Inflace jako (opět) horké téma
Od roku 1980, kdy zvýšení úrokových sazeb Fedu zastavilo nekontrolovaný růst cen, se inflace vyvíjela víceméně podle očekávání. I po finanční krizi byla utlumená, a to navzdory obavám ekonomů, že programy kvantitativního uvolňování budou mít jasný výsledek v podobě vysoké inflace. Letos byly ovšem faktory, které po dekády tlumily růst cen, potlačeny pandemií covidu-19.
Co může v příštích několika letech ovlivňovat vývoj cen? V sázce je mnoho, protože výnosy dluhopisů jsou již nyní minimální. I mírná inflace může ohrozit reálné výnosy investorů.
Argumenty pro inflaci
Inflace v USA by se mohla vrátit na 2 % a výše rychleji, než si mnozí myslí, a to díky nebývalé úrovni podpory spotřeby a ekonomiky obecně. Fed od března téměř zdvojnásobil svoji rozvahu na více než 7 bilionů dolarů a podobně "lily peníze do systému" i další centrální banky. V reálné ekonomice by mělo skončit více z těchto peněz, než tomu bylo během finanční krize, protože banky jsou nyní v lepší kondici, a nebudou se proto muset tolik obávat peníze dále půjčovat. Politici se navíc snaží bránit zhoršení růstu nerovnosti, který je důsledkem růstu cen aktiv a jen slabě rostoucích mezd v uplynulé dekádě.
Zdá se, že vlády jsou připraveny převzít odpovědnost za oživení ekonomiky prostřednictvím fiskálních výdajů, protože je zřejmé, že vliv měnové politiky na reálné hospodářství přestává být tak výrazný. Za zmínku stojí také to, že nejvýznamnější centrální banky jasně uvedly, že po určitou dobu budou raději akceptovat inflaci nad cílem, než aby ji v náročné době silou držely pod 2 %.
Proinflační efekt by mohla mít nakonec také vakcína na covid-19, a to pokud bude uvedena na trh dříve, než se obecně předpokládá. Mohlo by to výrazně zvýšit obecnou poptávku v ekonomice, a to dříve, než budou obnoveny kapacity omezené pandemií.
Argumenty pro dezinflaci
Na druhou stranu je snadné chápat, proč mnozí věří, že by inflace zatím mohla zůstat utlumená. Pandemie některá odvětví úplně zastavila. Miliony lidí přišly o práci a mnoho dalších postihne stejný osud, pokud nebude pokračovat štědrá fiskální podpora hospodářství.
Jednou z nejviditelnějších dezinflačních sil je v současnosti značná mezera v produkci po celém světě, což znamená velkou volnou kapacitu v globální ekonomice. Příliš velkou na to, aby mohly podniky přenášet zvýšení cen na zákazníky, aniž by klesala poptávka.
Je nepravděpodobné, že by se poptávka za určitou dobu zotavila na předpandemickou úroveň ve všech sektorech. V USA se zhroutila očekávání ohledně příjmů, dluhy na kreditních kartách klesají a míra úspor zůstává vysoká. Ačkoli ceny ropy jsou nadále nízké, poptávka po ní může zůstat utlumená po delší dobu.
A pak jsou zde sekulární dezinflační trendy. Stárnoucí populace více šetří a méně riskuje a automatizace celkově ubírá práci lidem, a tedy návazně i jejich odměny a spotřebu. Inflace nepřišla ani masivní podpoře ekonomiky v celém světě po finanční krizi. Již dávno není řeč jen o Japonsku.
Ochrana proti inflaci
Ať jste na kterékoli straně debaty o inflaci, současnost je ve znamení dezinflace. A to znamená, že i mírný růst inflace by mohl destabilizovat trhy s cennými papíry. Je tedy potřeba počítat s možnou potřebou reakce na inflaci.
Jednou z možností jsou státní dluhopisy s ochranou proti inflaci a bondy s vysokým výnosem. Ty by měly nabídnout zajímavější výnosy oproti cenným papírům investičního stupně. Dluhopisy s nižším ratingem podávají lepší výkony v inflačním prostředí, zejména pokud jde o období ekonomického růstu.
Na akciovém trhu by měly vynikat společnosti s větší schopností určovat ceny produktů a služeb v oblastech, kde jsou výrazné bariéry vstupu nových hráčů. Stejně tak budou významně ovlivňovány firmy, na něž mají vliv ceny komodit. A nakonec, což není žádné překvapení, když rostou očekávání ohledně inflace a klesají reálné výnosy, zpravidla bývá dobrou sázkou také zlato.
Zdroj: Fidelity International
