Evropské akcie posílily díky výsledkové sezóně i centrální bance

Britský FTSE 100 připsal 1,68 %, francouzský CAC 40 2,25 % a německý DAX 1,94 %. Regionální Stoxx Europe 600 přidal 2 %, všechny jeho sektory se pohybovaly nad nulou a posilovaly nejméně o procento. Nejlépe si vedl ropný sektor, banky a média, které připisovaly kolem 3 %.

Společnost Actelion posílila o 3 % poté, co již podruhé zvýšila predikci celoročního zisku. Jádrový zisk podle nové predikce vykáže růst o více než 20 %, dříve se očekával růst mezi 15-19 %. Firma také oznámila, že ve třetím kvartále jádrový zisk vzrostl o 31 % na 209 milionů franků, což předčilo odhady analytiků, kteří počítali se 184,6 milionu franků.

Swedbank připsala téměř 5 % v reakci na zveřejnění hospodářských výsledků, které předčily odhady, a plánované propouštění. Největší švédský poskytovatel hypoték kvůli snížení nákladů propustí až 800 zaměstnanců, aby se přizpůsobil prostředí, v němž kralují nízké úrokové sazby. Zároveň však banka ohlásila čistý zisk za třetí kvartál ve výši 4,56 miliardy švédských korun, ačkoli trh očekával jen 4,23 miliardy švédských korun.

Podle dvou zdrojů obeznámených se situací ECB v úterý opět vstoupila na dluhopisový trh a nakoupila tentokrát italské zajištěné dluhopisy. V pondělí centrální banka nakoupila krátkodobé francouzské zajištěné dluhopisy od Société Générale a BNP Paribas, a také španělské dluhopisy od dalších bank.

Hlavní úterní události na evropských trzích

• Vládní dluh zemí platících eurem podle revidovaných údajů statistického úřadu Eurostat vzrostl v loňském roce na 90,9 % HDP z 89 % HDP v předešlém roce. Deficit rozpočtu se naopak snížil na 2,9 % HDP z 3,6 % HDP. Eurostat v úterý poprvé zveřejnil výpočty podle nové metodiky a došlo kvůli tomu k revizím i předchozích dat.
• Evropská komise vyměří americké bance JPMorgan a švýcarským ústavům UBS a Credit Suisse pokuty v celkové výši přesahující 115 milionů dolarů za manipulace s klíčovou Londýnskou mezibankovní nabízenou úrokovou sazbou (LIBOR). Agentuře Reuters to v úterý řekl zdroj obeznámený se situací.
• Mark Carney, šéf britské centrální banky, čelí kontrole spravování platebního systému poté, co došlo k jeho výpadku, největšímu za nejméně sedm let, který měl za následek opoždění převodů plateb. Carney v pondělí ohlásil, že dojde k "hloubkové a nezávislé" revizi poté, co centrální banka musela vypnout systém spravující kolem 575 miliard liber denních plateb. Devítihodinový výpadek ovlivnil převody plateb a odložil některé platby až do pozdního večera. Banka prodloužila kvůli výpadku provozní hodiny systému až do noci a všech 142 759 transakcí bylo nakonec úspěšně zpracováno.
• Evropská centrální banka (ECB) zvažuje, že zahájí nákupy podnikových dluhopisů na sekundárním trhu. Agentuře Reuters to v úterý řekly zdroje obeznámené se situací. Banka by tak rozšířila program nákupů cenných papírů v soukromém sektoru, který je součástí její snahy o podporu hospodářského růstu a odvrácení hrozby deflace v eurozóně. ECB ale žádné rozhodnutí v tomto směru neučinila, řekl její mluvčí.
• Ukrajina požádala o novou půjčku ve výši dvou miliard eur. Oznámila to v úterý Evropská komise s tím, že žádost o dodatečné finance zváží unijní úřady společně s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). "Komise je pevně rozhodnuta podporovat Ukrajinu ve shodě s dřívějšími závazky," citovala agentura Reuters mluvčího komise Simona O'Connora.
• Politická nejistota v Řecku zpomaluje tok zahraničních investic, což ohrožuje zotavování tamní ekonomiky. Uvedlo to v úterý místní vlivné analytické středisko IOBE. Řecko v únoru čeká volba prezidenta, která by mohla vyústit v předčasné volby. Současná vládní koalice totiž zatím nemá potřebnou podporu poslanců, aby protlačila svého favorita. Řecký parlament musí být podle tamních zákonů rozpuštěn, pokud se mu nepodaří prezidenta zvolit.
• Spojené království: Deficit rozpočtu se v září prohloubil na 11,8 miliardy liber ze srpnových 11,6 miliardy liber (odhad: 1,1 miliardy liber).
• Největší ruský vývozce zemního plynu Gazprom zvýšil objem plánovaných investic na letošní rok na více než bilion rublů. Je to o téměř čtvrtinu víc, než se počítalo v předešlém investičním programu. Uvedla to v úterý agentura Reuters. Nad Gazpromem má kontrolu ruská vláda.
• Italská policie zasáhla proti síti firem, které podezírá, že zavedly systém falešných faktur. Od roku 2001 se tak prý dopustily daňových úniků za více než 1,7 miliardy eur. Informovala o tom agentura AFP.
• Otázka prolomení limitů těžby uhlí by měla být vyřešena v roce 2015. Po úterním jednání s odbory to řekl ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Zaměstnanecké svazy podporují úplné zrušení limitů, stanovených usnesením vlády v roce 1991. O tom, že se v Česku limity těžby uhlí "dříve či později" prolomí, je přesvědčen i prezident Miloš Zeman. Ten po pondělním jednání tripartity uvedl, že by podpořil referendum v Ústeckém kraji, které by otázku platnosti limitů řešilo.
• Ukrajinská armáda na východní Ukrajině používá kazetovou munici, zakázanou ve více než stovce zemí světa, a to i k ostřelování hlavní bašty proruských separatistů, Doněcka. Naznačují to důkazy shromážděné mezinárodní organizací na ochranu lidských práv se sídlem v New Yorku, Human Rights Watch (HRW). Podle ní kazetovou munici nejspíše používají i povstalci. Ukrajinská armáda obvinění popřela, povstalci se dosud nevyjádřili.
• O respektování příměří na východě Ukrajiny a řešení plynového sporu mezi Moskvou a Kyjevem v úterý telefonicky diskutovali prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Petro Porošenko. Podle ukrajinské prezidentské kanceláře jejich rozhovoru dominovala úterní ministerská schůzka v Bruselu, na níž by mohlo padnout rozhodnutí o ceně ruského plynu a o režimu splátek ukrajinského dluhu za dřívější dodávky.