Topolánek: Z minulé rusko-ukrajinské krize jsme se nepoučili

"Nemyslím si, že od roku 2009 se s naší energetickou bezpečností cokoliv pozitivního změnilo. Děláme stále stejné chyby," prohlásil Topolánek, který nyní předsedá Teplárenskému sdružení ČR.

Energetická krize v roce 2009, kdy byly vážně narušeny dodávky přes Ukrajinu do Evropy, měla podle něj podobné rysy jako ta letošní. "Zatímco v roce 2009 jedním z hlavních cílů této krize bylo snížit odpor Švédů, Baltu a Poláků proti výstavbě Nord Streamu, který se potom vzápětí dostavěl, dá se předpokládat, že hlavním cílem této rusko-ukrajinské krize je prosazení výstavby South Streamu," poznamenal Topolánek, který byl v čele české vlády právě za tehdejší "plynové krize", a to až do květnového nástupu úřednické vlády Jana Fischera.

V rusko-ukrajinském konfliktu se nyní podle Topolánka prosazuje snaha Ruska vytvořit si ochrannou zónu z okolních zemí. Zmínil ale i strategický význam území v okolí Slavjansku, kde se údajně nacházejí velké zásoby břidličného plynu. "Rusko se bude chovat tak, jak potřebuje," uvedl expremiér, podle kterého jsou dalšími možnými ohnisky zájmu Moldávie, konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménií nebo Bělorusko.

Topolánek míní, že v současnosti nehrozí vyčerpatelnost zdrojů a energetika bude dál postavená především na uhlí, plynu a ropě a pro hustě obydlená sídla se dál budou používat dosavadní technologie včetně výroby z jádra. Při posuzování energetické bezpečnosti zmínil mimo jiné rostoucí důležitost kybernetické bezpečnosti. "Ty příští útoky nebudou nálety na jadernou elektrárnu Temelín nebo bombardování rafinérie v Kralupech, ale útok, který lze provést z kanceláře na jakémkoliv místě na světě," dodal.