Jan Maňák: Budoucnost kolektivního investování je v sociální odpovědnosti, matematice a umělé inteligenci

Jak se změnilo chování investorů za posledních deset let?

Češi mají mnohem více zainvestováno. Podle aktuální zprávy Asociace pro kapitálový trh objem majetku ve fondech poprvé překonal 500 miliard korun, na konci roku 2009 to bylo jen 212 miliard. Je pravda, že akciové trhy v USA od té doby narostly podobným tempem, nicméně český investor byl a je mnohem konzervativnější - akcie reprezentují pouze zhruba pětinu portfolií českých fondových investorů.

Před 10 lety bylo téměř 65 % majetku českých podílníků ve fondech peněžního trhu (34 %) a zajištěných fondech (29,4 %). Tyto kategorie jsou v současnosti téměř zanedbatelné, peněžní trh spravuje pouze 1 % a strukturované fondy, nástupci zajištěných fondů v prostředí nízkých úrokových sazeb, asi 5 % majetku českých investorů. Většina prostředků je ve smíšených (35 %) a dluhopisových fondech (25 %) a také v kategorii, která před 10 lety teprve začínala, ve fondech nemovitostních. Řeč je ale pouze o fondech určených k veřejné nabídce.

Za posledních 10 let vyrostl celý sektor fondů kvalifikovaných investorů, který je dostupný pouze bonitní klientele. Dříve byly dostupné od 3,25 milionu, v posledním roce a půl již od 1 milionu korun. Majetek v tomto typu fondů představuje dalších asi 160 miliard korun, nicméně není jasné, kolik z těchto fondů bylo založeno pro jediného investora a kolik jich je aktivně distribuováno v neveřejné nabídce. Portfoliomanažer takového fondu má volnější ruce v tom, do čeho může investovat, a předpokládá se, že investor má znalosti a zkušenosti na to, aby posoudil, co od takového fondu očekávat, pokud jde o výnosy i rizika. Strategie zabalené do fondů kvalifikovaných investorů mohou být podobné jako strategie více regulovaných fondů, častěji v nich však najdete různé nemovitostní strategie, alternativy, obvykle s omezenou likviditou.

Zejména období měnových intervencí ČNB (umělého oslabení české měny) přineslo dočasný, ale o to nekompromisnější požadavek investorů na zajišťování fondů do místní měny. Jak už to tak ale bývá, když celý trh něco čeká, obvykle se nedočká. Koruna po dubnu 2017 posílila méně, než se čekalo, a v současnosti trh poprvé začíná sázet spíše na její oslabení. Nicméně nabídka korunových fondů se díky tomu významně rozšířila. Navíc fondy zajišťované z eura do koruny vydělávají aktuálně až 2 % ročně na rozdílu úrokových sazeb.

Jak se změnil trh s podílovými fondy? Co se změnilo k lepšímu, a co se podle vás naopak nepovedlo?

Velký vliv na trh měly nízké úrokové sazby. Před 10 lety zuřila globální ekonomická krize a centrální banky s ní bojovaly jak konvenčními, tak nekonvenčními metodami. Základním nástrojem centrální banky jsou úrokové sazby, které v celém vyspělém světě poklesly k nule, někde i pod ni. V tomto prostředí fondy peněžního trhu a také některé konzervativní dluhopisové fondy nedokázaly zajistit klientům kladné zhodnocení. Investoři, kteří požadovali vyšší výnos, se museli poohlédnout po rizikovějších strategiích.

Zajištěné fondy byly před 10 lety investiční hit, ale v prostředí nízkých nebo záporných sazeb bylo obtížné (nebo i nemožné) je provozovat. Proto jich v posledních letech mnoho nevzniklo a někteří hráči je zcela zastavili.

Narostlo využívání kvantitativních modelů. Výkon výpočetní techniky roste, data jsou dostupnější, požadavky na řízení rizika vyšší. To vše přineslo vyšší využití modelů při správě portfolia. Dovolím si tvrdit, že na správu většiny majetku ve fondech má matematické modelování velký vliv. Některé fondy mají nad kvantitativními modely portfoliomanažera, který může výsledek modelu korigovat, jiné fondy jsou čistě systematické a vybírají tituly či třídy aktiv výhradně na základě výsledků modelu. Pro někoho je systematická správa marketingem, ale i tak se domnívám, že rozdíly mezi kvantitativně a fundamentálně spravovanými fondy je menší, než si investorská veřejnost myslí.

Dalším fenoménem posledních 10 let jsou ETF a pasivní investování. ETF fungují od konce 80. let, ale nebývalého rozšíření se dočkaly právě v uplynulé dekádě. Zatímco aktivní správce potřebuje aparát na výběr titulů, správce pasivního fondu se snaží pouze replikovat výkonnost vybraného indexu s co nejmenší odchylkou a náklady. Proto si může za takovou správu (nebo lépe administraci) říkat o výrazně nižší poplatek než správce aktivního fondu. Zejména při správě majetku pro velké pojišťovny nebo penzijní fondy se pasivní správa prosazuje. ETF jsou pak fondy obchodované na burze. Často jsou právě ETF zároveň pasivní fondy, i když se v posledních letech objevují také ETF, které v sobě mají element aktivní správy, například právě ve formě nějakého kvantitativního modelu.

Jakým byly trhy a trendy na nich ovlivněny změnami v regulaci?

Regulace se výrazně změnila, zejména co se týče fondů určených k široké distribuci. Například za poklesem zájmu investorů o fondy peněžního trhu se rovným dílem podělily nízké úrokové sazby a regulace tohoto segmentu trhu, která nedovoluje fondům nakupovat dluhopisy s nižší kvalitou nebo příliš dlouhodobé bondy. V prostředí záporných úrokových sazeb v eurozóně fond prakticky nemá kde vytvořit kladný výnos.

Od roku 2011 platí regulace UCIT IV, která přinesla zjednodušenou distribuci investičních nástrojů napříč Evropskou unií, ale také možnost přeshraničních fúzí. Zjistilo se totiž, že trhy v EU jsou rozdrobené, kdy i přes zhruba třetinový trh oproti USA je v Evropě srovnatelné množství fondů. Regulace umožnila snadnější fúze mezi správci i mezi jednotlivými fondy stejných správců. Za posledních 10 let fondový průmysl zažil celou řadu velkých spojení - naše BNP Paribas Investment Partners a Fortis Investments, později spojení Janus a Henderson nebo spojení Société Générale AM a Crédit Agricole AM a později začlenění Pioneer Investments do Amundi. Při tlaku ze strany ETF je celý průmysl více než kdy dříve o velikosti, úsporách z rozsahu a řízení nákladů a rizik.

Na druhé straně vzniká spousta specializovaných butiků s jedním nebo několika specializovanými produkty pro specifickou klientelu, v ČR často pod hlavičkou fondů kvalifikovaných investorů. Malá velikost často umožňuje takovým investičním butikům operovat na méně likvidních trzích, na něž se velká společnost nemůže pustit. Cílem takových fondů bývá dosahování absolutního výnosu bez ohledu na vývoj na hlavních kapitálových trzích (akciových, dluhopisových či komoditních). Teprve čas ukáže, které produkty budou úspěšné i během medvědích trendů, kdy je omezený přístup k likviditě.

Regulace se dotkla i distribuce. Během posledních 10 let regulace výrazně přitvrdila jak vůči správcům fondů, tak vůči těm, kteří se podílejí na jejich distribuci. Regulace MiFID platila od roku 2007 a od počátku roku 2018 byla novelizována. Například v Česku nyní musejí mít poradci a bankéři licenci, pokud chtějí nabízet investiční produkty. Náročné zkoušky a poplatek za různé typy produktů donutil některé poradce ke specializaci. Aktuálně seznam ČNB eviduje okolo 18 tisíc vázaných zástupců, kteří mohou nabízet investiční služby.

Jakým směrem se podle vás bude fondový byznys vyvíjet v následujících deseti letech?

Podílové fondy se ukázaly být životaschopným nástrojem na budování bohatství českých domácností. Aktuálně se na trhu nabízí bezmála 250 domácích podílových fondů oproti 140 před deseti lety a 1 715 zahraničních podílových fondů oproti necelým 1 500 před 10 lety. Ještě více vzrostla nabídka fondů v české koruně, vedle růstu počtu domácích fondů (zejména v koruně) je aktuálně na trhu již okolo stovky zahraničních fondů, které nabízejí třídy v české koruně, případně (častěji) do české koruny zajištěné. Přicházejí noví správci, přinášejí nové investiční strategie nebo větší konkurenci do těch zavedených. Investoři mají více z čeho vybírat, ať už hledají v oblasti tradičních tříd aktiv, nebo alternativ, ať už preferují fundamentální analýzu, systematický přístup, nebo pasivní investici.

Trend je směrem k investičním nástrojům, které budou garantovat určitou míru sociální odpovědnosti, což je již nyní cítit na mnoha evropských trzích. Bude posilovat využívání matematiky a možná i umělé inteligence při správě majetku. Správci také budou nabízet více tématických investic, ať už v oblasti ekologických fondů, fondů zaměřených na stárnutí populace, nebo naopak na vstup generace mileniálů na spotřebitelské trhy. V posledních letech se zdá, že po 30 letech globalizace ekonomiky se svět odvrací od další integrace, a pokud se tento trend potvrdí, tak to bude mít nepochybně dopady i na nabídku fondů velkých investičních společností.