O komoditách a inflaci aneb Byla první slepice, nebo vejce?

Pro analýzu spotřebitelské inflace jsme vybrali ty kategorie, které lze snadno a přímo propojit s odpovídajícími cenami komodit. Změny cen v těchto kategoriích samozřejmě závisejí i na dalších faktorech, jako jsou třeba náklady na pracovní sílu. Nelze však popřít, že nárůst významu těchto kategorií je především důsledkem růstu cen komodit. V loňském roce ceny různých surovin rostly o desítky procent, a proto některé kategorie získaly na významu.

Z dlouhodobého hlediska je dopad kategorií, jako jsou chléb, obilí, maso, káva, domácí energie a palivo pro dopravu, zanedbatelný:

• Ve Spojených státech tvoří společný příspěvek těchto kategorií 0,1 procentního bodu k průměrné inflaci ve výši 2 %.
• V eurozóně je dopad kategorií těchto surovin za posledních 10 let kolem 0,3 procentního bodu s průměrnou inflací 1,3 %.

Analýzou uvedených údajů lze dospět k podobným závěrům jako většina ekonomů, tedy že komodity mají v dlouhodobém horizontu jen omezený vliv na inflaci. V současnosti je však situace odlišná. Podíváme-li se na posledních 12 měsíců, zejména pak na data za březen, zjistíme, že vybrané kategorie komodit se na inflaci v eurozóně podílejí zhruba 50-60 %, v USA pak 30 %. Co stojí za pozornost?

Největší podíl mají energetické zdroje, a to jak pro domácí spotřebu, tak pro výrobu elektřiny a tepla. Inflace výrobců v této kategorii meziročně vzrostla téměř o 100 %.

Kategorie zemědělských komodit jsou v celkovém hodnocení inflace méně důležité, ale jejich příspěvek se oproti dlouhodobému průměru několikanásobně zvýšil.

Dopad domácích cen energií v USA je mnohem menší než v eurozóně. To může být způsobeno tím, jak jsou kategorie definovány. Ve Spojených státech prudce vzrostla kategorie přístřeší (hlavně náklady na pronájem), což nepřímo ukazuje i na výrazné zvýšení cen energií.

Nepřímý vliv komodit na inflaci

Přímý dopad cen komodit na inflaci v dlouhodobém horizontu je tedy spíše omezený, zatímco v krátkodobém horizontu je mnohem důležitější. Je však potřeba mít na paměti, že ceny komodit (a zejména ceny energetických komodit) mají silný nepřímý dopad na náklady téměř ve všech odvětvích hospodářství. Například energie jsou významným nákladem pro výrobu chleba a také na jeho dopravu. Dalším příkladem je káva, která se často vozí z Jižní Ameriky, Afriky nebo Asie na druhý konec světa.

Jerome Powell, předseda Rady guvernérů Federálního rezervního systému, nedávno během svého projevu před Kongresem poukázal na to, že pokaždé, když cena ropy vzroste o 10 USD na barel, přidá to v míře inflace 0,2 procentního bodu. To je poměrně dost, vezmeme-li v úvahu, že váha cen pohonných hmot v inflaci (CPI) v USA a dalších zemích se obvykle pohybuje kolem 4-5 %.

Kromě energií a potravin přitom zdražují i průmyslové kovy, které jsou základním pilířem výstavby infrastruktury. Podle odhadů tvoří ceny oceli, mědi, hliníku a niklu 10 % nákladů na výrobu automobilů. Vezmeme-li v úvahu rostoucí ceny všech zmíněných surovin, musejí být náklady na finální produkt výrazně vyšší.

V případě zdravé ekonomiky se navíc vyšší ceny komodit nemusejí nutně promítnout do ceny konečného produktu. Výrobci také ne vždy přenášejí všechny náklady na spotřebitele. Pokud například cena niklu nebo zinku stoupne o 100 %, ale ekonomika je stabilní, je velká šance, že společnosti nepřenesou náklady na spotřebitele, a vyhnou se tak jejich negativní reakci. Když jsou však všechny komodity drahé a zároveň silná poptávka, budou se společnosti v určitém okamžiku snažit zůstat ziskové, a to i za cenu ztráty kupců. Měření dlouhodobého dopadu cen komodit na inflaci tedy může být zavádějící.

Jak využít současné situace?

Inflace zpravidla nutí investory nakupovat fyzická aktiva, jako jsou komodity, aby ochránili své peníze před poklesem kupní síly. V tomto případě může investor zvolit buď pasivní, nebo aktivní přístup. První lze provést investicí do ETF nebo ETC. V takovém případě nelze použít finanční páku, nejde zaujmout krátkou pozici a podíly fondu jsou obchodovány v burzovních hodinách.

Nejširší rozsah expozice vůči komoditám poskytuje iShares Diversified Commodity SWAP UCITS ETF, jehož cílem je replikovat změny v indexu Bloomberg Commodity USD Total Return Commodity.

zdroj: Google Finance

Samozřejmě je možné získat expozici přímo na jeden trh. Například Deutche Boerse Commodities Xetra-Gold ETC kopíruje cenu zlata. U ropy bychom mohli vybrat WisdomTree WTI Crude Oil ETC, který sleduje nejen dílčí index Bloombergu pro WTI, ale také poskytuje výnos z kolaterálu.

zdroj: Google Finance

zdroj: Google Finance

Investoři se ale mohou rozhodnout i pro aktivnější přístup, kdy se zaměří na investice do komodit prostřednictvím CFD (rozdílových smluv). V tomto případě mají k dispozici širokou škálu komodit, u nichž navíc mohou využít finanční páku, otevírat dlouhé i krátké pozice a obchodovat v režimu 24/5 (i komoditní CFD mají víkend). Nejoblíbenější trhy jsou ropa, zemní plyn, káva, pšenice a měď.