Britská centrální banka na srpnovém zasedání potvrdila nastavení měnové politiky, zhoršila ale výhled
|

Britská centrální banka na srpnovém zasedání potvrdila nastavení měnové politiky, zhoršila ale výhled

Britská centrální banka na srpnovém zasedání rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na 0,75 %. Trh tento výsledek očekával. Program skupování aktiv v objemu 435 miliard liber zůstává rovněž beze změny. Banka ovšem zhoršila výhled růstu britské ekonomiky na letošní i příští rok kvůli rostoucím obavám z odchodu Velké Británie z Evropské unie bez dohody a ze zpomalení růstu globální ekonomiky. Nenaznačila ale, že by se jako další centrální banky chystala úroky snížit.

Bank of England Centrální banky Úrokové sazby Podpora ekonomiky Spojené království Evropská unie Politika

V srpnu pro ponechání základní sazby beze změny hlasovalo všech devět členů měnového výboru, stejně jako na všech dosavadních zasedáních od loňského září. Loni v srpnu zvedlo všech devět členů měnového výboru ruku pro zvýšení sazby o čtvrt procentního bodu. Další zvýšení úrokové sazby, která je teď nejvýše od března 2009, odborníci v dohledné době nečekají.

Bank of England už dříve zdůraznila, že úrokové sazby bude potřeba zvyšovat mírně a postupně tak, aby Británie omezila škody, které by způsobil její odchod z Evropské unie bez dohody.

Na konci loňského roku BoE upozornila, že podniky pozastavily investice do doby, než budou jasné parametry budoucího spojení království s jeho největším obchodním partnerem - Evropskou unií. Velká Británie měla podle původního plánu Evropskou unii opustit 29. března, po dvojím odkladu brexitu by ale nyní měla země z unie odejít do 31. října. Nový britský premiér Boris Johnson tento termín potvrdil, a to bez ohledu na to, zda se podaří uzavřít dohodu s EU.

Carney: Brexitová nejistota zesílila

Guvernér centrální banky Mark Carney hned na začátku tiskové konference uvedl, že nejistota spojená s brexitem zesílila a výrazně narůstá pocit, že by Británie mohla opustit EU bez dohody. Globální obchodní napětí je podle něj "všudypřítomné, přetrvávající a škodlivé" mnohem více, než se původně čekalo, což má dopad na výhled. Po celém světě se tak vytrácí původní očekávání, že sazby se budou dále zvyšovat.

Carney ale zdůraznil, že výhled britské ekonomiky bude záviset na formě odchodu z EU a na tom, jak brexit ovlivní spotřebitele a podniky. Na tom všem bude záviset i další pohyb úrokových sazeb v Británii, který může být směrem nahoru i dolů.

Za důležité poselství zprávy Carney označil to, že pokud nastane hladký brexit, úrokové sazby budou muset v příštích letech vzrůst, aby se zajistilo, že Británie je na cestě stabilního růstu a inflace.

Banka se domnívá, že Británii se podaří vyhnout brexitovému šoku a její prognózy počítají s hladkým brexitem, i tak ale svůj výhled vzhledem ke globálnímu vývoji ve srovnání s květnovou prognózou zhoršila. Nyní BoE očekává, že hrubý domácí produkt letos i v příštím roce vzroste o 1,3 %. V květnu čekala pro letošní rok zvýšení HDP o 1,5 % a v roce 2020 mírné zrychlení růstu ekonomiky na 1,6 %.

Úrokové sazby mají dopad na ekonomiku i obyvatelstvo. Hypotéku má v Británii kolem 8,1 milionu domácností, z nich má téměř polovina nějaký typ variabilního úročení, které na vývoj základní úrokové sazby reaguje s minimálním odstupem.

Zdroj: Bank of England, ČTK