Ožívání ekonomik letos přálo průmyslovým kovům, zlato a stříbro ale ještě neřekly poslední slovo
Průmyslové kovy v prvním pololetí zvýšily svou hodnotu až o čtvrtinu. Hliník zaznamenal nárůst ceny o 23 %, měď zdražila o 22 %. Z drahých kovů se nejvíce dařilo paládiu s růstem ceny téměř o 13 % na 2 779 dolarů za trojskou unci. Zlato a stříbro jsou sice v horizontu od začátku roku v červených číslech, fundamentálně ovšem zůstávají silné.
Důvodem růstu cen průmyslových kovů je zlepšení stavu ekonomik po ročním lockdownu, kdy ožívající výroba potřebuje tyto komodity jako vstupy pro výrobu. Na situaci během loňského roku a letošního prvního pololetí dobře vidíme, jak si drahé kovy jako zlato či stříbro předávaly žezlo se vzácnými kovy, jako jsou paládium nebo platina. V situacích nepříznivých pro ekonomiku sílily bezpečné přístavy v podobě zlata a stříbra, při ústupu poslední pandemické vlny převzaly otěže opět průmyslové kovy.
Zlato registruje od začátku roku pokles ceny o sedm procent na 1 772 dolarů za trojskou unci, stříbro s cenou 26,20 dolaru za trojskou unci ztrácí asi dvě procenta. Stříbro tak zafungovalo při obou scénářích, tedy jako bezpečný přístav i jako výrobní komodita. Cena platiny stagnovala na 1 080 dolarech.
V dlouhodobějším časovém horizontu se hromadí fundamentální důvody pro růst cen zlata a stříbra. Jde například o záporné reálné úrokové sazby, inflační tlaky nebo ceny obsluhy gigantických dluhů napříč světem. V kratších obdobích nebude nic podstatnějšího, než zda přijde další vlna uzávěr a lockdownů ekonomik. V takovém případě budeme sledovat opět růst bezpečných přístavů, kterými jsou v současné době fyzické zlato a stříbro.
