V Bruselu začal summit EU, jedná se hlavně o ukrajinské krizi
S tříhodinovým zpožděním začal dnes v Bruselu jednodenní summit EU. Hlavním bodem programu se po nočním jednání v Minsku stal nejnovější vývoj ukrajinské krize a vztahů s Ruskem. Premiéři a prezidenti členských zemí unie se ale mají bavit také o evropské reakci na teroristické hrozby a hospodářské problematice, především nejnovějším snahám Řecka řešit hluboké zadlužení země.
Poté, co do Bruselu německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande dorazili z Minska s dohodou o příměří, není příliš pravděpodobná diskuse o přitvrzení nynější podoby protiruských sankcí. Stejně nepravděpodobné ale je, že by lídři EU zrušili na pondělí připravené a už schválené rozšíření sankčního seznamu osob a organizací se zmrazeným majetkem a zákazem cest do EU.
Evropští politici, včetně Merkelové samotné, byli totiž při příchodu na summit opatrní a zdůrazňovali potřebu vyčkat, jak se dohoda z Minska projeví přímo na východě Ukrajiny. V Minsku Merkelová a Hollande od středečního večera jednali s prezidenty Ruska a Ukrajiny Vladimirem Putinem a Petrem Porošenkem.
Porošenko je hostem dnešního summitu, premiéry a prezidenty zemí EU seznámí se svým pohledem na nejnovější vývoj. Samotné diskusi na vrcholné schůzce se už ale účastnit nemůže.
Druhým významným tématem, které se na program dnešní schůzky dostalo v lednu po teroristických útocích v Paříži, je reakce EU na teroristickou hrozbu. Příliš sporů zde diplomaté nečekají, dopředu připravené závěry zdůrazňují potřebu lepší spolupráce členských zemí, které nesou hlavní odpovědnost za bezpečí svých občanů. Měly by proto lépe využívat evropských institucí jako je Europol či Eurojust. Diskuse se povede například o lepším či "plnějším" využití stávajících pravidel schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Na předsedu europarlamentu Martina Schulze bude summit apelovat, aby parlament nebránil přijetí nyní zablokované směrnice týkající se výměny informací o pasažérech leteckých spojů.
Zdroj: ČTK
