Evropské akcie zakončily týden mírným oslabením, za týden odepsaly zhruba procento

Index Stoxx Europe 600 v pátek klesl o 0,39 % a za celý týden o 0,93 %. Na konci týdne se nedařilo německým akciím (DAX -0,98 %), relativně lépe se dařilo akciím v Británii a Francii (FTSE 100 -0,18 %, CAC 40 -0,71 %). V plusu se v pátek udržely například realitní společnosti a odvětví cestovního ruchu, nejhlubší ztráty zažily sektory automobilek, ropy a plynu a základních materiálů.

Pivovar SABMiller na burze přidával okolo 0,7 % po oznámení toho, že koupil menší pivovar Meantime. Dařilo se výrobcům oceli, kterým vyhovuje nová legislativa v EU.

Po celý týden se v Evropě vedle makrodat (HDP eurozóny a jejích čtyř největších ekonomik v prvním kvartálu rostl) a výsledků firem řešily především výnosy státních dluhopisů, které rostou napříč Evropou. To je v době pokračujícího kvantitativního uvolňování možná překvapivé (a v týdnu Mario Draghi potvrdil odhodlání QE dokončit podle plánu). Někteří ekonomové považují růst výnosů jen za korekci předchozího pádu na minima, podle stratéga z Morgan Stanley Anthonyho O'Briena úroky v Evropě ale ještě porostou celkem výrazně.

Pokračují také jednání Řecka s věřiteli. Obnovený proces privatizace přístavu Pireus v týdnu naznačil, že je Tsiprasova vláda svolnější ke kompromisům.

Euro v pátek posilovalo, americký dolar naopak směřoval k pátému týdennímu oslabení v řadě. Euro vůči dolaru zpevnilo o 0,3 % na 1,1444 USD a k japonskému jenu vzrostlo o půl procenta na 136,56 JPY. Dolar k jenu posílil o 0,1 % na 119,33 JPY, vůči koši šesti světových měn dolar oslabil o 0,24 % na 93,236 bodu.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Britský premiér David Cameron v pátek při návštěvě Skotska slíbil brzy převést více pravomocí z Londýna do Edinburghu. Skotská první ministryně Nicola Sturgeonová, jejíž separatistická Skotská národní strana (SNP) v nedávných volbách získala v Británii bezprecedentní vliv, ale podle médií považuje Cameronův návrh za nedostatečný.
• Ruská ekonomika zaznamenala v prvním čtvrtletí meziroční pokles o 1,9 % po růstu o 0,4 % v předešlém kvartálu. Oznámil to v pátek ruský statistický úřad. Ekonomiku od loňska podkopává výrazný pokles cen ropy na světových trzích a západní sankce kvůli postoji Moskvy v ukrajinské krizi.
• Polská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí zrychlila meziroční růst na 3,5 % z 3,3 % v předešlém kvartálu. V prvním rychlém odhadu to uvedl v pátek polský statistický úřad. Hospodářský růst předčil odhady analytiků, kteří čekali, že bude ekonomika meziročně expandovat 3,3% tempem.
• Ukrajinská ekonomika prohloubila v prvním čtvrtletí propad na 17,6 % z tempa 15 % v předešlém kvartálu. Oznámil to v pátek podle agentury Reuters ukrajinský statistický úřad. Ekonomiku země dál sráží povstání separatistů na východě a finanční potíže.
• Nadnárodní pivovarnická skupina SABMiller v pátek oznámila, že koupí britského producenta piva Meantime Brewing Company. Cena transakce zveřejněna nebyla. Meantime Brewing Company je řemeslný pivovar, který vznikl v roce 1999 a působí v londýnské městské části Greenwich.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Řecká vláda uhradila Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) částku 750 milionů eur, den před jejím úterním termínem splatnosti. Sdělili to v pondělí agentuře Reuters dva činitelé řeckého ministerstva financí. O vývoji kolem zadlužené země v pondělí jednají ministři financí zemí eurozóny.
• Vysoký představitel Spojených států odmítl myšlenku Evropské unie na vytvoření speciálního mezinárodního soudu, který by se zabýval řešením sporů mezi státy a zahraničními investory. Návrh představila minulý týden Evropská komise, která jménem členských států EU dojednává rozsáhlou obchodní dohodu se Spojenými státy. Speciální tribunál by podle jejích návrhů mohl lépe rozhodovat spory, které se teď řeší prostřednictvím arbitráží.
• Levnější ropa a silnější zotavování eurozóny pomáhají rychlejšímu hospodářskému růstu v zemích střední a východní Evropy včetně České republiky. Vyplývá to ze zprávy, kterou v pondělí zveřejnil Mezinárodní měnový fond (MMF). Například v jihovýchodní Evropě už ale tyto vlivy nejsou tak patrné. Rusku pak měnový fond kvůli levnější ropě předpovídá pokles ekonomiky.
• Bank of England ponechala v květnu politiku beze změny. Základní sazba zůstává na 0,5 %, program odkupů aktiv v objemu 375 miliard liber.
• Zástupci Řecka i jeho mezinárodních věřitelů tlumí před pondělním jednáním o další finanční pomoci očekávání a shodují se, že na nadcházejícím bruselském zasedání euroskupiny k žádnému průlomu nedojde. Zatímco řecký ministr financí Janis Varufakis tvrdí, že jeho země už pro získání dalších peněz učinila vše, co bylo v jejích silách, druhá strana má naopak za to, že na tahu jsou nyní Atény, které musejí ukázat dostatečné odhodlání k reformám.
• Růst průmyslové produkce v Řecku v březnu meziročně zrychlil na 5 % z 1,9% růstu v únoru.
• Čistý zisk italské banky Intesa Sanpaolo se v prvním čtvrtletí zvýšil na 1,06 miliardy eur, dvojnásobek výsledku stejného období loňského roku. Největší italská banka pro běžné klienty tak zaznamenala nejlepší kvartál za šest let. Zasloužil se o to rekordní přírůstek výnosů z poplatků a provizí, sdělila v pondělí Intesa Sanpaolo.
• Výbor věřitelů Ukrajiny předložil Kyjevu svůj podrobný návrh restrukturalizace ukrajinského dluhu. Návrh je podle nich kompromisem mezi cílem Ukrajiny snížit zadlužení a zájmy investorů, kteří se chtějí vyhnout výraznému snížení hodnoty dluhopisů. Výbor však současně podle agentury Reuters uvedl, že neviděl zatím významné zapojení vlády do jednání o počátečním návrhu předloženém před čtyřmi týdny.
• Řecko muselo sáhnout do rezerv, které má na svém účtu u Mezinárodního měnového fondu (MMF), aby mohlo měnovému fondu uhradit splatný dluh ve výši 750 milionů eur. Tvrdí to dva zdroje z řecké vlády, na které se odvolává agentura Reuters. Řecko oznámilo uhrazení splátky dluhu vůči MMF už v pondělí, den před oficiálním termínem splatnosti.
• Nizozemská maloobchodní skupina Ahold a její belgický rival Delhaize oznámily, že jsou v počáteční fázi jednání o fúzi. Potvrdily tak spekulace, které se v minulých dnech objevily na finančních trzích. Spojením by vznikl maloobchodní obr za zhruba 25 miliard eur. Ahold působí také na českém trhu, Delhaize z něj už před lety odešel.
• Průmyslová výroba ve Spojeném království v březnu vzrostla meziročně o 0,7 % oproti 0,1% růstu v únoru, produkce zpracovatelského sektoru se zvýšila o 1,1 % po 1,2% růstu v únoru. Meziměsíčně růst průmyslové výroby zrychlil na 0,5 % z únorových 0,1 %, očekávala se přitom stagnace. Produkce zpracovatelského sektoru se meziměsíčně zvýšila o 0,4 %, o 0,1 procentního bodu více, než se čekalo, a stejně jako v únoru.
• Británie prodala další část akcií v bance Lloyds Bankning Group, kterou musel stát zachránit z peněz daňových poplatníků v době vrcholu finanční krize. Podíl státu v bance tak nyní klesl pod 20 % z původních 41 %, oznámilo v úterý ministerstvo financí. Británie již z prodeje akcií získala více než deset miliard liber.
• V dubnu celkový počet uchazečů o zaměstnání poklesl o 6,4 % na 491 585, počet hlášených volných pracovních míst vzrostl o 10,0 % na 83 692 a podíl nezaměstnaných osob poklesl na 6,7 %.
• Spotřebitelské ceny vzrostly v dubnu proti březnu o 0,3 %. Tento vývoj ovlivnilo zejména zvýšení cen v oddílech odívání a obuv, doprava, potraviny a nealkoholické nápoje. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,5 %, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v březnu.
• Významní představitelé polské vládní Občanské platformy (PO) chtějí, aby kabinet Ewy Kopaczové před podzimními parlamentními volbami zvýšil veřejné výdaje, a zabránil tak své porážce. V úterý o tom informovala agentura Reuters. Pro PO byly velkým zklamáním nedělní prezidentské volby, v nichž současná hlava státu Bronislaw Komorowski, kterého strana podporuje, skončil překvapivě druhý za opozičním kandidátem Andrzejem Dudou.
• Řecká ekonomika se v prvním čtvrtletí propadla zpět do recese, v níž se před loňským dočasným oživením nacházela šest let. Naproti tomu Kypr, tedy středomořský soused Řecka, jehož musela eurozóna spolu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) rovněž vytahovat z dluhové krize, se po třech a půl letech z hospodářského propadu vymanil. Plyne to ze středečních údajů evropského úřadu Eurostat a národních statistických úřadů. Řecký hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí podle předběžných dat klesl o 0,2 % po 0,4% poklesu v předešlém kvartále (revidováno z -0,5 %), čímž se země opět ocitla v hospodářské recesi.
• Počet lidí bez práce se ve Spojeném království v průběhu tří měsíců do konce března snížil o 35 tisíc a celková míra nezaměstnanosti klesla na 5,5 % z předchozích 5,6 % (do konce února), jak se očekávalo. Zaměstnanost se zvýšila o 202 tisíc. Míra nezaměstnanosti v Británii tak v prvním kvartále klesla na sedmileté minimum z úrovně 5,7 % v říjnu až prosinci a z 6,8 % před rokem.
• Meziroční míra inflace v Německu se v dubnu dál zvýšila a dosáhla 0,5 % proti březnové úrovni 0,3 %. Cenová hladina se proti březnu nezměnila, sdělil ve středečních konečných údajích spolkový statistický úřad. Původně úřad odhadl meziroční inflaci na 0,4 %.
• Francouzská ekonomika rostla v prvním čtvrtletí tempem 0,6 % a překonala stagnaci předešlého čtvrtletí. Růst druhé největší ekonomiky eurozóny tak byl nejrychlejší za dva roky a Francie v něm na počátku roku překonala Německo. Plyne to z středečních předběžných údajů francouzského statistického úřadu INSEE.
• Růstové tempo německé ekonomiky v prvním čtvrtletí kleslo na 0,3 %. Oznámil to ve středečním předběžném odhadu spolkový statistický úřad. V předešlých třech měsících německé hospodářství expandovalo 0,7% tempem. V meziročním srovnání se hrubý domácí produkt (HDP) největší evropské ekonomiky zvýšil o 1,1 % po růstu o 1,6 % v závěru loňského roku.
• Sezónně očištěný hrubý domácí produkt eurozóny v prvním kvartále podle předběžných dat Eurostatu vzrostl mezikvartálně o 0,4 %, jak se očekávalo. V celé Evropské unii se rovněž zvýšil o 0,4 %. Ve čtvrtém kvartále roku 2014 HDP eurozóny rostl o 0,3 % a v celé EU o 0,4 %. Meziročně se HDP eurozóny zvýšil o 1,0 %, rovněž v souladu s očekávání, v celé EU se zvýšil o 1,4 %. V posledním čtvrtletí loňského roku rostl HDP o 0,9 % v eurozóně a 1,3 % v Evropské unii.
• Průmyslová výroba v eurozóně v březnu klesla meziměsíčně o 0,3 % po únorových +1,0 % (revidováno z +1,1 %), očekávala se přitom stagnace. Meziročně se průmyslová výroba zvýšila o 1,8 %. V celé Evropské unii průmyslová produkce meziměsíčně stagnovala po 0,8% růstu v únoru, meziročně se pak zvýšila o 2 %.
• Italská ekonomika v prvním kvartále podle předběžných dat expandovala tempem 0,3 % mezikvartálně po stagnaci v předchozím čtvrtletí. Meziročně podle středečních údajů stagnovala, trh očekával 0,2% pokles po 0,5% poklesu v předchozím kvartále.
• Maďarská ekonomika pokračovala na počátku roku v silném růstu. Její hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl v meziročním srovnání o 3,4 %, stejným tempem jako v předešlých třech měsících. Oznámil to ve středu v předběžných údajích maďarský statistický úřad KSH. Loni Maďarsko expandovalo o 3,6 % a bylo jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik celé Evropské unie.
• Míra deflace na Slovensku se v dubnu dál zmírnila. Spotřebitelské ceny meziročně klesly o 0,1 %, zatímco v březnu deflace činila 0,3 %, oznámil ve středu tamní statistický úřad. Analytici předpokládali, že deflace dosáhne 0,2 %. V meziměsíčním srovnání ceny zboží a služeb v dubnu naopak o 0,2 % vzrostly, v březnu růst činil 0,1 %.
• Primární rozpočet centrální řecké vlády skončil za první čtyři měsíce v přebytku 2,16 miliardy eur. Vláda přitom očekávala mírný schodek. Lepší výsledky způsobilo snížení výdajů. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve středu zveřejnilo řecké ministerstvo financí.
• Výrobce nealkoholických nápojů Kofola zvažuje možnost vstupu na pražskou burzu. Podle společnosti by na trh mohly být uvedeny stávající i nové akcie. V současnosti se s akciemi Kofoly obchoduje na varšavském akciovém trhu. Zároveň společnost uvažuje o přesunu svého sídla z Polska do České republiky.
• Akcie rakouské pojišťovny Vienna Insurance Group (VIG), s nimiž se obchoduje i na pražské burze, budou ke konci května vyřazeny z benchmarkového indexu MSCI Austria. Současně s nimi index opustí i cenné papíry realitní skupiny Immofinanz.
• Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) ve své pravidelné hospodářské prognóze mírně zlepšila výhled pro 35 rozvíjejících se zemí, ve kterých působí. Upozornila však, že vývoj v jednotlivých regionech bude velmi odlišný. Výkon zemí střední a jihovýchodní Evropy se mírně zlepšuje díky uvolnění měnové politiky v eurozóně. Výhled zemí více na východě se však zhoršuje kvůli recesi v Rusku, která má dopad i na tyto země.
• Řecký ministr financí Janis Varufakis ve čtvrtek údajně vyzval k odkladu splatnosti řeckých dluhopisů, které vlastní Evropská centrální banka (ECB). Banka tyto cenné papíry získala v letech 2010 a 2011 v rámci programu nákupu státních dluhopisů s názvem Securities Market Programme (SMP).
• Řecká vláda by mohla požádat o mimořádné zasedání ministrů financí eurozóny na konci tohoto měsíce. Uvedl to ve čtvrtek mluvčí vlády Gavriil Sakellaridis. Dodal, že Řecko zajistí uhrazení svých nadcházejících dluhových závazků, ale potřebuje v brzké době uzavřít dohodu řešící jeho finanční potřeby.
• Deflace v Polsku v dubnu zpomalila. Spotřebitelské ceny se v meziročním srovnání snížily o 1,1 % po březnovém poklesu o 1,5 %. Oznámil to ve čtvrtek polský statistický úřad.
• Guvernér britské centrální banky (BoE) Mark Carney odmítl obavy, že levná pracovní síla ze zahraničí zhoršuje produktivitu práce v Británii. Carney to řekl v pořadu televize BBC. Centrální banka ve středu zhoršila odhad hospodářského růstu Británie na tento a příští roky a mezi důvody zmínila i horší vyhlídky růstu produktivity práce.
• Šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi ve čtvrtek zopakoval, že program nákupů státních dluhopisů, který má podpořit ekonomický růst v eurozóně, banka uskuteční v plném rozsahu, v jakém ho plánovala. Podle Draghiho už tato opatření přinesla ekonomice zřetelné pozitivní efekty. Šéf ECB také mírnil obavy z toho, že by nákupy dluhopisů vedly ke vzniku cenové "bubliny" a následně k nové finanční krizi.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Energetická společnost ČEZ v prvním čtvrtletí dosáhla zisku EBITDA 19,14 miliardy Kč a upraveného čistého zisku 7,56 miliardy Kč. Firma uvedla, že navrhne vyplacení dividendy 40 Kč na akcii, což odpovídá 73 % loňského čistého zisku na akcii očištěného o mimořádné vlivy. Za celý letošní rok ČEZ čeká dosažení zisku EBITDA 70 miliard Kč a očištěného zisku 27 miliard Kč.
• Belgické bankovní a pojišťovací skupině KBC, která v Česku vlastní banku ČSOB, vzrostl v prvním čtvrtletí čistý zisk bez jednorázových položek o 51 % na 510 milionů eur. K růstu, který překonal očekávání analytiků, přispěl silný výkon pojišťovacích aktivit a návrat do zisku divize mezinárodních trhů. V České republice zisk KBC podle úterního prohlášení stoupl o 3,6 % na 143 milionů eur. Skupina vykázala v posledním čtvrtletí 2014 zisk 472 milionů EUR a v 1Q2014 347 milionů EUR.
• Italské bankovní skupině UniCredit klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk o 28 % na 512 milionů eur. Důvodem byla tvorba rezerv na ztrátové úvěry a zaplacení příspěvku na vytvoření fondu pro záchranu evropských bank. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím ale zisk o více než 200 % vzrostl, uvedla banka v úterní zprávě o hospodaření.
• Britská nízkonákladová letecká společnost easyJet v prvním pololetí fiskálního roku vykázala zisk před zdaněním sedm milionů liber ve srovnání se ztrátou 53 milionů GBP ve stejném období loni. Aerolinkám pomohly nízké ceny pohonných hmot, příznivý vývoj směnných kurzů a příznivý závěr lyžařské sezony. Firma však současně upozornila, že dubnová stávka ve Francii bude mít na její hospodaření negativní dopad.
• Největší tuzemská telekomunikační firma O2 Czech Republic v letošním 1. čtvrtletí meziročně zdvojnásobila čistý zisk na 1,2 miliardy Kč. Výnosy se zvýšily téměř o 4 % na 11,2 miliardy Kč. Za růstem stojí zlepšující se trend v útratě zákazníků, růst datových výnosů v mobilním segmentu i výsledky dceřiné O2 Slovakia. Výsledky společnosti předčily očekávání analytiků, akcie O2 C.R. ale srážela zpráva, že budou údajně kvůli rozdělení firmy vyřazeny z indexu MSCI Czech Republic.
• Uhelná společnost NWR hospodařila v prvních třech měsících letošního roku se záporným výsledkem EBITDA 2 miliony EUR, trh ale čekal až -9 milionů. Loni firma za první čtvrtletí vykázala zisk EBITDA 12 milionů EUR. Tržby těžaři klesly meziročně o 22 % na 135 milionů EUR a čistý zisk dosáhl 25,68 milionu EUR.
• Pivovarnická skupina Pivovary Lobkowicz Group v letošním prvním čtvrtletí dosáhla tržeb 243,5 milionu Kč. Meziročně se tak skupině výnosy zvýšily o 1,1 %. Celkový výstav v prvních třech měsících roku stoupl o 2,4 % na 185 tisíc hektolitrů.
• Čistý zisk španělské telekomunikační skupiny Telefónica v prvním čtvrtletí meziročně stoupl o více než 160 % na 1,8 miliardy eur. Oznámila to ve čtvrtek firma. K růstu zisku přispěl jednorázový finanční příjem související s prodejem britské divize O2, napsala agentura Reuters.
• Výsledky Generali v 1Q: Zisk na akcii 0,44 EUR (loni: 0,42 EUR), provozní zisk 1,3 miliardy EUR