Průzkum: Výpadek příjmů by ani měsíc nepokrylo 15 % domácností

Finanční rezervu na delší dobu mají většinou vysokoškolsky vzdělaní lidé, důchodci a lidé s vysokými příjmy. Naopak menší rezervy se týkají většinou mladých do 29 let a nízkopříjmových domácností.

V případě výpadku hlavního příjmu by lidé nejčastěji, a to v 31 procentech, hledali novou práci nebo brigádu. V 12 procentech by se snažili využít úspor, něco prodat nebo omezit výdaje. Pět procent lidí by spoléhalo na půjčku a 37 procent lidí neví, co by v takovém případě dělalo.

Rozpočet podle průzkumu nesestavuje 57 procent českých domácností, zatímco před pěti lety to bylo 48 procent domácností. Dodržování rozpočtu sleduje 84 procent z těch, kteří jej sestavují. Téměř pětina lidí v Česku aktivně nespoří.

Téměř dvě třetiny Čechů se podle průzkumu nechovají ekonomicky zodpovědně. Podle ministerstva je tento fakt znepokojivý, protože za posledních pět let se tato úroveň v zásadě nezměnila.

V testu znalosti výpočtu úrokové sazby určilo výpočet správně 58 procent dotázaných. Zbytek neví nebo uvedl špatnou odpověď. V průzkumu šlo o výpočet úroků u vkladu 100 korun s dvouprocentní roční úrokovou sazbou. Správnou odpověď zpravidla uvedli lidé s vysokými příjmy nebo finanční gramotností. Nevěděli důchodci a lidé s nižším vzděláním.

Průzkum se uskutečnil mezi tisícovkou respondentů ve věku od 18 do 79 let. Cílem bylo získat představu o ohrožených cílových skupinách a rezervách v tématech finanční gramotnosti. Výsledky zároveň slouží jako podklad pro plánovanou revizi Národní strategie finančního vzdělávání.