. Odpoledne skončí měnověpolitické zasedání Bank of England a Spojené státy zveřejní týdenní zprávu o počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti, statistiky vydaných stavebních povolení a zahájené výstavby, výsledek běžného účtu a index průmyslové aktivity filadelfského Fedu. Evropská komise doplní index spotřebitelské důvěry za eurozónu. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

4. Inflace v Británii se v květnu po třech letech vrátila na 2% cíl

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Británii v květnu kleslo na 2 % z dubnových 2,3 %, oznámil ve středu britský statistický úřad. Inflace se tak poprvé za tři roky vrátila na cíl centrální banky. Ke zpomalení růstu cen přispělo zmírnění dopadů, které měly na ekonomiku pandemie covidu-19 a ruská invaze na Ukrajinu. Údaj je v souladu s očekáváním ekonomů z ankety agentury Reuters a znamená citelný pokles inflace z 41letého maxima 11,1 % z října 2022.

5. Evropská komise navrhla rozpočet EU pro rok 2025 ve výši 199,7 miliardy eur

Evropská komise ve středu navrhla roční rozpočet Evropské unie pro rok 2025 ve výši 199,7 miliardy eur. Nejvíce financí, celkem 53,8 miliardy eur, bude směřovat na společnou zemědělskou politiku, uvedla unijní exekutiva. Dalších 49,2 miliardy eur je určeno na regionální rozvoj a podporu hospodářské, sociální a územní soudržnosti a rovněž na infrastrukturu podporující zelenou transformaci a prioritní projekty unie.

6. Výrobce tenisek Golden Goose kvůli politickým nejistotám v EU odkládá vstup na burzu

Italský výrobce luxusních tenisek Golden Goose odkládá vstup na burzu. Firma v úterý uvedla, že kvůli politickým nejistotám v Evropě zatím od primární veřejné nabídky akcií (IPO) odstupuje. Právě nejistota spojená s výsledkem voleb do Evropského parlamentu a situací ve Francii značně rozkolísala evropské trhy.

7. Šéf Boeingu se v americkém Senátu omluvil pozůstalým obětí pádů dvou letadel 737 MAX

Výkonný ředitel amerického výrobce letadel Boeing David Calhoun se při slyšení v americkém Senátu omluvil pozůstalým obětí zřícení dvou letadel 737 MAX společností Lion Air a Ethiopian Airlines. Uvedla to ve středu agentura DPA. Právní zástupci 15 rodin ale požádali ministerstvo spravedlnosti o zahájení trestního řízení a peněžní trest ve výši 24,8 miliardy USD.

8. ECB varuje před finančním napětím v eurozóně, nabádá ke snížení deficitů

Státy eurozóny čelí významné finanční zátěži, varovala Evropská centrální banka. Mezi tlaky na veřejné finance podle ECB patří zejména stárnutí populace, nutnost vyšších výdajů na obranu v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině, nutnost investic do digitalizace veřejné správy a finanční dopady změn klimatu. Zemím platícím společnou evropskou měnou centrální bankéři doporučují v příštích desetiletích snižovat deficity veřejných financí.

9. Amazon investuje v Německu dalších deset miliard eur, velká část půjde do cloudu

Americká internetová společnost Amazon investuje do roku 2026 v Německu dalších deset miliard eur. Větší část půjde do cloudových služeb, zbylé peníze pak do rozšíření logistiky a robotiky a do dvou nových sídel společnosti. Německá centrála Amazonu to uvedla ve středečním sdělení. Počet zaměstnanců německého Amazonu by se měl do konce roku zvýšit na 40 000 stálých pracovníků z loňských přibližně 36 000.

10. Americký výrobce čipů onsemi chce rozšířit za více než 40 miliard Kč závod v Rožnově

Americký výrobce polovodičů onsemi rozšíří výrobu ve svém závodě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Firma ve středu rozhodnutí oznámila v tiskové zprávě. Hodnota plánované investice je dvě miliardy dolarů. Onsemi ještě bude jednat s českou vládou o balíčku investičních pobídek. Společnost původně zvažovala pro rozšíření výroby také své závody ve Spojených státech a v Koreji.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

FAZ: UEFA na fotbalovém Euru vydělá majlant, ale německý poplatník zapláče

Evropská fotbalová unie (UEFA) počítá s tučnými zisky z fotbalového mistrovství Evropy, zatímco německý stát přebírá vysoké náklady, ale nevybírá skoro žádné daně, napsal německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Snaží se přitom analyzovat příčiny "prohry" německého daňového poplatníka.

Německo prohrálo ještě před začátkem mistrovství Evropy. Tedy samozřejmě ne německé národní mužstvo, které má ještě šanci na titul, ale státní kasa, píše FAZ. Je to pořád stejná a extrémně jednostranná hra: pořadatel velké mezinárodní fotbalové akce vždy trvá na osvobození od daňových povinností. Díky monopolu má nejlepší pozici k prosazení svých zájmů. Pokud si nějaká vláda postaví hlavu a pokud nějaká země na takovou hru odmítne přistoupit, najde se spousta dalších zájemců, kteří jsou ochotni přistoupit na cokoli.

Zkušenosti s tím má i Německý fotbalový svaz (DFB). Jak Mezinárodní fotbalová federace (FIFA), tak UEFA na šampionátech vydělávají velké peníze, zatímco národní daňové úřady odcházejí většinou s prázdnou. Svazy se snaží prodávat jako neziskové organizace, ale to jim podle FAZ nevěří ani ti největší důvěřivci. Naopak jsou se sdruženími sídlícími ve Švýcarsku spojována slova jako úplatkářství, korupce, domovní prohlídky nebo soudní řízení.

Veřejný obraz UEFA není tak špatný jako obraz FIFA, jejíž pověst dlouhodobě trpí i kvůli stále nedostatečně objasněným okolnostem konání německého mistrovství světa v roce 2006. Ani práce UEFA ale není transparentní.

I v roce 2024 může UEFA na fotbalovém Euru vydělat majlant, zatímco německý daňový poplatník zapláče. V číselném vyjádření: UEFA na mistrovství počítá s příjmy zhruba 2,4 miliardy eur. Vydělat by tak nakonec mohla kolem miliardy eur. Z toho ještě musí zaplatit prémie 331 milionů eur zúčastněným národním svazům a kompenzace klubům zúčastněných hráčů. I tak organizaci zůstane částka ve vyšších stovkách milionů eur.

Argument UEFA je jasný: peníze se rozdělí mezi národní svazy, které je pošlou zpět na podporu fotbalu. Koneckonců tak argumentuje i FIFA při mistrovství světa nebo Mezinárodní olympijský výbor při olympijských hrách. Takhle funguje ekonomika sportovních svazů.

Daně má povinnost platit jen společnost Euro 2024 se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem, kterou založil DFB za účelem organizace turnaje. Očekává se, že na daních odvede asi 65 milionů eur. Nedaní se hlavní miliardové příjmy UEFA z marketingu, mediálních a obchodních práv a sponzoringu. To je součástí dohody.

Právě díky této daňové výjimce DFB 27. září uspěl v hlasování výkonné komise UEFA o pořadateli letošního turnaje. Turecko vyšlo naprázdno, když získalo čtyři hlasy, zatímco 12 funkcionářů hlasovalo pro německou přihlášku. Jak na dotaz FAZ potvrdily zdroje z okolí kabinetu, výjimku schválil ještě ve funkci ministra financí Olaf Scholz, aby umožnil pořádání dalšího šampionátu v Německu. Sociální demokrat (SPD) se tak může nyní zúčastnit zápasů německého týmu jako spolkový kancléř.

Německá legislativa ministerstvu financí vydání takového rozhodnutí umožňuje, pokud je to v "mimořádném veřejném zájmu". Podle zákona je přitom "mimořádný veřejný zájem" na tuzemském pořádání "mezinárodně významných kulturních a sportovních akcí, při nichž se koná mezinárodní soutěž".

Obtížně vyčíslitelné jsou náklady na bezpečnost a nasazení policejních sil ze strany spolkových zemí a obcí. Zcela jistě však pořádání turnaje vyjde daňové poplatníky na více než 500 milionů eur. Německý ekonomický institut ZEW dodává, že je k tomu nutné ještě přičíst náklady na vysílání jednotlivých zápasů ve veřejnoprávní televizi, které překračují 100 milionů eur.

Většina nákladů na organizaci vzniká v hostitelských městech, kde se zápasy konají. Je pravda, že německé fotbalové stadiony jsou moderní a nejde o stavby vybudované speciálně kvůli turnaji. Přesto UEFA požaduje modernizaci a další úpravy, nehledě na to, že na zápasech mohou být vidět pouze sponzoři mistrovství Evropy. Mnichovská Allianz Arena se tak dočasně přejmenovala na Fotbalovou arénu Mnichov a výrazné logo bylo na dobu trvání turnaje odstraněno.

Ve městech jsou více vidět oficiální fanouškovské zóny, které se zavázaly zřídit místní úřady a kde se budou zápasy vysílat. Jsou tam hojně zastoupeni sponzoři mistrovství Evropy, prezentují se tam i místní sdružení a na pódiích je připraven hudební program.

V Berlíně položili na ulici 17. června 24 000 metrů čtverečních umělého trávníku a před Braniborskou bránou město postavilo obrovskou fotbalovou branku. Ve Frankfurtu předešli dopadům fanzóny na dopravní situaci tím, že se nachází přímo na Mohanu, v úzkém pásu, který má na délku 1,4 kilometru. Stejně jako v případě mistrovství světa 2006 je největší obrazovka umístěna na plovoucím prvku na řece. Na zónu město vynaloží 14 až 15 milionů eur z celkových 32 milionů eur, které na pořádání turnaje vyčlenilo.

Spolková vláda v souvislosti s mistrovstvím Evropy vydala celkem 18 různých dobrozdání. Jedná se o prohlášení týkající se bezpečnosti, víz a pracovních povolení, deviz, cel, daní, lékařské péče, dopravy, telekomunikací a prodeje vstupenek, stejně jako příslib podpory ze strany spolkového kancléře. Nechybějí ani záruky týkající se duševního vlastnictví, právní ochrany, použití obrazových prvků a boje proti dopingu.

Ne všechny dokumenty jsou veřejné. Z toho, co je známo, však vyplývá, že mistrovství Evropy je drahý podnik pro spolkovou vládu, jednotlivé spolkové země i pro obce. Na druhé straně vkládají různá odvětví naděje do napínavého turnaje s co nejlepším výkonem domácího týmu a dobrým počasím. Poslední zmíněné je důležité zejména pro pivovary.

Maloobchodníci podle německé obchodní komory počítají s nárůstem obratu o 3,8 miliardy eur díky nákupu fanouškovských suvenýrů a potravin ke společnému sledování zápasů. V pozitivní impulz pro své podnikání podle svazu německých hotelů a restaurací doufají i jeho členové. Upozorňují však i na možné ztráty: některé kongresy se musejí zrušit nebo zkrátit a omezují se i služební cesty.

Poslední velký mezinárodní turnaj na německé půdě, mistrovství světa v roce 2006, nakonec neměl na ekonomiku zásadní vliv. I když si spotřebitelé koupili novou televizi nebo nejrůznější propriety k hromadnému sledování zápasů, snažili se jinde zase ušetřit, spočítal kolínský Institut německého hospodářství (IW). Podobně vyznívá také analýza ZEW.

I analýza institutu Ifo zdůrazňuje, že mistrovství Evropy ekonomiku v krátkodobém horizontu neposílí. Ekonomové analyzovali mistrovství světa v roce 2006 a všechna mistrovství Evropy v posledních 20 letech a došli k závěru, že nálada v ekonomice se v důsledku turnajů téměř nezlepšila, uzavírá FAZ.