Co musíte ráno vědět (26. února)

1. Americké akcie ve čtvrtek výrazně oslabily, index Nasdaq nejvíce za čtyři měsíce

Americké akcie ve čtvrtek oslabily a index Nasdaq Composite za sebou má nejhlubší jednodenní procentní propad za čtyři měsíce. Ukazatel technologického trhu se ocitl pod tlakem poté, co výnosy desetiletého dluhopisu americké vlády stouply až na roční maximum 1,614 %. Investoři se pak zbavovali některých akcií, protože se obávali, že jsou drahé. Index Dow spadl o 1,75 % na 31 402,01 bodu, S&P 500 se propadl o 2,45 % na 3 829,34 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se zřítil o 3,52 % na 13 119,43 bodu. Index volatility VIX vystřelil o 35,38 % na 28,89 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o 14 bazických bodů na 1,53 %.

Jak bude pokračovat akciová pohádka? Manažeři fondů jsou optimističtí, velký medvědí argument překvapí

V PÁTEK V 10 HODIN ŽIVĚ: Aktuálně z trhů (s Davidem Navrátilem)

2. Evropské akcie ve čtvrtek nenavázaly na středeční růst a oslabily

Akcie na západoevropských trzích ve čtvrtek nenavázaly na středeční růst a zaznamenaly ztráty. Přestože na trhu sílí optimismus ohledně možného ekonomického oživení v EU, růst výnosů dluhopisů a volatilita na amerických trzích nakonec převážily. Panevropský index STOXX Europe 600 odepsal ve čtvrtek 0,27 % na 412,09 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,11 % na 6 651,96 bodu, německý DAX klesl o 0,69 % na 13 879,33 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,24 % na 5 783,89 bodu.

Inflace ve stylu 70. let je prý za dveřmi. Jak se na ni připravit?

Dominik Stroukal: Kdo chce těžit z výhod bitcoinu, nesmí se bát propadů o desítky procent

3. Pražská burza ve čtvrtek rostla, dařilo se hlavně Erste

Pražská burza ve čtvrtek navázala na středeční posílení. Index PX stoupl o 1,4 % na 1 067,84 bodu. Byl to jeho nejvýraznější nárůst od 2. února. Zisk si připsala většina hlavních titulů v čele s Erste Group Bank. Z 11 titulů ovlivňujících hodnotu indexu PX sedm uzavřelo obchodování v plusu. Akcie Monety Money Bank stagnovaly a zbylé tři emise oslabily.

Robotické investování získává na oblibě, vstupují do něj další velcí hráči

4. Očekávané události

V pátek pak Japonsko odhalí vývoj v průmyslu a maloobchodu, vyjdou inflační statistiky ve Španělsku a Francii, která stejně jako Indie přidá i zprávu o vývoji ekonomiky. Týden pak uzavřou americké údaje o obchodní bilanci, osobních příjmech a výdajích a také velkoobchodních zásobách, neméně podstatný bude také index nákupních manažerů v oblasti Chicaga a finální únorový index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Očekávané výsledky světových firem v týdnu od 22. února

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Americká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí podle druhého odhadu vzrostla anualizovaně o 4,1 %

Hrubý domácí produkt USA se ve čtvrtém čtvrtletí podle druhého odhadu v přepočtu na celý rok zvýšil o 4,1 %. Růst výrazně zvolnil z předchozího čtvrtletí, kdy vykázal v přepočtu na celý rok HDP vzestup o 33,4 %. Oznámilo to ve čtvrtek americké ministerstvo obchodu. Po prvním odhadu z konce ledna (+4 %) očekávali analytici zlepšení na 4,2 %.

6. Ekonomická nálada v EU se v únoru zlepšila

Ekonomická nálada v eurozóně i v celé Evropské unii se v únoru zlepšila. Přispěl k tomu hlavně nárůst optimismu v průmyslu, ve službách a mezi spotřebiteli. Nálada v maloobchodním sektoru se však opět zhoršila. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnila Evropská komise. V České republice se index ekonomické nálady zvýšil na 87,2 bodu z lednových 83,9 bodu.

7. Bitcoin je příliš volatilní na to, aby se stal součástí naší sítě, řekla vrcholná manažerka Mastercardu

Mastercard tento měsíc výrazně přispěl k růstu kurzu bitcoinu, když prohlásil, že plánuje zařadit vybrané kryptoměny do své sítě pro vypořádávání plateb. Nyní ale jedna z vrcholných manažerek kartové firmy nadšení kryptoměnového trhu mírní. Volatilita kurzu bitcoinu je podle ní příliš vysoká na to, aby Mastercard zvažovaný krok učinil.

8. Francouzské jaderné elektrárny budou moci sloužit až 50 let

Více než polovina nejstarších jaderných reaktorů provozovaných francouzskou elektrárenskou společností EDF bude moci zůstat v provozu o deset let déle, než se předpokládalo, pokud na nich firma provede nezbytnou údržbu. Rozhodl o tom ve čtvrtek francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN), který tím prodloužil životnost 32 reaktorů o výkonu 900 megawattů ze 40 na 50 let.

9. Coinbase učinila další krok ke vstupu na burzu, loni dosáhla zisku

Největší americká kryptoměnová burza Coinbase Global učinila další krok ke vstupu na americkou burzu Nasdaq. Firma předložila regulačním úřadům dokumenty potřebné pro vstup, ve kterých uvedla, že loni díky prudkému růstu digitální měny bitcoin vykázala zisk. Poskytla tak první detailní pohled na své finance od svého založení v roce 2012.

10. Prokuratura po právní bitvě dostala Trumpovy finanční záznamy

Úřad manhattanského prokurátora Cyruse Vance se dostal k finančním záznamům bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa poté, co mnohaměsíční soudní tahanice kolem žádosti o tyto dokumenty v pondělí ukončil Nejvyšší soud USA. S odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené se záležitostí o tom informuje televize CNN. Prokuratura údajně dostala miliony stránek záznamů.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Velká privatizace byla v Československu schválena 26. února 1991

Velká privatizace, kterou tehdejší Federální shromáždění schválilo 26. února 1991, byla jedním z nejdůležitějších procesů na přechodu od centrálně řízené ekonomiky k tržnímu hospodářství. Velká privatizace, která pokračovala i po rozpadu Československa, bývá často ztotožňována s kupónovou privatizací, která však byla pouze jednou z jejích metod. Podniky byly odstátněny například i veřejnými aukcemi a soutěžemi nebo přímým prodejem určenému vlastníkovi.

Převod státního majetku do soukromých rukou měl po listopadu 1989 několik podob. Jeho část byla vrácena původním majitelům či jejich dědicům v rámci restitucí, část byla převedena ze státu na obce, menší provozovny pak šly do aukcí v rámci malé privatizace. Velké a středně velké podniky pak byly většinou zařazeny do privatizace velké, kterou vláda začala připravovat poté, co zákon o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby nabyl v dubnu 1991 účinnosti.

Podle zákona mohla jakákoli právnická či fyzická osoba zpracovat privatizační projekt na konkrétní majetek k tomu určený. Každý zpracovatel projektu pak mohl volit ze všech rovnocenných metod privatizace. Privatizační projekty (na každou firmu se jich v průměru sešlo pět) byly posouzeny zakladatelem, tedy resortním ministerstvem či jiným orgánem státní správy, a po schválení ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci byl podnik převeden do FNM.

Nejznámějším způsobem, kterým byla kupónová privatizace, se do soukromých rukou dostalo téměř 1 200 podniků. Uskutečnila se ve dvou vlnách (od února 1992 do ledna 1993 a od října 1993 do prosince 1994), v každé vlně bylo několik kol. Občané mohli investovat do akcií buď přímo, nebo prostřednictvím investičních fondů. Celá velká privatizace, kterou prošel majetek v účetní hodnotě za zhruba bilion korun, skončila v roce 1994. Prodej státních firem však pokračoval i později.