Česko od vstupu do EU získalo z unie 333 miliard Kč

Česká republika za dobu svého členství v EU od roku 2004 každoročně z rozpočtu unie získala více peněz, než do něj odvedla. Vyplývá to z údajů zveřejněných Evropskou komisí. Česko celkově od vstupu do EU zaplatilo do unijního rozpočtu 342,8 miliardy korun a získalo z něj 676,2 miliardy korun. Celkově tak ČR dosud získala z EU o 333,4 miliardy korun více, než do něj odvedla.
Stejně na tom jsou podle údajů Evropské komise i další země, které vstoupily do EU v roce 2004 s Českem. Naopak objem odvodů nad příjmy převažuje o původních zemí EU, jako jsou Německo, Francie a Itálie. Údaje komise jsou jen do roku 2012.
Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza tento týden uvedl, že členství země v EU přineslo tuzemské ekonomice více než tři biliony korun. "Jen v roce 2013, kdyby ČR stála mimo vnitřní trh EU, by byl HDP nižší o 2,6 % a nezaměstnanost vyšší o 1,5 %," řekl.
Vedle Česka se 1. května 204 staly novými členy Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Všechny tyto země s výjimkou Kypru přitom z rozpočtu EU získávají více, než do něj odvádějí. Kypr dostával více peněz z EU v letech 2004 až 2006 a v letech 2010 a 2011.
CzechInvest: Přímé investice od vstupu do EU jsou 415 miliard Kč
Celková výše přímých investic zprostředkovaných agenturou CzechInvest od vstupu Česka do EU je 415 miliard korun. Investice podpořily vznik více než 145 tisíc pracovních míst. Mezi největší investory v ČR patří společnosti Hyundai, Mondi Packaging Paper Štětí, Volkswagen (Škoda Auto) a Daikin Industries.
Největší objem přímých investic do ČR plynul v roce 2006, kdy se rozhodla vybudovat továrnu v Nošovicích společnost Hyundai. Jejich hodnota dosáhla v roce 2006 94 miliard korun. O rok později došlo ke změně systému investičních pobídek. Zkrácení doby pro čerpání slevy na dani z příjmů právnických osob z deseti na pět let v kombinaci s nastupující globální ekonomickou krizí způsobily značný pokles počtu i objemu investic. "K mírnému zlepšení došlo až v roce 2011, kdy se začala zotavovat ekonomika v ČR i v zahraničí. Začala se ale rovněž výrazně měnit struktura investic, místo nových projektů začaly převažovat expanze stávajících investorů," uvedla mluvčí CzechInvestu Adéla Tomíčková.
"Příliv přímých zahraničních investic byl tím hlavním, co táhlo růst české ekonomiky v letech 2003 až 2007. Tento příliv začal s předstihem před vlastním vstupem země do EU a postupně měnil formu. Největší přínos mají zahraniční investice v době, kdy zvyšují produkční kapacitu ekonomiky, což pro Česko platilo právě v uvedeném období. V následné fázi dochází ve větší míře k reinvesticím dosažených zisků a klesá podíl nově vložených peněz," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
V červenci 2012 příliv zahraničích investic podpořila novela zákona o investičních pobídkách, která prodloužila období, po které bylo možné čerpat investiční pobídky, zpět na 10 let, umožnila čerpat pobídky technologickým centrům a centrům strategických služeb a zavedla takzvanou strategickou investiční akci.
"V roce 2013 pokračoval trend z druhé poloviny roku 2012 a CzechInvest přijal rekordní množství žádostí o investiční pobídky, a to i z toho důvodu, že na základě rozhodnutí Evropské komise bude od poloviny roku 2014 míra podpory snížena ze 40 na 25 %. Řada investorů proto chtěla stihnout ještě stávající podmínky," dodala Tomíčková.
Objem investic zprostředkovaných CzechInvestem od roku 2004
2004: 117 projektů, 51,948 miliardy Kč, 20 400 pracovních míst
2005: 124 projektů, 66,436 miliardy Kč, 18 660 pracovních míst
2006: 129 projektů, 94,638 miliardy Kč, 29 288 pracovních míst
2007: 126 projektů, 54,956 miliardy Kč, 26 054 pracovních míst
2008: 84 projektů, 19,275 miliardy Kč, 10 686 pracovních míst
2009: 48 projektů, 14,065 miliardy Kč, 3 957 pracovních míst
2010: 60 projektů, 14,586 miliardy Kč, 7 027 pracovních míst
2011: 72 projektů, 31,716 miliardy Kč, 10 461 pracovních míst
2012: 81 projektů, 20,372 miliardy Kč, 8 271 pracovních míst
2013: 108 projektů, 47,949 miliardy Kč, 10 519 pracovních míst
Zdroj: ČTK