Brexit: S únorem se nic nemění. Času na dojednání obchodních vztahů s EU má ale Británie málo, varují analytici
1. únor 2020 zůstane v dějinách navždy zapsán jako den, kdy Spojené království po 47 letech opustilo Evropskou unii (a její předchůdce). Podle analytiků nelze čekat žádné výrazné dopady na vývoj trhů ani na ekonomiku ČR, rizikem v tomto směru zůstává konec roku, dokdy má Británie s unií uzavřít dohodu o vzájemných vztazích. Jinak se naplno vrátí do hry scénář tvrdého brexitu.
Jakub Seidler
hlavní ekonom pro ČR, ING
Začíná přechodné období, které de facto prodlužuje současné vztahy mezi EU a Spojeným královstvím do konce roku 2020. S tím trhy počítají, reakce na odchod Británie z EU proto bude minimální. Pozornost se přesune k vyjednávání o budoucích vztazích Británie a EU po roce 2020. Ochota Britů dále prodlužovat přechodné období je přitom minimální. V případě patu ve vyjednávání by Spojené království rozvázalo vztahy s EU bez dohody, a nastal by tedy takzvaný tvrdý brexit.
Pavel Sobíšek
hlavní ekonom, UniCredit Bank
Z hlediska brexitu v podstatě nudný přechod z ledna do února není důvodem k odbourání obav z budoucnosti. I když bude na obou stranách snaha uzavřít do konce roku dohodu o řešení vzájemných ekonomických vztahů, zdá se být stále jasnější, že se během tak krátké doby nepodaří dojednat vše. Na konci letošního roku tak ekonomiky obou stran pravděpodobně utrpí šok, který je nyní složité vyčíslit. Lze snad jen odhadnout, že bude sice menší než v případě neřízeného brexitu, ale i tak citelný. O brexitu jako faktoru nejistoty letos tedy ještě uslyšíme.
Luboš Růžička
analytik, Raiffeisenbank
Termín konce roku 2020 pro dojednání vztahů Británie a EU je doslova šibeniční. Předpokládá se například, že jen několik týdnů potrvá, než parlamenty 27 členských států i Evropský parlament odsouhlasí pověření pro vyjednávání s Británií. Odhaduje se tedy, že oficiální rozhovory započnou až v březnu. Riziko, že letos obě strany nedojdou k dohodě, proto zůstává významné. Pokud smlouva nebude podepsána do konce roku, vystavuje se Británie uvalení cel na zboží vyvážené do EU. Jakékoli překážky ve vzájemném obchodě však budou ekonomicky škodit oběma stranám.
Eva Čerešňáková
mluvčí, Trinity Bank
Riziko úplného krachu jednání Velké Británie a Evropské unie není příliš velké. Je ovšem velice reálné, že se nestihnou projednat všechny oblasti. Pokud bude situace vážná a dohody nebudou hotové, urychlí to jednání v roce 2021, která budou podle nás pokračovat ještě řadu měsíců, dost možná i let.
František Táborský
analytik, Komerční banka
Začíná přechodné období do konce roku, kdy Británie již nebude členem Evropské unie, ale stále se na ni bude vztahovat právní rámec unie. Podle současných pravidel je možné toto období prodloužit až o dva roky, pokud se obě strany dohodnou do začátku července. Předpokládáme, že k definitivnímu odchodu Spojeného království z EU dojde ve stanoveném termínu, ale za nevýhodných podmínek pro Británii. Riziko dalšího odkladu definitivního brexitu odhadujeme na 30 %.
Jiří Polanský
analytik, Česká spořitelna
Z hlediska zahraničního obchodu se toho od února mnoho nemění, Británie totiž vystupuje s dohodou, která platí do konce roku. Necelý rok na dojednání finální dohody o vzájemném obchodu je ale pekelně málo, a proto příliš nevěříme, že by se vztahy podařilo dojednat v termínu. Pokud by nedošlo k dohodě, vrátil by se na stůl scénář tvrdého brexitu. Británie deklaruje, že další posun rozluky nechce, ale v minulosti se již definitivní termíny několikrát posouvaly, a tak není až takový důvod nevěřit, že by to obě strany v případě nutnosti nezvládly (alespoň) ještě jednou.
Štěpán Křeček
hlavní ekonom, BH Securities
Díky přechodnému období neočekávám (ostatně jako v podstatě nikdo na trhu), že by se s únorem mělo něco významného dít. Do konce roku již Spojené království může uzavírat obchodní dohody se zeměmi mimo Evropskou unii, například s USA. A také potřebuje dohodnout obchodní vztahy s Evropskou unií. Spojené království s 66 miliony obyvatel bude při jednáních s EU (446 milionů obyvatel) tak trochu v pozici Davida v souboji s Goliášem. Dojednané podmínky budou mít výrazný vliv na britskou ekonomiku. Již nyní se některé firmy ze Spojeného království nechaly slyšet, že kvůli brexitu vytvoří nové pobočky v zemích EU a omezí činnost za Lamanšským průlivem. O marginalizaci Londýna jsou přesvědčeni i manažeři ve finančním sektoru. V rámci průzkumu The Global Regulatory Outlook vyšlo najevo, že pouze 33 % respondentů vnímá Londýn jako přední světové finanční centrum. Za dva roky si Londýn pohoršil o 20 procentních bodů. Podle respondentů průzkumu si nejvíce polepšil New York. Naopak Paříž a Frankfurt nad Mohanem jsou vnímány podobně jako před dvěma lety. Potvrzuje se tedy, že když se dva perou, třetí se směje.
Zdroj: ČTK, BH Securities, ING Bank, Komerční banka, Česká spořitelna
Aktuality
