ČNB: Sazby na 7 % a k inflačnímu cíli daleko

Rozdíl vůči depozitní úrokové sazbě eurozóny, která je stále -0,5 %, stoupl na sedm a půl procentního bodu. To se v historii společné evropské měny existující od 1. ledna 1999 ještě nestalo. Navíc podobné tempo zvyšování úrokových sazeb, tedy o 6,75 procentního bodu za jeden rok, česká ekonomika nepamatuje od roku 1997, kdy ČNB neúspěšně bojovala za udržení síly koruny.

Navzdory všem uvedeným číslům je česká inflace stále vysoká, roste rychleji než v eurozóně a nejeví známky zpomalení. Od června 2021, kdy ČNB se zvyšováním sazeb začala, vzrostla česká meziroční míra inflace z 2,8 % na 16,0 %. Mezitím na Slovensku, kde platí euro a krátkodobé úrokové sazby se ještě nezměnily, se meziroční míra inflace zvýšila z 2,9 % na 12,6 %. Česká koruna proti euru ve stejnou dobu posílila o zhruba 70 haléřů, v nízkých úrokových sazbách a ve slabé měně tedy očividně český inflační problém netkví.

Paradoxní je, že české dlouhodobé úrokové sazby reagovaly na mírně vyšší než očekávané zvýšení sazeb ČNB dramatickým poklesem. Více než rok decimované dluhopisy zdražily a česká koruna vůči euru mírně oslabila, tedy se vyvíjela přesně opačně, než by investor možná čekal.

Trh nyní očekává, že se krátkodobé úrokové sazby dostanou v listopadu nad 7,6 % a první výrazné snížení přijde někdy za rok. I tak by ale měly krátkodobé sazby již navždy zůstat nad třemi procenty, což byla ještě loni před koncem roku takzvaně "neutrální sazba" ČNB poskytující investorům kladný reálný výnos. Svým způsobem tak trh (na rozdíl od ČNB) již nevěří, že by se ještě někdy mohla inflace vrátit pod hladinu dvou procent, tedy na inflační cíl.

Inu, možná je konec roku 2023, kdy se má podle ČNB inflace přiblížit k dvouprocentnímu inflačnímu cíli, až příliš optimistický. Není ale současný investiční horizont (tedy "nikdy") přece jen příliš pesimistický? Podle současné křivky úrokových swapů dosáhnou sazby maxima 7,63 % na konci letošního listopadu a minima 3,89 % pak až v květnu 2031.