Finanční úspěch? Recept z amerického kontinentu

Existuje bezpočet knih, které se snaží poskytnout recepty ke zvládnutí osobních financí a naplnění finančních cílů. Jedna z těchto knih, vydaných v roce 1996 v češtině, nese název "Jak dosáhnout finanční nezávislosti". Napsal ji v roce 1994 americký autor James Stowers a v originálu nese název Yes, You Can... Achieve Financial Independence. Stower napříč knihou tvrdí, že zvládnutí osobních financí může poskytnout možnost odejít dříve do důchodu, a také může zajistit udržitelný luxusnější životní styl pro vaši rodinu.

K dosažení finanční nezávislosti je nutné pochopit nutnost připravovat se na budoucí finanční možnosti, dokázat dobře hospodařit se svými penězi a dostat za utracené peníze skutečné hodnoty. Dosažení finanční nezávislosti pak spočívá v příjmech oddělených od příjmů plynoucích z práce, ovšem nejen tyto ovlivňuje pokles skutečné hodnoty peněz. Dobrý hospodář má rezervu pro naléhavé potřeby a má pokryta možná osobní, majetková i obchodní rizika jak svými rezervami, tak pojištěním. I přes pokrytí těchto rizik zde existuje jedno dlouhodobé riziko, na které se zapomíná, a které zasáhne každého bez výjimky.

Jak se připravit na své budoucí finanční možnosti

Člověka v budoucnu čekají mnohé úkoly, které nemusí být plně uvědomované. Může jít o samotné zajišťování živobytí, vytváření úspor a rozhodování o investování úspor, vytváření rezerv, dosažení vzdělání, péči o děti a rodiče nebo zajištění živobytí v důchodovém věku.

Do cesty plnění těchto úkolů se stavějí lákadla pohodlného života, touhy mít to nejlepší auto, mít vlastní domek a "jedinými omezeními jsou ta, která vám klade váš finanční ústav nebo banka". James Stowers vysvětluje, že "oddalování toho, co chcete míti již dnes, kvůli dosažení finanční nezávislosti v budoucnu, nemusí být příliš zábavné. (...) Bude-li vaším hlavním principem splnění co největšího množství přání v co nejkratší době, nebude se vám chtít odkládat na zítřek to, co si můžete dovolit na úvěr již dnes."

Stowers rovněž apeluje na nutnost měnit chování i zvyky, řídit využití peněz. Na základě vlastní zkušenosti doporučuje "používat žiletku několik dní", nechodit v práci na oběd, ale brát si svačinu z domova. Ke snížení výdajů má podle Stowersovy zkušenosti pomoci upřednostnění koupě ojetého auta namísto nového, nákup nábytku z druhé ruky, využívání slev, upřednostnění vaření doma namísto nákladnějších restaurací. Rovněž uvádí příklady svých úspor ve společné domácnosti s manželkou. K jedné úspoře ho přivedla manželka dotazem: "Nechtěl bys parkovat na ulici a ušetřit dalších 25 dolarů měsíčně?" Když jeho manželka zatoužila po kožichu, nakonec raději peníze ušetřila a řekla: "Nemůžeme si to dovolit, protože by to zmenšilo naše úspory připravené na investování."

Lidé mají více přání, než na kolik jim stačí jejich příjmy, a leckdy zapomínají, že když utratí více peněz, než vydělají, budou švorc. Kdo chce dosáhnout finanční nezávislosti, musí chtít pohledem Stowerse za své peníze dostat skutečné hodnoty, nepřehánět používání úvěru a nezatížit se placením vysokých měsíčních úvěrových splátek. Stowers naopak tvrdí, že "čím více peněz ušetříte před placením za své potřeby, tím lépe budete připraveni na finanční bouře a budete mít více peněz k investování do své finanční nezávislosti."

Jak dosáhnout finanční nezávislosti

Vydělávání peněz penězi podle Stowersova úhlu pohledu spočívá v rozhodování se, "kde nechat peníze pracovat, kolik peněz má být vloženo do každé investiční příležitosti a kdy by měly být peníze vybrány a vloženy někam jinam." Kdo touží po finanční volnosti, musí "směňovat své peníze za něco, co může časem nabývat na hodnotě nebo produkovat příjmy."

Moudrý investor získává nezávislý zdroj příjmů, tedy "dodatečných příjmů, oddělených od příjmů plynoucích z práce." James Stowers k otázce pasivních příjmů dodává: "V ekonomickém smyslu není svobodný nikdo, kdo nemá odpovídající, na práci zcela nezávislé příjmy z investic. Osoba, která vydělává milion korun ročně, ale ani zlomek jejích příjmů nepochází z investic, požívá menší volnost než osoba, která sice pobírá průměrnou mzdu, ale vlastní aktiva produkující příjmy 100 000 Kč ročně."

Peníze mohou vydělávat peníze zhodnocením, tedy nárůstem hodnoty aktiv, jako jsou akcie, obligace, komodity nebo nemovitosti. Dividendy jsou příjmem plynoucím z držení zakoupených akcií, úrok je příjem plynoucí ze zapůjčení peněz a kapitálový zisk je zisk dosažený prodejem aktiv. U atraktivních investic by pak měl investor podle Stowerse hledat příznaky jako jsou "profesionální správa, poskytování příjmů, možnost kapitálového růstu, dostupnost po vhodných množstvích, snadnost převodu vlastnictví, likvidita (snadnost prodeje), akceptovatelnost jako záruka na půjčku, omezené ručení a zajištění proti inflaci." Největšími investičními riziky, kterým je nutné při hromadění a uchování kapitálu čelit, jsou ztráta jistiny a ztráta hodnoty peněz. Ztráta jistiny spočívá v nezaručení navrácení alespoň stejného množství peněz, které bylo původně investováno. Stowers v diskutované knize opakovaně konstatuje, že největším rizikem je klesající hodnota měny, tedy skutečnost že "za jednotku měny nakoupíte méně zboží a služeb než dříve."

Zacházení s penězi je stejně důležité jako jejich vydělávání

Příprava na budoucnost vychází z dobrého hospodaření s penězi. Dobré hospodaření nespočívá pouze ve vydělávání peněz, ale i v jejich rozumném vydávání. Peníze lze směnit, zapůjčit je, vypůjčit si je, uschovat si je nebo je možné je darovat. Směnit peníze můžeme za věci, které spotřebováním dokáží uspokojit potřeby naše a naší rodiny, popřípadě je můžeme směnit za investiční vlastnictví věcí. Pokud peníze nespotřebujeme, můžeme přebytek zapůjčit za úrok, například tím, že je uložíme na spořící účet nebo vkladní knížku.

Máme-li peněz nedostatek, budeme nuceni si peníze vypůjčit, za co budeme platit úrok. Vypůjčením si peněz na věci spotřební povahy vlastně spotřebováváme své budoucí výdělky, přechodně zlepšíme svou životní úroveň, nikoli však své finanční postavení.

Bezpečné uschování peněz v dóze, pod matrací nebo sejfu je bezpečné jen zdánlivě. Stowers radí ptát se rodičů nebo prarodičů, kolik stál chleba kdysi, a porovnat to s tím, kolik stojí dnes, nebo kolik stálo nové auto tenkrát a kolik by stálo dnes.

Reálná hodnota peněz v čase klesá a jejich uschování na "bezpečném" místě není rozumným projevem hospodaření s nimi. Stowers vše vysvětluje v souvislostech času a složeného úročení následujícím způsobem: "Kdybyste uložili 1 000 000 Kč na bezpečné místo a rozhodli se každý měsíc vyzvedávat stejnou částku po dobu 35 let, mohli byste si každý měsíc vyzvednout 2 380 Kč. Po 35 letech by vám nebylo nic. Kdybyste však tento milion investovali s výnosností 6 % (...), pak byste získali trvalý měsíční příjem 4 870 Kč, a částka, kterou jste vložili, by zůstala zachována."

Pokračování článku najdete na serveru Investujeme.cz