Evropské akcie ve čtvrtek nenavázaly na příznivý středeční vývoj a zlevnily

Britský FTSE 100 připsal 0,11 %, francouzský CAC 40 ale odepsal 0,86 % a německý DAX klesl o 0,79 %. Regionální STOXX Europe 600 ztratil 0,5 %, většina jeho sektorů se pohybovala v mínusu. Nad nulou skončily pouze technologický a potravinářský sektor.

Investoři se obávají, že Řecko nedokáže dosáhnout dohody se svými věřiteli v potřebném termínu, tedy do konce příštího týdne, kdy musí MMF splatit dalších 310 milionů eur. Řečtí politici tvrdí, že jsou jednání na dobré cestě, šéfka MMF ale ve čtvrtek uvedla, že stále zbývá mnoho nevyřešených otázek a hodně práce.

"Smíšené zprávy jsou součástí politické hry," říká Allan von Mehren, hlavní analytik Danske Bank. "Proto můžeme čekat, že nálada bude kolísat mezi optimismem a pesimismem do chvíle, kdy se opravdu bude lámat chleba. Nedomnívám se, že strany dosáhnou dohody dřív, než pět minut před dvanáctou. Trhy proto budou dost volatilní, jak se všichni budou snažit dešifrovat i ten nejmenší signál," dodává.

Hlavní čtvrteční události na evropských trzích

• Rekordně nízké úrokové sazby vytvářejí rostoucí tlak na pojišťovací společnosti a banky. Ve zprávě o finanční stabilitě zveřejněné ve čtvrtek to uvedla Evropská centrální banka (ECB). Upozornila také, že případný masivní výprodej akcií a dluhopisů by mohl zhatit proces zotavování ekonomiky eurozóny.
• Řecká vláda hodlá do neděle dosáhnout dohody s mezinárodními věřiteli, která má Aténám výměnou za reformy poskytnout další finanční pomoc. Řekl to ve čtvrtek mluvčí vlády Gavriil Sakellaridis. Silně zadlužené Řecko peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti.
• Uzavření dohody mezi Řeckem a jeho mezinárodními věřiteli si vyžádá ještě mnoho práce. Uvedla to ve čtvrtek šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová před začátkem zasedání ministrů financí zemí G7 v Drážďanech. Atény nyní jednají s věřiteli o podobě reforem, kterými je podmíněno vyplacení zbývajících peněz ze záchranného programu pro Řecko. Silně zadlužená země tyto peníze potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti.
• Hospodářský růst v Evropské unii bude pokračovat v oživování z předloňské stagnace a v příštím roce jeho tempo dosáhne dvou procent. Země střední a východní Evropy budou dál expandovat tempem překonávajícím průměr EU. Předpověděla to Světová banka (SB) ve čtvrteční pravidelné zprávě o ekonomice EU.
• Ukrajina se rozhodla získat jednu miliardu dolarů z prodeje nových dluhopisů podporovaných americkou vládou. Emise by podle Kyjeva mohla pomoci snížit náklady vlády na splátky zahraničního dluhu. Pokud bude úspěšná, mohla by spolu s dalšími kroky vytvořit podmínky pro návrat k hospodářskému růstu, uvedlo ve čtvrtek ukrajinské ministerstvo financí.
• Maloobchodní tržby ve Španělsku v dubnu vzrostly meziročně o 2,9 %, po sezónním očištění o 4 %.
• Španělská ekonomika expandovala v prvním čtvrtletí podle finálních dat o něco rychleji, než se čekalo. Mezikvartálně hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 0,9 % v souladu s odhady, tedy o 0,2 procentního bodu více než na konci roku 2014. Meziročně však odhady předčil a vzrostl o 2,7 %. Trh predikoval 2,6 % po 2,0% růstu v předešlém kvartále.
• Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service zlepšila výhled vývoje hrubého domácího produktu Ruska na roky 2015 a 2016. Moody's nyní očekává, že v letošním roce ruský HDP klesne o 3 % místo doposud uváděných 5,5 %. Příští rok by měla ruská ekonomika stagnovat, původně agentura čekala příští rok pokles o 3 %.
• Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) ve čtvrtek zlepšila odhad letošního růstu německé ekonomiky na 1,8 % z dříve předpokládaných 1,3 %. Varovala však, že za příznivým vývojem ekonomiky stojí téměř výhradně mimořádné faktory, jako jsou nízké ceny ropy, slabý kurz eura a nízké úrokové sazby.
• Evropský parlament a členské země Evropské unie dosáhly v noci na čtvrtek dohody na podobě fungování budoucího Evropského fondu strategických investic (EFSI). Vyjednávalo se 12 a půl hodiny a podle lotyšského předsednictví EU to byl historicky nejdelší "trialog" mezi parlamentem, komisí a členskými zeměmi na ekonomické téma. Lotyši také upozornili, že noční dohodu musí ještě členské země formálně potvrdit.
• Důvěra spotřebitelů v ekonomiku společenství zemí platících eurem se v květnu snížila. Index spotřebitelské důvěry klesl v souladu s předběžnými daty na -5,5 bodu z -4,6 bodu v dubnu.
• Přijetí eura není v současnosti podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) v Česku aktuálním tématem. Důvodem jsou nejen miliardové odvody do záchranných fondů, které by musela ČR po vstupu do eurozóny zaplatit, ale i současná neschopnost vyřešit situaci kolem Řecka. Ministr to ve čtvrtek uvedl na sněmu Hospodářské komory.
• Zpřesněná data o růstu hrubého domácího produktu (HDP) v Británii v prvním čtvrtletí potvrdila, že expanze ekonomika zpomalila na nejnižší tempo od konce roku 2012. HDP se mezikvartálně zvýšil jen o 0,3 %, jak predikoval první rychlý odhad, po 0,6% růst v posledních třech měsících loňského roku. Meziročně růst zpomalil na 2,4 % z předchozích 3 %, rovněž v souladu s předběžnými daty.
• Ruská vláda očekává, že se ekonomika Ruské federace začne příští rok zotavovat z letošního poklesu, a to díky rostoucím cenám ropy na trzích. Hospodářský růst by se měl podle jejího nejnovějšího výhledu v letech 2016 až 2018 pohybovat od 2,3 do 2,4 %.

Výsledková sezóna

• Zisk ruského finančního ústavu Sberbank se v prvním čtvrtletí meziročně snížil o 58 % na 30,6 miliardy rublů. Sberbank je největší bankou v Rusku a působí i v České republice, nyní se ale potýká s negativními dopady západních sankcí a útlumu ruské ekonomiky. Čtvrtletní zisk však výrazně překonal očekávání analytiků, kteří jej v anketě agentury Reuters odhadovali na 21,6 miliardy rublů.