Nejlepší (a nejlevnější) způsob boje s klimatickou změnou?

"Je to skutečně jednoduché. 'Atmosférický rozpočet' jsme navýšili o 300 gigatun uhlíku. A víme, že stromy dokáží uhlík pohlcovat. Nikdy jsme ale neměli tušení, jak velký vliv v globálním měřítku mohou mít. To je důvod, proč jsme nikdy stromy nepovažovali za jedno z nejlepších opatření v boji proti změně klimatu," říká profesor na ETH Zürich Tom Crowther.

Jak ale upozorňuje, nejde jen o to vysadit nějaké stromy. "Jde o obnovu původního ekosystému. Pokud organizace pracující na obnově zalesnění nemají správné informace a znalosti, mohou sázet nevhodné stromy v nevhodných lokalitách," zdůrazňuje.

Oblasti vhodné k obnově zalesnění planety

Metoda, kterou experti z ETH Zürich využívají, se nazývá fotografická interpretace. Jak její název naznačuje, využívá fotografie, v tomto případě satelitní snímky. Na základě jejich analýzy vědci určují přirozené druhové složení lesů na různých místech planety a to, na kterých místech je možné obnovu zalesnění provádět.

"Došli jsme k závěru, že stromy je možné vysadit na 1,6 miliardy hektarů, z čehož 0,9 miliardy hektarů je mimo osídlené a zemědělské oblasti. Není k tomu přitom potřeba domluva s velkými podniky nebo vládami, zapojit se tak mohou i lokální spolky a aktivity. V tom spočívá síla tohoto řešení," dodává Crowther.