Možné scénáře budoucího vývoje na Kypru
Možné scénáře vývoje na Kypru podle agentur a tisku:
1. Zapojení Ruska
Jednou z cest kyperské vlády, jak se vyhnout státnímu bankrotu, by mohl být prodej dvou největších bank (Bank of Cyprus a Laiki Bank). Ty utrpěly obrovské ztráty kvůli svému napojení na zadlužené Řecko a byly nuceny požádat o pomoc stát. Kypr nyní banky nabízí Rusku za symbolické jedno euro. O situaci jedná v Moskvě kyperský ministr financí Michalis Sarris, který se chce také dohodnout na prodloužení a zlevnění dřívějšího úvěru od Ruska v částce 2,5 miliardy eur. Kypr rovněž nedávno požádal Rusko o úvěr dalších pěti miliard eur, k této žádosti se ale Moskva zatím nevyjádřila.
Situace je ale nejistá, protože Rusku se nelíbilo, že s ním Kypr nekonzultoval záchranný plán, jehož prosazení by znamenalo konfiskaci až deseti procent ruských vkladů na ostrově, který je pro Rusy oblíbeným finančním útočištěm. V Nikósii se také spekuluje o tom, že Rusko by prostřednictvím svého gigantu. Gazprom chtělo ovládnout kyperská podmořská ložiska plynu.
Putin: Daň na vklady na Kypru je "nespravedlivá, neprofesionální a nebezpečná"2. Změna postoje Kypru
V únoru zvolený prezident Nikos Anastasiadis se nyní dostal pod tlak a podle analytiků se bude snažit přesvědčit poslance ke změně názoru, protože Kypr by mohl definitivně ztratit pověst stabilní země přátelské k podnikatelskému prostředí. Podnikatelé by se tak mohli přesunout do jiných zemí, například do Nizozemska či na Maltu. Spekuluje se o tom, že by prezident mohl přesvědčit poslance, aby odsouhlasili plán, který by zasáhl větší vkladatele a naopak vynechal lidi s vklady nižšími než 100.000 euro. To by ochránilo obyčejné střadatele a naopak zasáhlo vkladatele, kteří až dosud těžili z výrazně vyšších úroků než v jiných zemích eurozóny.
3. Změna postoje EU
Tváří v tvář hrozbě odchodu Kypru z eurozóny by podle některých názorů mohli představitelé "trojky" EU přehodnotit požadavek na zdanění vkladů. V úvahu by tak mohlo připadnout například zestátnění některých penzijních fondů. Činitelé eurozóny ale zatím trvají na tom, že jejich nabídka pomoci platí za nezměněných podmínek. Významná část ohrožených vkladů patří ruským oligarchům, kteří často využívají Kypr coby daňový ráj. A zvláště Němci i další země jim pomáhat nechtějí. Velké ústupky ze strany EU také odmítají někteří analytici s tím, že kyperská ekonomika je mnohem menší než například španělská. Přesto by podle některých názorů unie mohla v krajním případě nakonec sáhnout hlouběji do záchranného fondu eurozóny (ESM).
4. Islandská cesta
Někteří ekonomové i politici Kypru doporučují islandský scénář - nechat tamní banky zbankrotovat. Tamní vláda se zaručila jen za vklady domácích občanů a ztráty bankovního sektoru přenesla na zahraniční střadatele a akcionáře bank. Postup Reykjavíku vyvolal mezinárodní kontroverzi, protože svým rozhodnutím připravil o peníze na 340.000 Britů a Holanďanů.
5. Kolaps
Zdroj: ČTK
