Evropské banky se chystají na život po euru

Nutnost dodatečné tiskařské kapacity pro "chrlení" staronových irských liber ověřovala prý Bank of Ireland. Pozadu nezůstaly ani centrální banky mimo eurozónu, které uvažují o změně referenční měny, na niž jsou jejich kurzy zavěšeny. Podle WSJ jde zatím jen o předběžné plány.

Před formálním uvedením eura v lednu roku 2002 trvalo plánování a příprava logistiky několik let. Šlo zejména o natištění nové měny a distribuci bankám a společnostem napříč kontinentem.

Rozpad měnového unie by způsobil v Evropě dramatický chaos. Jednotlivé státy by se musely rozhodnout, zda "opráší" staré měny a dokáží tisknout ohromná množství papírových peněz. Všechny úvěry a depozita by musela být směněna do staronových národních měn.

Jakou hodnotu by měly po rozpadu eurozóny nové národní měny?

Většina centrálních bank zemí eurozóny má jen omezenou kapacitu tisknout peníze. Zatímco ECB je zodpovědná za určení objemu bankovek, sama je netiskne. ECB pověřuje úkolem natisknout potřebné dodatečné množství bankovek různých hodnot centrální banky členských států. Některé, jako třeba Řecko a Irsko, mají pro tento účel vlastní tiskárny, jiné outsourcují soukromé firmy.

Požadavky na dodatečné bankovky se rok od roku liší, například Irsko loni natisklo pouze 127,5 milionu desetieurových bankovek. Letos bylo mezi 11 zeměmi, které měly za úkol natisknout 1,71 miliardy pětieurovek.

Podle zdroje irští úředníci probírali, zda by bylo v případě mimořádných okolností možné znovu zprovoznit staré tiskárny, nebo by bylo nutné zapojit soukromé společnosti. V irské centrální bance se zřejmě dějí věci, které by byly ještě před několika měsíci nepochopitelné. Mluvčí irské banky spekulace odmítla komentovat.

Minulou středu, tedy ještě před vystoupením prezidenta ECB Draghiho ve Frankfurtu, doporučila JPMorgan investorům a společnostem, aby se zajistili pro případ kolapsu eurozóny. Pravděpodobnost tohoto scénáře stanovila zatím na 20 %. Prozradila navíc, že mnoho jejích korporátních klientů nyní nakupuje derivátové kontrakty sázející na pád eura.

Pro Švýcarsko je prioritní vývoj měny Německa

Švýcarsko sice není zemí eurozóny, využívá však euro jako referenční měnu ve snaze udržet hodnotu švýcarského franku stabilní. Švýcarští centrální bankéři v současnosti uvažují o tom, jaká měna (nebo koš měn) by euro v této funkci případně mohla nahradit.

Před vznikem eura byla pro Švýcarsko hlavní referenční měnou po dlouhá léta německá marka. V 70. letech "zavěsila" švýcarská centrální banka kurz franku na německou marku ve snaze udržet ho na uzdě. Stejně jako před čtyřiceti lety je i dnes Německo pro Švýcarsko hlavním obchodním partnerem, proto by si Švýcaři za referenční měnu s největší pravděpodobností zvolili "novou marku", případně měnu, již by si Německo v případě odklonu od eura zvolilo. Centrální banka však nevylučuje ani ostatní scénáře, jako například měnový koš vytvořený z vybraných evropských měn.

Černá Hora by mohla natisknout vlastní měnu

Před rokem 2002 užívala Černá hora jako zákonné platidlo německou marku, poté si zvolila euro. Nikola Fabris, hlavní ekonom černohorské centrální banky, tvrdí, že má země celou řadu možností, jak případný kolaps eura vyřešit: bylo by možné zvolit jinou měnu, případně začít tisknout svoji. Pro druhou možnost však zatím nemá tiskařské kapacity.

Summit EU sice dal eurozóně minimálně několik měsíců na "promazání zadrhávajícího se soukolí", budoucnost eura ovšem v žádném případě není vyřešena. Centrální banky jednotlivých zemí tak pravděpodobně budou pokračovat v přípravě zmíněných záchranných plánů.