Evropské akcie zakončily týden v červených číslech

Britský FTSE 100 odepsal 2,44 %, francouzský CAC 40 2,81 % a německý DAX 2,71 %. Regionální Stoxx Europe 600 ztratil 2,5 % poté, co data z amerického trhu práce znovu rozvířila spekulace o tom, jestli Fed začne se zvyšováním sazeb už na zářijovém zasedání.

Americká ekonomika v srpnu vytvořila 173 tisíc nových pracovních míst, což bylo sice méně, než se čekalo, zároveň však zrychlilo tempo růstu mezd, míra nezaměstnanosti klesla na minimum od dubna 2008 a údaje z předchozích měsíců byly revidovány výrazně výše.

Za celý týden britský FTSE 100 ztratil 3,28 % (v pondělí byla burza v Londýně zavřená), francouzský CAC 40 2,38 % a německý DAX 2,5 %. Regionální Stoxx Europe 600 v uplynulých pěti dnech odepsal 2,62 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Rusku v srpnu zrychlilo na 15,8 % z červencové hodnoty 15,6 %. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil ruský statistický úřad. Loni v srpnu inflace činila pouze 7,6 %.
• Spotřebitelské ceny ve Švýcarsku v srpnu meziročně klesly o 1,4 %, což byl jejich nejvýraznější pokles od roku 1959. Za propadem stojí silná domácí měna a nízké ceny ropy. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil švýcarský statistický úřad. Proti předchozímu měsíci byly ceny nižší o 0,2 %.
• Největší italská energetická firma Enel očekává, že prodá zhruba polovinu ze svého 66% podílu ve společnosti Slovenské elektrárně (SE) české skupině Energetický a průmyslový holding (EPH) do konce letošního roku. Řekl to v pátek generální ředitel Enelu Francesco Starace, který tak potvrdil předchozí zprávy.
• Společnost Unipetrol tři týdny po požáru a výbuchu v chemickém areálu v Záluží u Litvínova v omezeném rozsahu zahájila výrobu polyetylenu a polypropylenu. Obnovení plného provozu bude trvat měsíce. Škody chemička ještě nevyčíslila. Řekl to mluvčí společnosti Mikuláš Duda.
• Generální ředitel polské uhelné společnosti Jastrzebska Spólka Weglowa (JSW) Edward Szlek rezignoval na svoji funkci ze zdravotních důvodů, oznámila společnost. Rezignace přichází jen pár měsíců po jeho nástupu do funkce, Szlek byl jmenován teprve letos v dubnu. Předchůdce Szleka Jaroslaw Zagórowski rezignoval letos v únoru po protestech odborů.
• K pomoci v rozvoji ruského Dálného východu vyzval v pátek domácí i zahraniční investory ruský prezident Vladimir Putin. Největší ruská ropná firma Rosněfť investuje do projektů v rozlehlém regionu 1,3 bilionu rublů, prohlásil šéf Kremlu na nové hospodářské konferenci ve Vladivostoku. Investory podle něj čeká vysoká návratnost.
• Finská ekonomika se na počátku roku vymanila z recese. Vyplývá to z revidovaných údajů, které v pátek zveřejnil finský statistický úřad. Ve druhém čtvrtletí se hrubý domácí produkt ve srovnání s předchozími třemi měsíci zvýšil o 0,2 % místo původně uváděného poklesu o 0,4 %. V prvním čtvrtletí pak byl růst nulový, zatímco doposud statistici uváděli, že ekonomika se snížila o 0,1 %.
• Čínský letecký a přepravní konglomerát HNA Group se dohodl na koupi irského pronajímatele letadel Avolon Holdings za zhruba 2,5 miliardy dolarů. Oznámila to v noci na pátek leasingová společnost.
• Ruská plynárenská společnost Gazprom a její evropští partneři podepsali akcionářskou dohodu o plánovaném rozšíření plynovodu Nord Stream, který přivádí zemní plyn po dně Baltského moře do Evropy. Informovala o tom v pátek agentura Reuters. Podmořský projekt je od samého počátku veden zájmem Ruska na tom, aby byl nezávislý na nejistém tranzitu suroviny přes Ukrajinu.
• Bývalý řecký ministr financí Janis Varufakis v rozhovoru pro televizní stanici CNBC v pátek prohlásil, že ve volbách Alexise Tsiprase nepodpoří, protože se jejich politické názory neslučují, přestože jsou stále přáteli. Dle jeho názoru ani SYRIZA, ani žádná jiná řecká strana, nedokáže zavést reformy a fiskální agendu tak, aby stabilizovala řeckou ekonomiku.
• Slovenská ekonomika ve druhém letošním čtvrtletí po očištění o sezonní vlivy stoupla o 0,8 % oproti předešlému kvartálu, kdy rostla stejným tempem. Vyplývá to z pátečních informací slovenského statistického úřadu, který tak potvrdil svůj dřívější odhad.
• Největší ruský producent ropy Rosněfť se dohodl na prodeji patnáctiprocentního podílu v jednom ze svých největších projektů, ropném poli Vankor. Od ruské firmy ho kupuje indický státem řízený podnik Oil and Natural Gas Corporation (ONGC), uvedla Rosněfť ve svém sdělení. Nejmenovaný zdroj agentury Reuters v pátek uvedl, že ONGC za něj zaplatil více než 1,25 miliardy dolarů.
• Zakázky německých průmyslových podniků v červenci kvůli nižší zahraniční poptávce klesly výrazněji, než se čekalo. Ministerstvo hospodářství v pátek oznámilo, že zakázky se v červenci snížily o 1,4 % po červnovém nárůstu o 1,8 %. Zahraniční obchod, který byl ve druhém čtvrtletí hlavním pohonem největší evropské ekonomiky, ale podle úřadu podpoří slabé euro a hospodářské oživení v eurozóně.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• ECB na zářijovém zasedání ponechala dle očekávání základní úrokovou sazbu na 0,05 %, depozitní sazbu na -0,20 % a zápůjční sazbu na 0,30 %. Kvantitativní uvolňování, které zahájila 9. března, ponechala v nezměněném objemu 60 miliard eur měsíčně. Zároveň však zhoršila svou projekci inflace a růstu HDP pro letošní rok i pro roky 2016 a 2017. Tiskovou konferenci Maria Draghiho, který ve čtvrtek oslavil 68. narozeniny, jsme sledovali živě.
• Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek snížila strop nouzového financování pro řecké banky o 600 milionů eur na zhruba 89,1 miliardy eur. Agentuře Reuters to sdělil nejmenovaný zdroj z bankovního prostředí. Řecké banky byly na dodávkách peněžní likvidity z tohoto programu po prudkém odlivu vkladů v uplynulých měsících závislé. Situace se prý ale nyní vrací do normálu.
• Aktivita v sektoru služeb zemí eurozóny v srpnu expandovala více, než se čekalo. Index nákupních manažerů vzrostl na 54,4 bodu z 54 bodů, předběžná data počítala s růstem na 54,3 bodu. Kompozitní index nákupních manažerů se zvýšil na 54,3 bodu z 53,9 bodu v červenci, předběžná data počítala s růstem na 54,1 bodu.
• Maloobchodní tržby v eurozóně v červenci vzrostly meziročně více, než se čekalo, meziměsíčně naopak za odhady mírně zaostaly. Ve srovnání s červnem se zvýšily o 0,4 % při očekávání 0,5% růstu po 0,6% poklesu v červnu, meziročně však vzrostly o 2,7 %, čekal se růst o 2 % po červnovém zvýšení o 1,2 %. V celé Evropské unii se tržby maloobchodních prodejců zvýšily meziměsíčně o 0,3 %, meziročně pak o 3,3 %.
• Východoněmecké spolkové země zůstanou podle výzkumného institutu Ifo i v příštím čtvrtstoletí hospodářsky slabší než západoněmecké. "Vše hovoří pro to, že východní Německo v příštích 25 letech nedokáže dohnat náskok (západního Německa)," uvedl zástupce vedoucího drážďanské pobočky Ifo Joachim Ragnitz.
• Růst podnikatelské aktivity ve španělském sektoru služeb v srpnu mírně zpomalil. Index nákupních manažerů klesl na 59,6 bodu z 59,7 bodu a index zaměstnanosti se snížil na 54,4 bodu z 55,3 bodu. Kompozitní index nákupních manažerů však naopak vzrostl 58,8 bodu z 58,3 bodu, očekával se pokles na 57,9 bodu.
• Index nákupních manažerů ve Spojeném království v srpnu klesl na 55,6 bodu z 57,4 bodu v červenci, očekával se mírnější růst na 57,6 bodu. Index se tak nachází na nejnižší hladině za posledních 27 měsíců. Kompozitní index se snížil na 55,1 bodu z 56,6 bodu.
• V německém sektoru služeb index nákupních manažerů v srpnu nečekaně vzrostl na 54,9 bodu z 53,8 bodu, předběžná data počítala s poklesem na 53,6 bodu. Kompozitní PMI vzrostl na 55 bodů z 53,7 bodu v červenci, podle předběžných dat měl vzrůst na 54 bodů.
• Finální data agentury Markit z francouzského sektoru služeb přinesla nečekaně negativní překvapení. Předběžný index nákupních manažerů v sektoru služeb počítal s poklesem tempa růstu, když klesl na 51,8 bodu z 52 bodů v červenci. Finální údaj byl však revidován na 50,6 bodu, čímž se ukazatel přiblížil hranici padesáti bodů, která značí stagnaci a dělí kontrakci od expanze. Kompozitní PMI klesl na 50,2 bodu z 51,5 bodu, předběžná data počítala s mnohem mírnějším poklesem na 51,3 bodu.
• Index nákupních manažerů v sektoru služeb v Itálii v srpnu vzrostl z červencových 52 bodů na 54,6 bodu, očekával se přitom jen mírnější růst na 52,5 bodu. Kompozitní index se rovněž zvýšil, a to na 55 bodů z 53,5 bodu v červenci, trh očekával 53,1 bodu.
• Britská nízkonákladová letecká společnost easyJet ve čtvrtek zvýšila odhad celoročního zisku. Ten by mohl být až o pětinu vyšší než v předešlém roce. Prognózu pomohli zlepšit britští dovolenkáři, kteří před mimořádně deštivým srpnem utíkali na pláže ve Španělsku či v Portugalsku. Akcie firmy po dnešním sdělení prudce stouply a zažily nejvýraznější nárůst za skoro dva roky.
• Evropská unie ve středu prodloužila o další půlrok sankce proti Rusku za jeho podíl na ukrajinském konfliktu. Sankcím, jejichž platnost byla prodloužena do půli března příštího roku, je vystaveno 37 firem a 150 jednotlivců z Ruska a Ukrajiny. Sektorové sankce prodloužil Brusel už v červnu, své sankce proti Moskvě ve středu rozšířily i Spojené státy.
• Omezení finanční pomoci těm zemím Evropské unie, které nesouhlasí s rozdělením uprchlíků, je pro ministra financí Andreje Babiše (ANO) absolutně nepřijatelné. "Neumím si to vůbec představit. To by vedlo k rozvrácení celé EU," řekl ve středu novinářům Babiš. Podle něj by měl být okamžitě svolán summit unie.
• Podle ABN Amro existuje 40% možnost, že Mario Draghi a ostatní guvernéři Evropské centrální banky (ECB) ztratí nervy a ještě rozšíří současný program kvantitativního uvolňování (QE). Hlavní stratég ABN Amro Nick Kounis před zářijovým zasedáním ECB ve své analýze uvedl, že nyní vidí "mnohem větší riziko toho, že ECB na tomto zasedání rozšíří QE". "Tuto možnost vnímáme zhruba jako 40%," napsal Kounis s tím, že obnovený pokles cen ropy bude vyvíjet negativní tlak na inflaci, což je klíčový faktor, který stojí za vyšší pravděpodobností navýšení objemu QE.
• Rakouská bankovní skupina Erste Group Bank uzavřela dohodu, na jejímž základě koupí od americké banky Citigroup její aktivity na poli drobného bankovnictví v Maďarsku. Sdělila to ve středu americká společnost, která v posledních letech rozprodává své operace mimo USA. Šéf Erste Andreas Treichl již dříve uvedl, že se jeho společnost zajímá také o převzetí české retailové divize Citibank, jejíž činnost chce americká firma ukončit.
• Výkonný výbor dozorčí rady německé automobilové skupiny Volkswagen navrhl prodloužit pracovní smlouvu s generálním ředitelem Martinem Winterkornem o dva roky, až do roku 2018. Sdělila to ve středu automobilka, jejíž součástí je i česká Škoda Auto. Winterkorn vyšel letos na jaře vítězně z mocenského souboje v nejvyšším vedení, v němž se střetl s bývalým předsedou dozorčí rady Ferdinandem Piëchem.
• Ruská ekonomika se zřejmě dostala z nejhoršího v první polovině letošního roku, ve střední a východní Evropě je ekonomická situace takřka beze změn. Vyplývá to z pravidelného globálního výzkumu ekonomických podmínek ACCA (Asociace certifikovaných účetních) a IMA (Institut manažerských účetních). Sběr dat se uskutečnil začátkem června mezi 950 respondenty z řad členů ACCA a IMA po celém světě, včetně stovky finančních ředitelů velkých společností.
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví v srpnu vzrostl na 57,3 bodu (odhad: 57,5 bodu, červenec: 57,1 bodu).
• Dánská společnost Lego v prvním pololetí zvýšila čistý zisk o více než 30 procent na téměř 3,6 miliardy dánských korun (DKK). K lepšímu výsledku jí pomohly kurzové změny a solidní poptávka po jejích stavebnicích z umělohmotných kostiček, které firma vyrábí i v České republice. Podnik ve středu rovněž oznámil, že pokračuje v rozšiřování svých výrobních závodů po celém světě.
• Německý vicekancléř Sigmar Gabriel ve středu znovu kritizoval země Evropské unie, které odmítají uprchlické kvóty. Spor o spravedlivé rozdělení nákladů na přijetí migrantů se však nevede jen mezi jednotlivými státy EU, ale i přímo uvnitř Německa. Spolkové země požadují, aby ústřední vláda poskytla obcím více finančních prostředků na zvládnutí krize, informovala agentura DPA.
• Evropské banky by letos mohly odprodat portfolia špatných či jinak problematických úvěrů v celkovém objemu až 150 miliard eur. Bylo by to asi o 60 % více než loni. Ukázal to průzkum mezinárodní poradenské a auditorské společnosti PwC. Nejvíce transakcí by se v letošním roce mělo uskutečnit v Británii, uvedla firma ve středeční tiskové zprávě.
• U největšího německého leteckého dopravce Lufthansa hrozí další stávky pilotů. Odborový svaz Vereinigung Cockpit (VC) ve středu ohlásil krach rozhovorů s vedením aerolinek o nové kolektivní smlouvě. Spor mezi piloty a vedením dopravce trvá už více než rok, dosavadních 12 stávek způsobilo Lufthanse škody za zhruba 300 milionů eur.
• Ukrajinská vláda se rozhodla upravit zákony tak, aby bylo možné vyvlastnit majetek svrženého prezidenta Viktora Janukovyče. Po schůzi vlády to ve středu v Kyjevě sdělil novinářům premiér Arsenij Jaceňuk. Jen na bankovních účtech má exprezident podle Kyjeva 1,5 miliardy dolarů.
• Mezinárodní ratingová agentura Moody's potvrdila rating Erste Group Bank na stupni Baa2, výhled ale zlepšila ze "stabilní" na "pozitivní". Rozhodnutí je podpořeno zlepšujícími se úvěrovými ukazateli, zvláště růstem ukazatele kapitálové přiměřenosti CET1 na 11,3 % pod Basel 3 a poklesem poměru špatných úvěrů na 7,7 %.
• Počet lidí bez práce ve Španělsku v srpnu vzrostl o 0,54 % na 4,07 milionu.
• Tempo růstu aktivity ve zpracovatelském sektoru eurozóny se v srpnu nezměnilo. Ukazuje to finální index nákupních manažerů, který klesl na 52,3 bodu, předběžná data přitom počítala se stagnací na červencové hodnotě 52,4 bodu. Růst produkce se zvýšil v Německu a Španělsku, dále naopak klesá ve Francii a Řecku. Růst produkce byl nejrychlejší od května 2014 a zlepšila se také jak domácí, tak zahraniční poptávka, což ukazuje růst zakázek a objednávek ze zahraničí.
• Míra nezaměstnanosti v eurozóně v červenci klesla na 10,9 % z předchozích 11,1 %, očekávala se přitom stagnace. Míra nezaměstnanosti je tak nejníže od února 2012. V červenci 2014 se míra nezaměstnanosti nacházela na 11,6 %. V celé Evropské unii klesl podíl lidí bez práce na 9,5 % z červnových 9,6 % a z 10,4 % v červenci 2014, nachází se tedy nejníže od června 2011.
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v srpnu klesl na 51,5 bodu (odhad: 52 bodů, červenec: 51,9 bodu).
• Index nákupních manažerů v Řecku se v srpnu zvýšil na 39,1 bodu z červencového historického dna 30,2 bodu a stále se tak nachází hluboko pod padesátibodovou hranicí, která dělí kontrakci od expanze. Zaměstnanost klesá pátý měsíc v řadě a dále se snižovaly i nové zakázky a celková produkce odvětví.
• Tempo růstu aktivity v německém zpracovatelském sektoru v srpnu podle finálního indexu nákupních manažerů stouplo. Ve zpracovatelském sektoru se ukazatel zvýšil na 53,3 bodu, předběžná data počítala s růstem na 53,2 bodu z červencových 51,8 bodu. Produkce pokračuje v solidním růstu a zaměstnanost v sektoru se zvýšila nejprudším tempem od ledna 2012.
• Míra nezaměstnanosti v Německu v červenci stagnovala na rekordním minimu 6,4 %, jak se očekávalo. Počet lidí bez práce se snížil o 7 tisíc při očekávání poklesu o 4 tisíce. Na západě i na východě se počet lidí bez práce snížil zhruba podobně, v obou případech o něco málo přes tři tisíce. Bez práce je tak podle sezónně očištěných údajů 2,79 milionu Němců. Bez sezonní úpravy se počet nezaměstnaných ale zvýšil, a to o 23 000 na 2,796 milionu. Míra nezaměstnanosti pak vzrostla na 6,4 % z červencových 6,3 %.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru Itálie v srpnu spadl na 53,8 bodu z 55,3 bodu v červenci. Čekal se přitom mírnější pokles na 53 bodů. Index se však i nadále nachází vysoko nad klíčovou padesátibodovou hranicí dělící kontrakci od expanze. Produkce i nové zakázky rostou stále solidním tempem, avšak zaměstnanost se zvýšila nejméně od ledna letošního roku.
• Tempo expanze španělského zpracovatelského sektoru v srpnu mírně kleslo. Index nákupních manažerů se snížil na 53,2 bodu z 53,6 bodu v červenci, očekávala se přitom stagnace. Růst produkce byl nejlepší za poslední tři měsíce, avšak tempo růstu nových zakázek v sektoru zpomalilo na nejnižší hodnotu od prosince 2013.
• Pokles aktivity ve francouzském zpracovatelském sektoru zrychluje. Potvrdila to finální data o indexech nákupních manažerů agentury Markit. Předběžný index nákupních manažerů počítal s poklesem na 48,6 bodu z 49,6 bodu v červenci, podle finálního údaje index klesl na 48,3 bodu a nachází se tak stále pod klíčovou hranicí 50 bodů, která dělí kontrakci od expanze. Produkce i nové zakázky klesly prudším tempem a ceny výstupů klesly nejvíce za poslední tři měsíce.
• Pravděpodobnost rozpadu eurozóny se po schválení nového záchranného programu pro Řecko dostala nejníže za posledních devět měsíců. Vyplývá to z průzkumu mezi investory, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost Sentix. Pravděpodobnost rozpadu eurozóny činila podle průzkumu z konce srpna 17,2 %, zatímco v červenci dosahovala 26,5 %.
• Italská ekonomika vykázala ve druhém čtvrtletí výraznější růst, než ukazovaly první odhady. Hrubý domácí produkt (HDP) se proti předešlému kvartálu zvýšil o 0,3 %, místo původně předpokládaného růstu o 0,2 %. Konečná data v úterý zveřejnil tamní statistický úřad ISTAT. Třetí největší ekonomice eurozóny pomohla k růstu především vyšší domácí poptávka a tvorba zásob.- Současná podoba evropské měnové unie povede k sebezničení. Je potřeba ji přebudovat, nezbytné jsou například fiskální transfery. V rozhovoru pro pondělní vydání německého listu Südddeutsche Zeitung to řekl francouzský ministr hospodářství Emmanuel Macron.
• Maloobchodní tržby v Německu v červenci vzrostly reálně o 1,4 %, což je nejvíce od loňského října. Pondělní údaje německého statistického úřadu podle analytiků podporují očekávání, že soukromá spotřeba letos největší evropské ekonomice pomůže k růstu.
• Analytici ze společnosti Baader-Helvea zvýšili investiční doporučení na akcie rakouské pojišťovnické skupiny Vienna Insurance Group (VIG) na "buy" z "hold". Cílovou cenu akcií ale snížili na 1 000 Kč z 1 081 Kč.
• Tržby italských maloobchodníků se v červnu proti květnu snížily o 0,3 %, ve srovnání s loňským červem ale o 1,7 % stouply. V květnu se tržby prodejců meziměsíčně snížily o 0,2 % (revidováno z -0,1 %) a meziročně o 0,1 % stouply (revidováno z +0,3 %).
• Po konci pondělního obchodování budou cenné papíry výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens zařazeny do benchmarkového indexu MSCI Czech Republic v třídě indexů MSCI Global Standard Indexes a vyřazeny z českého indexu v třídě indexů MSCI Global Small Cap Indexes.
• Meziroční tempo inflace v eurozóně v srpnu zůstalo na úrovni 0,2 %. Uvedl to v pondělí v prvním rychlém odhadu evropský statistický úřad Eurostat. Čekal se pokles na 0,1 %. Jádrová inflace stagnovala na jednom procentu.
• Tržby řeckých maloobchodníků se v červnu meziročně snížily o 0,4 % po předchozím výrazném růstu o 4,1 % (revidováno z +4,2 %). Meziměsíčně ale o 1,8 % vzrostly po předchozím poklesu o 0,6 %.
• Meziroční tempo inflace v Itálii v srpnu zůstalo na 0,2 %, čekal se pokles na 0,1 %. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 % poté, co se v červenci o 0,1 % snížily, čekal se růst o 0,1 %. Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtů EU činilo meziroční tempo inflace 0,5 % (odhad: 0,3 %, červenec: 0,3 %), meziměsíčně se ceny nezměnily (odhad: -0,2 %, červenec: -2 %).
• Italská ropná společnost Eni je ochotna prodat část podílu ve svém novém obřím nalezišti zemního plynu v egyptských pobřežních vodách. Řekl to v pondělí generální ředitel Eni Claudio Descalzi, který to odůvodnil snahou získat peníze pro další rozvoj produkce bez dalšího snížení dividend. Eni oznámila objev rozsáhlého naleziště v neděli a označila to za dosud největší nález plynu ve Středozemním moři.
• Dánská společnost Maersk Oil dostala od britských úřadů souhlas k rozvoji naleziště plynu Culzean v britské části Severního moře. Culzean je největší plynové pole objevené v oblasti za posledních více než deset let. Produkce by měla začít v roce 2019 a pokračovat dalších nejméně 13 let, uvedla agentura Reuters.
• Portugalská ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí v meziročním srovnání o 1,5 %, tedy stejným tempem jako v prvních třech měsících roku. Míra nezaměstnanosti přitom klesla na nové minimum za posledních pět let, sdělil v pondělí portugalský statistický úřad INE. Zemi se daří zotavovat z dluhové krize, když loni opustila záchranný program, o nějž v roce 2011 požádala Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF).
• Slovinská ekonomika zpomalila ve druhém čtvrtletí meziroční růst na 2,6 % z tempa 2,8 % v prvním kvartále. Po předešlém prudkém vzestupu klesly investice a vývoz rostl pomaleji, sdělil v pondělí slovinský statistický úřad. Analytici předpovídají ve zbytku roku další oslabení.
• Čínská centrální banka v pondělí podpořila čínský mezibankovní trh dalšími 140 miliardami jüanů. Od minulé středy tak mezibankovnímu trhu poskytla finanční injekci prostřednictvím opatření na podporu likvidity ve formě krátkodobého financování (SLO) již potřetí.
• Americká investiční banka Goldman Sachs snížila svůj výhled růstu čínské ekonomiky v letech 2016-2018. Zareagovala tak na rostoucí pesimismus ohledně dalšího vývoje druhého největšího hospodářství světa.

Výsledková sezóna

• Čistý zisk největšího ruského producenta ropy Rosněfť ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o 22 % na 134 miliard rublů. Výsledek je přitom lepší, než očekávali analytici, kteří v průzkumu agentury Bloomberg v průměru počítali s poklesem na 95,5 miliardy rublů.