Rekordní ceny zlata si vybírají daň, poptávka po žlutém kovu v druhém čtvrtletí klesla o šest procent
Rekordní ceny zlata si v druhém čtvrtletí vybraly daň v podobě slabého zájmu o šperky. To negativně ovlivnilo i celkovou poptávku po kovu, která se meziročně snížila o zhruba šest procent na 929 tun. V silných nákupech ale pokračovaly centrální banky a poptávka po ETF a podobných nástrojích investujících do zlata byla meziročně zhruba stabilní.
Poptávka po zlatých špercích se v druhém čtvrtletí propadla o 19 % na 390,6 tuny. Slabý zájem byl patrný jak v Číně, tak v Indii, tedy na obou nejvýznamnějších trzích. V Číně se poptávka zřítila o 35 % na 86,3 tuny, v Indii spadla o 17 % na 106,5 tuny. V Číně se do poptávky vedle vysokých cen negativně promítala také pokračující krize v realitním sektoru a celkově nejisté vyhlídky ekonomiky.
Letošní druhé čtvrtletí bylo pro trh se zlatými šperky druhým nejslabším kvartálem od roku 2020, kdy byl zájem zasažen pandemií covidu-19. Vysoké ceny zlata nicméně zajistily, že hodnota poptávky meziročně stoupla o 4 % na 29 miliard dolarů.
Poptávka po zlatých špercích v Číně, zdroj: WGC
Zájem o investiční zlato zůstal stabilní, meziročně se poptávka zvýšila o zhruba 1,3 tuny na 253,9 tuny. Propad zájmu zaznamenaly zlaté mince (-38 %), což se projevilo 5% poklesem celkové poptávky po mincích a slitcích.
Po slabém období se stabilizovala situace na trhu burzovně obchodovaných fondů investujících do zlata. Takzvané zlaté ETF z držení prodaly asi sedm tun kovu, před rokem to bylo třikrát více. Celkově ETF ke konci druhého čtvrtletí držely 3 105 tun kovu. V dubnu z ETF odtekly prostředky v ekvivalentu 33 tun kovu, v květnu a v červnu naopak fondy dohromady nakoupily 26 tun zlata. Z fondů stahovali peníze investoři v Evropě a ve Spojených státech, naopak asijské instrumenty zaznamenaly rekordní příliv prostředků, za něž koupily 31 tun kovu.
Změny v držení kovu zlatými ETF podle regionů, zdroj: WGC
Centrální banky ve světě do svých sejfů v druhém čtvrtletí přidaly 183,4 tuny kovu, meziročně o skoro deset tun více. Na mimořádně silný první kvartál však období od dubna do června nestačilo. Od ledna do března přidaly centrální banky do svých zlatých rezerv 289,7 tuny kovu, nejvíce v prvním kvartálu minimálně od roku 2010, kam sahají záznamy Světové rady pro zlato.
Struktura poptávky po zlatě v jednotlivých čtvrtletních, zdroj: WGC
Nejvíce v druhém čtvrtletí zlato kupovaly centrální banky Polska a Indie. Objem kovu v držení polské centrální banky narostl o 19 tun na celkových 377 tun, což na jejích celkových rezervách představuje podíl 13 %. Guvernér měnové autority Polska Adam Glapiński cílí až na 20% podíl, v nákupech by tedy banka měla pokračovat.
Mezi další velké kupce patřily centrální banky Turecka (+15 tun) a Uzbekistánu (+7 tun) nebo Česká národní banka (+6 tun). S nákupy naopak ustala čínská centrální banka. Ta mezi listopadem 2022 a dubnem 2024 své zlaté rezervy navýšila o 316 tun na 2 264 tun, v květnu a v červnu ale nebyla aktivní vůbec.
Pozitivně k celkové bilanci přispěl i technologický sektor, v něm se poptávka zvýšila o 11 % na 81,1 tuny. Z toho poptávka po zlatě pro výrobu elektroniky byla vyšší o 14 % a dosáhla 67,6 tuny. Růst zájmu připisuje Světová rada pro zlato vysoké výrobě pokročilých čipů využívaných mimo jiné pro generativní umělou inteligenci. Například společnosti SK Hynix a Micron Technology informovaly, že jejich letošní výroba pokročilých čipů má již kompletně zajištěný odbyt a rezervovaná je z velké části i výroba plánovaná na příští rok.
Zdroj: World Gold Council
