Evropské akcie v pátek posílily a zpevnily i za celý týden

Celoevropský index STOXX Europe 600 zakončil páteční obchodování se ziskem 0,7 %. Většina sektorů byla v plusu, známky slabosti vykazovaly akcie technologických a zdravotnických firem.

Se zisky okolo jednoho procenta uzavřely páteční obchodování i indexy jednotlivých velkých trhů západní Evropy.

Trhy v uplynulém týdnu setřásly část nervozity spojené s brexitem. Ve čtvrtek zareagovaly na výroky guvernéra Bank of England Marka Carneyho, který naznačil, že britská centrální banka zřejmě přistoupí k opatřením na povzbuzení ekonomiky.

V pátek zároveň trhy těžily z nečekaně příznivých makrodat. Nezaměstnanost v eurozóně poklesla na 10,1 procenta, což je nejnižší hodnota od roku 2011.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Aktivita v českém výrobním sektoru v červnu pokračovala v růstu, tempo expanze ale kleslo na nejnižší úroveň za tři roky. Vyplývá to z průzkumu společnosti Markit Economics mezi českými nákupními manažery. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v červnu klesl na 51,8 bodu z 53,3 bodu v květnu. Hodnota indexu se snížila pátý měsíc v řadě, což je nejdelší taková série od začátku roku 2009. Dlouhodobý průměr ukazatele je 52,9 bodu.
• Tempo růstu aktivity v německém výrobním sektoru se v červnu prudce zvýšilo, index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru vyskočil na 54,5 bodu z 52,1 bodu v květnu. Expanze aktivity je tak nejsilnější od února 2014. Předběžný odhad hovořil o růstu na 54,4 bodu. Index se nad úrovní 50 bodů, která odděluje pásmo kontrakce od pásma expanze, nachází již 19 měsíců v řadě.
• Růst aktivity ve zpracovatelském sektoru eurozóny v červnu zrychlil. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru se zvýšil z 51,5 bodu na 52,8 bodu, nejvyšší úroveň v letošním roce. Předběžný odhad uváděl, že se index zvýšil na 52,6 bodu. Čekalo se potvrzení rychlého odhadu. Průzkum se však uskutečnil ještě před britským referendem o členství země v Evropské unii, jehož výsledek zřejmě v příštích měsících způsobí zpomalení, uvedla společnost Markit Economics, která index sestavuje.
• Česká ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 3 %. Proti předchozímu čtvrtletí hrubý domácí produkt vzrostl o 0,4 %. Uvedl to v pátek Český statistický, a potvrdil tak zpřesněné údaje z počátku června.
• Míra nezaměstnanosti v celé Evropské unii i v eurozóně se v květnu dále snížila a byla nejnižší za několik let. V EU činila 8,6 %, což byl nejnižší údaj od března 2009. V zemích platících eurem klesla na 10,1 %, nejníže od července 2011. Nejnižší míru nezaměstnanosti měla Česká republika.
• Rakouský ústavní soud v pátek rozhodl, že druhé kolo prezidentských voleb, v němž bývalý lídr Strany zelených Alexander van der Bellen 22. května těsně porazil kandidáta populistické Svobodné strany Rakouska Norberta Hofera, proběhlo neregulérně a musí se konat ještě jednou. Van der Bellen porazil Hofera velmi těsnou většinou čítající jen přibližně 30 000 hlasů (zhruba 0,3 procentního bodu). Výsledek volby, která byla vnímána jako symbolický souboj politického statu quo se vzmáhající se populistickou vlnou, vzápětí napadl partajní šéf poraženého kandidáta Heinz-Christian Strache.
• Evropská unie v pátek prodloužila hospodářské sankce vůči Rusku do konce ledna 2017. Hospodářská opatření, omezující především ruský přístup na finanční trhy a zakazující export určitých typů výrobků, přijala EU v roce 2014 v reakci na ruský postup během ukrajinské krize.
• Italský podnikatelský svaz Confindustria v pátek výrazně zhoršil odhad růstu domácí ekonomiky pro letošní i příští rok. Předpověděl, že na ekonomickou aktivitu bude mít zejména v příštím roce negativní dopad rozhodnutí Britů vystoupit z Evropské unie.
• Přebytek státního rozpočtu ČR v červnu stoupl na 40,6 miliardy korun z květnových 22,4 miliardy korun. Jde o nejlepší červnový výsledek od roku 1993. ČTK o tom v pátek informovalo ministerstvo financí. Loni ke konci června byl rozpočet v přebytku 22,6 miliardy korun. Na celý letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 70 miliard korun.
• Některé evropské metropole by rády přilákaly finanční společnosti, které nyní působí v Londýně. Rozhodnutí britských občanů opustit Evropskou unii totiž ohrozilo pozici Londýna jakožto finančního centra Evropy, čehož se nyní snaží využít ve svůj prospěch například Paříž, Frankfurt či Dublin. Informuje o tom list The Wall Street Journal (WSJ).
• Německá automobilka BMW bude spolupracovat s americkým výrobcem čipů Intel a s izraelskou softwarovou společností Mobileye na vývoji technologií pro samořízená auta. Firmy to oznámily ve společném pátečním sdělení. Německý podnik doufá, že spolupráce mu umožní zahájit výrobu robotických aut do pěti let.
• Nevyužité kapacity v zemích eurozóny jsou možná až dvakrát větší, než se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie, kterou v pátek zveřejnila Evropská centrální banka. To může naznačovat, že jsou potřeba další fiskální a měnová opatření, která by podpořila poptávku.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Finanční trhy značně podcenily výsledek britského hlasování o odchodu z Evropské unie. Prohlásila to šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. Současně však uvedla, že na trhu není panika a centrálním bankéřům se podařilo učinit vše pro to, aby se situace na trhu uklidnila.
• Čínský premiér Li Kche-čchiang v pondělí vyzval ke společnému úsilí s cílem obnovit globální ekonomickou důvěru po šoku, který způsobilo britské referendum, v němž se voliči vyslovili pro odchod země z Evropské unie. Referendum "mělo zjevný dopad na mezinárodní finanční trhy. Jsme svědky rostoucí nejistoty ve světové ekonomice", řekl čínský premiér v rámci projevu na Světovém ekonomickém fóru ve městě Tchien-ťin na východě země.
• Odchod Spojeného království z Evropské unie nepochybně dopadne na hospodářství země, ekonomika Británie je ale dostatečně silná, aby tuto výzvu zvládla. V pondělí to na tiskové konferenci prohlásil britský ministr financí George Osborne, který veřejně vystoupil poprvé od čtvrtečního referenda.
• Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker chce brexit využít k tomu, aby se rozšířila eurozóna a eurem se do budoucna platilo v celé Evropské unii. S odvoláním na zdroje z Junckerova okolí to v pondělí napsal německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Komise podle něj chce nejen co nejrychleji začít jednat o vystoupení Británie z EU, ale také rychle postoupit v rozšíření a prohloubení měnové unie. Evropa mnoha měn by měla skončit.
• Pokud bude Británie se začátkem jednání o odchodu země z Evropské unie čekat do října, kdy plánuje odstoupit premiér David Cameron, způsobí to značnou nejistotu na trzích a poškodí to ekonomiku. Německé rozhlasové stanici Deutschlandfunk to v pondělí řekl eurokomisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger. Přidal se tak k politikům, kteří nyní naléhají na Londýn, aby se po referendu o brexitu s konkrétními jednáními o vystoupení Británie z unie začalo co nejdříve.
• Británie se kvůli rozhodnutí opustit Evropskou unii ocitne pravděpodobně do roka v recesi. Takzvaný brexit zároveň zbrzdí globální ekonomický růst. Očekávají to přední ekonomové investiční banky Goldman Sachs, kteří současně zhoršili odhad ekonomického růstu eurozóny a Spojených států.
• Americký investor maďarského původu George Soros bezprostředně před referendem o vystoupení Británie z Evropské unie nespekuloval na pokles kurzu britské libry. Vydělal však na poklesu hodnoty jiných aktiv, sdělil v pondělí jeho mluvčí. Soros získal věhlas v roce 1992, kdy úspěšně spekuloval na pokles kurzu libry a donutil Británii opustit Evropský mechanismus směnných kurzů.
• Maďarská vláda pracuje na seznamu pobídek, které by přilákaly do země firmy, jež po referendu o vystoupení Británie z Evropské unie opustí ostrovní království. V rozhovoru, který v pondělí otiskl ekonomický list Világgazdaság, to prohlásil maďarský ministr hospodářství Mihály Varga.
• Výsledek referenda o vystoupení Británie z Evropské unie přišel investory velmi draho. Podle údajů společnosti S&P Global se papírová hodnota akcií a dalších aktiv jen v pátek celosvětově snížila o více než dva biliony dolarů. To je nový rekord, ještě nikdy v minulosti nebyly ztráty za jediný den tak vysoké. Předchozí rekord je z období finanční krize v roce 2008 a činil 1,9 bilionu dolarů, řekl finanční televizi CNBC analytik S&P Howard Silverblatt.
• Irský výrobce zdravotnické techniky Medtronic oznámil akvizici společnosti Heartware za 1,1 miliardy USD.
• K+S varovala, že její zisk za druhé čtvrtletí bude kvůli cenovým tlakům, výpadkům produkce a nižším prodejům meziročně výrazně nižší.
• Rozhodnutí Britů odejít z Evropské unie by mohlo v letošním a příštím roce zpomalit růst hrubého domácího produktu Polska o maximálně 0,1 až 0,2 procentního bodu. Agentuře Reuters to v pondělí řekl náměstek polského ministra financí Leszek Skiba.
• Ratingová agentura Standard & Poor's (S&P) snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Británie o dva stupně na úroveň AA. Stala se tak poslední ze tří hlavních ratingových agentur, která Británii odebrala nejvyšší možný rating AAA. Důvod je jasný - brexit.
• Britská vláda zrušila plány na letošní prodej podílů v bankovních skupinách Royal Bank of Scotland a Lloyds Banking Group. Agentuře Reuters to v pondělí řekly zdroje blízké ministerstvu financí. Vláda tak podle nich reaguje na výsledek čtvrtečního referenda, ve kterém se Britové vyslovili pro odchod z Evropské unie, což vyvolalo výkyvy na finančních trzích a nejistotu ohledně dalšího ekonomického vývoje.
• Dohoda o řešení emisního skandálu Volkswagenu ve Spojených státech bude stát německou automobilku téměř 15 miliard dolarů. Agentuře Reuters to v pondělí řekl zdroj obeznámený se situací. Dohoda by měla být představena v úterý.
• Index dovozních cen v Německu v květnu meziměsíčně stoupl o 0,9 %, čekal se jen 0,6% růst po poklesu o 0,1 % v dubnu. Meziročně ceny ale klesly, a to o 5,5 %, čekal se ale horší výsledek (-5,8 %) po dubnových -6,6 %.
• Katarská státní ropná firma Qatar Petroleum (QP) a francouzský Total podepsaly dohodu o vzniku nové společnosti, která bude rozvíjet a provozovat největší ropné pole v Kataru. Total plánuje v příštích pěti letech investovat do rozvoje pole dvě miliardy USD (49,2 miliardy Kč). Informovaly o tom společnosti.
• Spotřebitelská důvěra ve Francii v červnu klesla méně, než se čekalo. Index klesl na 97 bodů z květnových 98 bodů, čekal se propad na 94 bodů.
• Británie bude muset zvýšit daně a omezit státní výdaje, aby se vypořádala s hospodářskými následky svého rozhodnutí opustit Evropskou unii. V rozhovoru na rozhlasové stanici BBC Radio 4 to v úterý řekl britský ministr financí George Osborne. Podle ministra, který patřil mezi hlavní zastánce setrvání v EU, nebude nyní život v Británii tak růžový, jako byl za členství v evropském bloku.
• Podle španělské centrální banky expanze španělské ekonomiky ve druhém kvartálu pravděpodobně mírně zpomalila z 0,8 % na 0,7 %.
• Bank of England poskytne britským bankám 3,1 miliardy GBP na podporu likvidity, banky přitom žádaly o 6,3 miliardy GBP.
• Světové centrální banky by se měly snažit sladit svá měnová opatření, aby zabránily "destabilizujícím vedlejším následkům" plynoucím z rozdílného tempa hospodářského růstu v jednotlivých zemích a regionech. Na výroční konferenci o centrálním bankovnictví to v úterý v portugalské Sintře prohlásil šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. K dopadům vystoupení Británie z Evropské unie se nevyjádřil.
• Britská společnost Virgin Group ztratila po rozhodnutí Británie vystoupit z Evropské unie asi třetinu hodnoty. V pořadu Good Morning Britain to v úterý řekl její majitel Richard Branson. Kvůli takzvanému brexitu podnik také zrušil projekt, který mohl vytvořit až 3000 pracovních příležitostí. Branson také řekl, že Británie podle něj směřuje ke katastrofě.
• Německá automobilka Volkswagen zaplatí celkem 15,3 miliardy dolarů za skandál kolem falšování měření emisí, na jehož řešení se dohodla s americkými úřady a tamními majiteli svých naftových vozů. Uvádí se to v dokumentu, který v úterý americké ministerstvo spravedlnosti předložilo soudu v San Francisku, a ve sdělení firmy. Z uvedené částky automobilka vydá deset miliard dolarů na opravy a odkup téměř půl milionu naftových vozů, které byly vybaveny nelegálním softwarem pro manipulaci s emisemi oxidů dusíku, a na odškodnění jejich majitelů.
• Siemens hodlá během pěti let investovat miliardu dolarů do startupů podnikajících v oblastech umělé inteligence a decentralizované elektrifikace.
• Larry Summers (bývalý ministr financí USA): Brexit je největším poválečným šokem a centrální banky mají prázdné zásobníky.
• Energetická firma ČEZ chce po společnosti Škoda JS miliardy korun za škody způsobené několikaměsíčními odstávkami v Jaderné elektrárně Dukovany. Uvedl to Český rozhlas Radiožurnál. Elektrárna byla odstavena kvůli chybám v kontrolách potrubí. Správu zařízení měla na starosti Škoda JS, která ale vinu popírá. Firma ČEZ podala i trestní oznámení na dodavatele, kterého si Škoda JS na prověrky najímala.
• Spotřebitelská důvěra v Německu se dále zlepšila a její index dosáhl nejvyšší úrovně za téměř rok. Uvádí to středeční měsíční průzkum společnosti GfK. Náladu spotřebitelů v největší evropské ekonomice zvedají rekordně vysoká zaměstnanost, solidní růst mezd a mimořádně nízké úvěrové náklady. Naznačuje to, že soukromá spotřeba zůstane v dohledné době tahounem růstu německé ekonomiky.
• Spotřebitelské ceny v Německu se v červnu meziročně zvýšily o 0,3 % a ve srovnání s předchozím měsícem stouply o 0,1 %. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve středu zveřejnil německý statistický úřad. V předchozím měsíci bylo tempo růstu cen 0,1 % meziročně a 0,3 % meziměsíčně. Čekalo se, že v červnu bude meziroční tempo inflace 0,4 % a meziměsíční 0,2 %. Meziroční tempo inflace bylo v červnu nejvyšší od začátku roku.
• Přísnější dodržování rozpočtové disciplíny uvnitř Evropské unie požaduje ve svém návrhu reforem unie v souvislosti s takzvaným brexitem německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Uvažuje mimo jiné o tom, že by Evropa měla možnost odmítnout návrhy rozpočtů členských zemí, které by rozpočtovou kázeň výrazně porušovaly. S odvoláním na chystaný návrh německého ministerstva financí o tom informuje středeční vydání deníku Handelsblatt.
• Chystaný odchod Británie z Evropské unie připraví německou ekonomiku v příštím roce o půl procentního bodu růstu. Brexit přispěje také ke zvýšení nezaměstnanosti nad úroveň tří milionů lidí. Ve svém odhadu to ve středu uvedl Institut pro makroekonomii a výzkum konjunktury (IMK).
• Důvěra spotřebitelů v ekonomiku společenství zemí platících eurem se v červnu proti předchozímu měsíci nezměnila, její index zůstal na -7,3 bodu, jak se čekalo. Index ekonomického sentimentu ale klesl na 104,4 bodu ze 104,7 bodu, čekala se stagnace. Zprávu ve středu dopoledne zveřejnila Evropská komise.
• Britský mobilní operátor Vodafone by mohl přesunout své ústředí z Londýna do zahraničí, bude to ale záležet na výsledku britského jednání o podmínkách odchodu z Evropské unie. Vodafone to podle BBC uvedl v úterý večer v prohlášení pro některá média. Operátor, který působí v řadě zemí EU včetně Česka sdělil, že po čtvrtečním referendu o odchodu země z EU je pro něj důležité udržet si přístup k volnému pohybu lidí, kapitálu a zboží v EU.
• Krátkodobé dopady vystoupení Británie z Evropské unie neovlivní plány britské automobilky Jaguar Land Rover (JLR) na výstavbu nové továrny na Slovensku, ani další firemní aktivity. Na středeční tiskové konferenci v Londýně to oznámil ředitel firmy pro strategii Adrian Hallmark.
• Rozhodnutí Británie vystoupit z Evropské unie by nemělo mít vliv na projekt výstavby dvou bloků jaderné elektrárny Hinkley Point na jihozápadě Anglie. Řekla to ve středu náměstkyně ministra energetiky Andrea Leadsomová. Rakouská žaloba proti státní podpoře projektu podle Leadsomové neuspěje.
• Americké investiční banky Goldman Sachs a Morgan Stanley popřely spekulace, že jsou připravené přesunout své operace a zaměstnance z Londýna do Frankfurtu nad Mohanem, jakmile formálně začne proces odchodu Británie z Evropské unie. Uvedla to agentura Reuters. Banka Goldman Sachs byla velkým sponzorem kampaně za zachování členství.
• Evropská centrální banka nebude pospíchat s uvolněním své měnové politiky v reakci na rozhodnutí Británie opustit Evropskou unii. Úlevou pro banku je klidnější reakce na trzích, než se čekalo. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na několik zdrojů.
• Holdingová společnost Porsche SE, která je většinovým akcionářem německého automobilového koncernu Volkswagen, se v loňském roce v důsledku jeho emisního skandálu propadla do ztráty 273 milionů eur. Firma to ve středu uvedla na výroční valné hromadě akcionářů. V předchozím roce přitom vydělala tři miliardy eur.
• Ruský prezident Vladimir Putin prodloužil platnost odvetných obchodních sankcí proti západním zemím až do konce příštího roku. Příslušné nařízení podle agentury TASS vstoupilo v platnost hned po středečním podpisu dokumentu prezidentem. Před týdnem se velvyslanci členských zemí EU shodli na prodloužení unijních sankcí vůči Rusku o další půlrok.
• Analytik Petr Bártek z České spořitelny snížil 12měsíční cílovou cenu akcií energetické skupiny ČEZ na 483 Kč z 580 Kč. Negativně vnímá odstávky jaderných bloků a slabý výhled firmy pro letošní rok. Doporučení Bártek ponechal na stupni "akumulovat". Z letošního zisku podle něj společnost vyplatí dividendu v hrubé výši 35 Kč na akcii, ze zisku za rok 2017 čeká dividendu o 10 Kč nižší.
• Mezinárodní měnový fond pravděpodobně v příštích týdnech zhorší svůj výhled růstu německé ekonomiky. Důvodem je rozhodnutí Británie opustit Evropskou unii. Řekla to podle agentury Reuters asistentka ředitele oddělení MMF pro Evropu Enrica Detragiacheová.
• Tržby německých maloobchodníků v květnu meziročně vzrostly o 2,6 (odhad: +3 %, duben revidován na +2,7 % z +2,3 %). Meziměsíčně stouply o 0,9 % (odhad: +0,7 %, duben revidován na -0,3 % z -0,9 %).
• Počet nezaměstnaných v Německu v červnu podle sezonně upravených údajů klesl více, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti zůstala na rekordním minimu 6,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil spolkový úřad práce.
• Dluhy českých domácností v květnu vzrostly na více než 1,357 bilionu korun. Je to téměř o deset miliard korun více než v dubnu. Meziročně se pak dluhy zvýšily o bezmála sto miliard korun. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnila ČNB. Proti dubnu vzrostla i zadluženost podniků.
• Česká ekonomika vzrostla loni meziročně o 4,5 procenta a předloni o 2,7 procenta. Vyplývá to z revize ročních národních účtů, kterou ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad. Údaje o růstu ekonomiky tak úřad zlepšil o několik desetin procentního bodu, podle předchozích údajů rostl HDP loni o 4,2 procenta a předloni o 2 procenta.
• Británie odloží rozhodnutí o výstavbě nové vzletové a přistávací dráhy na letišti v Londýně. Nechá to až na nového šéfa Konzervativní strany, který má být zvolen na podzim. Vláda měla oznámit rozhodnutí, jestli a kde hodlá vystavit novou dráhu, v létě.
• Spotřebitelské ceny v eurozóně se v červnu podle prvního rychlého odhadu vrátily k růstu, když v předchozích čtyřech měsících klesaly nebo stagnovaly. Meziroční inflace činila 0,1 procenta. V květnu se ceny meziročně snížily o 0,1 procenta. Oznámil to ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat. Výsledky překonaly očekávání analytiků dotazovaných agenturou Reuters, kteří v průměru očekávali, že inflace zůstane na nule.
• Bankovní rada ČNB na svém čtvrtečním jednání rozhodla ponechat úrokové sazby beze změny na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,05 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 0,25 %. ČNB také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 EUR/CZK. Tiskovou konferenci guvernéra ČNB Miroslava Singera jsme sledovali živě.
• Maďarská farmaceutická firma Richter koupila za 190 milionů švýcarských franků švýcarskou farmaceutickou firmu Finox Holding. Akvizice pomůže maďarské firmě v expanzi na velkých evropských trzích.
• Singapurská bankovní společnost United Overseas Bank (UOB) se rozhodla dočasně přerušit poskytování hypotečních úvěrů na londýnské nemovitosti. Uvedla, že tak reaguje na nejistotu vyvolanou rozhodnutím Británie vystoupit z Evropské unie.
• Novým generálním ředitelem italské bankovní skupiny UniCredit byl jmenován francouzský investiční bankéř Jean-Pierre Mustier. Banka to ve čtvrtek oznámila v tiskové zprávě. Dosavadní generální ředitel Federico Ghizzoni se v květnu dohodl, že odstoupí, jakmile se za něj najde náhrada.
• Evropská komise začala vyšetřovat, zda největší světová pivovarnická společnost Anheuser-Busch InBev neporušuje na belgickém trhu pravidla hospodářské soutěže. Podle komise se totiž objevilo podezření, že firma se snaží blokovat dovoz vlastních piv do Belgie z okolních zemí, kde se prodávají za nižší ceny.
• Nejistota kolem chystaného vystoupení Británie z Evropské unie zbrzdí v krátkodobém výhledu hospodářský růst Británie i zbytku Evropy a zasáhne i globální ekonomiku. Počítá s tím Mezinárodní měnový fond.
• Britská centrální banka během léta zřejmě přikročí k dalším opatřením na podporu domácí ekonomiky, jejíž vyhlídky se po rozhodnutí Britů opustit Evropskou unii zhoršily. Uvedl to ve čtvrtek guvernér banky Mark Carney. Britská libra poté výrazně oslabila vůči americkému dolaru, zatímco britské akcie rozšířily své zisky.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Britský výrobce luxusních automobilů Aston Martin loni prohloubil ztrátu před zdaněním na 127,9 milionu liber (4,2 miliardy Kč) z předloňských 71,8 milionu liber. Automobilka byla ztrátová již pátým rokem za sebou, zejména kvůli poklesu prodeje aut a rovněž kvůli investicím do expanze.
• Slovenská společnost Tatry Mountain Resorts (TMR), která vlastní kromě jiného největší lyžařská střediska na Slovensku, zvýšila za první polovinu finančního roku zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) o 10,9 % na 17,073 milionu eur. Firmě stouply také čistý zisk a tržby.