Larry Summers: Muž, který se nebál snížení daní a tlaku na nezaměstnané
Známá a pro mnohé kontroverzní postava americké, ale i světové ekonomické a politické scény. Ministr financí v Clintonově vládě (1999 až 2001), ředitel Národní ekonomické rady za prezidenta Obamy (do listopadu 2010), hlavní ekonom Světové banky (1991 až 1993) a prezident Harvardovy univerzity (2001 až 2006). Je známý svým brilantním úsudkem a provokativními názory. Ekonomii studoval na nejlepších univerzitách MIT a Harvard.
Svůj věhlas získal nejen jako propagátor novátorských myšlenek, které se snažil "prodat" oběma prezidentům, pro které pracoval, ale také jako aktivní a zajímavý vědec, který se věnoval praktickým otázkám, jako jsou trh práce, veřejné finance, finanční ekonomie a makroekonomika. Firemní daně a daně ze zisku z kapitálových investic jsou podle něj nevhodnou formou podpory ekonomického růstu. Svoje pozice v prezidentských administrativách proto zasvětil prosazování snížování daní. Často napadaný je také jeho vědecký závěr, že sociální pojištění a sociální transfery podporují nezaměstnanost, a proto by měly být značně omezeny.
Odpad do rozvojových zemí!
Summers je hodně prchlivý, ale zároveň skvělý řečník a tvrdý partner v jednání. Mezi skandály, jimiž se jeho životopis doslova hemží, vyčnívá interní dokument podepsaný Summersem v roce 1991 ještě ve funkci ve Světové bance, který se Summers později snažil označit pouze za žert a sarkasmus. V něm se píše, že je ekonomicky nejvýhodnější vyvážet toxický odpad do zemí s nejnižšími mzdami a že jsou řídce osídlené oblasti Afriky stále ještě málo zavezené odpadem.
Jeho působení se neomezuje pouze na Spojené státy a mezinárodní instituce. Byl i poradcem ruského prezidenta Borise Jelcina, jemuž radil tři "-zace" - privatizaci, stabilizaci a liberalizaci. Neobešlo se to bez potíží, když se později ukázalo, že několik členů projektu Harvardovy univerzity na podporu Ruska, který vedl Summers, v zemi investovalo značné peníze, takže nebyli nestrannými konzultanty.
Známý je i v Jižní Koreji, kde vládě radil zvednout úrokové sazby a vyrovnat rozpočet během recese, za což si vysloužil kritiku i řady amerických ekonomů. Podle některých dokonce podporoval změnu režimu v Indonésii. V rámci Clintonovy administrativy byl velkým odpůrcem snižování produkce skleníkových plynů a podpisu Kjótského protokolu.
Deregulace nade vše
Ve Spojených státech velice diskutovaná je jeho role při deregulaci obchodu na volném trhu (over-the-counter), která se poté projevila při začátcích ekonomické krize v Americe. Summers sehrál klíčovou roli při jejím prosazení a odolal všem námitkám o nebezpečnosti a neznalosti většiny obchodníků na burze, kteří často mají k dispozici tolik peněz, že musejí hledat investiční příležitosti i mimo své tradiční oblasti.
Protože jsou OTC obchody ve své konstrukci velice složité, pustilo se do jejich nabídky hodně bank a firem. Hodnota světového OTC trhu mnohonásobně převyšuje celoroční světový HDP. To při vyvolání paniky způsobilo velké ztráty mnoha drobným investorů.
V poslední době se Summers věnuje nespravedlnosti pří přístupu k příležitostem. Rovné šance považuje za klíčovou podmínku udržení možnosti růstu síly ekonomiky a blahobytu občanů.
