Konec měnového příběhu roku? Posilování rublu stojí na vratkých základech

Posilování rublu podle ekonomů oslovených CNBC není dáno náhlým růstem důvěry zahraničních (východních) investorů, ale hlavně kapitálovými kontrolami, přísnou měnovou politikou centrální banky a paradoxně nepříliš dobrým stavem ruské ekonomiky. Oslabování amerického dolaru kvůli obavám z dopadů cel Donalda Trumpa je pak už jen pomyslnou třešničkou na rublovém dortu.

Brendan McKenna, ekonom a devizový stratég Wells Fargo, vyzdvihuje tři hlavní důvody posilování ruské měny. Centrální banka se v boji s inflací v ekonomice zaměřené na válečnou výrobu rozhodla držet úrokové sazby vysoko. Došlo k dalšímu zpřísnění kapitálových kontrol a devizových omezení. A začínají být vidět alespoň náznaky snahy ukončit válku na Ukrajině, což přispívá k návratu části kapitálu do aktiv denominovaných v rublech.

Drahé půjčky utlumily investice firem i dovoz

Základní úroková sazba ruské centrální banky za poslední dva roky kvůli boji s inflací vystoupala ze 7,5 % na 21 %. Na posledním měnověpolitickém jednání sice o procentní bod klesla, i tak ale zůstává měnová politika silně restriktivní. V zemi se navíc v souvislosti s tím razantně zpřísnily úvěrové podmínky. "Vysoké náklady na půjčky odrazují firmy od dovozu zboží, takže klesá poptávka po zahraničních měnách mezi ruskými společnostmi i spotřebiteli," vysvětluje Andrej Melaščenko, ekonom z Renaissance Capital. Rubl je tak na koni, protože ho banky nemusejí prodávat za účelem nákupů dolarů nebo jüanů.

V letošním prvním čtvrtletí byl navíc dovoz ještě více utlumen vysokými zásobami spotřební elektroniky a osobních i nákladních automobilů, které si firmy vytvářely už v druhé polovině loňského roku v obavách z možných nových obchodních restrikcí. Vedle toho ruští exportéři musejí povinně repatriovat část zahraničních zisků a směňovat přijaté zahraniční měny, což dále zvyšuje poptávku po rublu.

"Povinné konverze plateb se týkají hlavně společností z energetického odvětví," upozorňuje Melaščenko. Mezi lednem a dubnem dosáhl prodej cizích měn největšími ruskými exportéry 42,5 miliardy dolarů, ukazují data centrální banky. To je téměř 6% nárůst oproti období od září do prosince.

Steve Hanke, profesor aplikované ekonomie na Univerzitě Johnse Hopkinse, upozorňuje, že rubl podporuje i snižování peněžní zásoby ruskou centrální bankou. Zatímco ještě v srpnu 2023 roční tempo jejího růstu dosahovalo 23,9 %, na začátku letošního roku se trend otočil a teď se peněžní zásoba zmenšuje ročním tempem 1,19 %.

Rozhodnou ropa a centrální banka

Ačkoli dosavadní rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou neměly zásadní výsledky, Brendan McKenna upozorňuje, že mírová dohoda by mohla sílu rublu narušit, protože opatření jako devizová omezení, která dosud měnu podporovala, by mohla být odvolána a centrální bance by se zároveň otevřel prostor k rychlému snižování sazeb. Jestli válka skončí za rok, nebo za dva, je otázka, nekonečná ale nebude.

Uvolňování měnové politiky je navíc ve hře i z jiného důvodu. Ministr hospodářství Maxim Rešetnikov tento týden upozornil, že ruská ekonomika čelí bezprostřední hrozbě recese, a řekl, že klíčem k jejímu odvrácení je právě monetární politika. Obnovení investic firem a důvěry spotřebitelů si podle něj žádá snížení sazeb, které oživí aktivitu na úvěrovém trhu.

Analytici se shodují, že krátkodobě jsou klíčovým faktorem, ale současně i velkou neznámou ceny ropy, hlavního pilíře ruského exportu a ekonomiky vůbec. Ty letos výrazně klesly, což by mohlo negativně ovlivnit příliv deviz. V červnu ale začaly opět prudce růst v reakci na izraelsko-íránský konflikt a obavy z jeho možné eskalace v podobě uzavření Hormuzského průlivu. Příběh silné ruské měny tak zatím nekončí, ale sázka na něj –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jakkoli pro západní investory spíše jen teoretická –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ rozhodně není bez rizika.

Zdroj: CNBC, Reuters