Řecké pondělí: Tsiprasova vláda nabídla ústupky, naděje na dohodu s věřiteli žijí
Řecká vláda v pondělí po týdnech licitací představila významné ústupky ohledně tvrdších ekonomických opatření, která po zadlužené zemi žádají mezinárodní věřitelé. Navrhovanou kombinaci úspor v penzijním systému a vyšších příjmů z daní z přidané hodnoty představitelé zemí platících eurem předběžně přijali kladně. Pokud řecký návrh uspokojí i odborníky na technické úrovni, pak prý lze ještě tento týden čekat dohodu, o které se vyjednává celé měsíce a která je předpokladem uvolnění dalších peněz Řecku v rámci zahraniční finanční pomoci.
Předseda Evropské rady Donald Tusk prohlásil, že návrhy, které Atény v posledních hodinách předložily ve snaze najít cestu z dluhové krize, jsou prvními skutečnými, tedy vážně míněnými návrhy za několik týdnů.
Do médií začaly prosakovat informace, že se Atény nakonec podvolily z velké části požadavkům věřitelů. DPH se zvýší u velké části zboží, kromě elektrické energie, základních potravin a například léků. Zvýší se také důchodové odvody. Ačkoli se penzistům nemají nakonec snižovat důchody, připlatí si razantně na zdravotním pojištění. Zároveň se má postupně zvýšit věk odchodu do důchodu až na 67 let. Podnikům se zvýší daň z příjmů a přidá se ještě další zvláštní daň. Snížit se mají výdaje na obranu. Opatření mají letos vynést 2,7 miliardy eur a v příštím roce 5,2 miliardy.
Věřitelské instituce, tedy Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská komise, v pondělí ve svém prvním rychlém zhodnocení podle šéfa takzvané euroskupiny Jeroena Dijsselbloema z Nizozemska označily řecké podklady za "široké a komplexní". Zapotřebí je ale jejich podrobné posouzení. Jednání by mohlo být úspěšně završeno ještě tento týden.
Proto se ani neočekává, že by pondělní mimořádný summit zemí eurozóny svolaný na večer do Bruselu měl přinést nějaký zásadní výsledek s formálním závěrem. Shodli se na tom už při příchodu na schůzku německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Hollande, tedy reprezentanti hlavních ekonomik eurozóny.
Řecká otázka nečekaně rozčeřila vody v české domácí politice. Podle ministra financí Andreje Babiše by Řecko mělo konečně zbankrotovat, aby se vyčistil prostor. Premiér Bohuslav Sobotka ale s ministrovým názorem nesouhlasí; krach Řecka, které v posledních letech čelí vážným ekonomickým problémům, by podle něj poškodil EU a nepřímo i české hospodářství. Stejný postoj zaujal ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Řecká média referují o vyjednávání kolem nejnovějších návrhů jako o "protahujícím se thrilleru" provázeném "horečnatými konzultacemi".
Evropská centrální banka v pondělí potřetí za posledních šest dnů zvýšila limit nouzového financování řeckého bankovního sektoru. Nouzové financování je pro řecké banky jedinou náhradou za odliv vkladů, který podle listu Kathimerini během minulého týdne přesáhl pět miliard eur .
Evropské akcie zahájily týden růstem, když optimismus čerpaly hlavně z nadějí na pokrok při řešení řecké dluhové krize. Panevropský akciový index FTSEurofirst 300 posílil o 2,36 % na 1 565,68 bodu a index řeckých akcií o rovných devět procent na 749,17 bodu.
Více než polovina investorů se podle průzkumu banky Barclays domnívá, že případný odchod Řecka z eurozóny, takzvaný Grexit, by světové finanční trhy příliš neovlivnil. Země je malá a zavedla se ochranná opatření, která by měla omezit šíření výkyvů, soudí respondenti.
Zdroj: ČTK
